O krysami zamořeném Baltimore

Kongresman za město Baltimore, Elijah Cummings (Demokratická strana), se vypravil na americko-mexickou hranici a tvrdě tam kritizoval postup americké pohraniční stráže vůči migrantům přicházejícím od jihu. Americký prezident Trump podle svého zvyku odpověděl protiútokem: označil Cummingsův okrsek za „nechutný, krysami a hlodavci promořený bordel, kde žádná lidská bytost nechce žít“ a dodal, že Cummings za tento stav nese zodpovědnost.

Následný ohňostroj uražených výkřiků zevnitř demokratické strany můžeme v klidu vynechat, psát totiž po sté o tom, že nálepka „rasismus“ se zneužívá v míře daleko přesahující její oprávněné použití, by bylo plýtvání časem. (Shodou okolností loni natočili primátorku města Baltimore, jak si stěžuje na zamoření některých čtvrtí krysami a na zdechliny povalující se po ulicích.)

Zajímavé je ale podle mého názoru směřování celého Trumpova útoku. Myslím si, že mu jde o zvýšení podpory mezi černochy, a že v tomto směru má určitou šanci. Zrovna města jako Baltimore jsou z tohoto hlediska Achillovou patou demokratů.

Nevím o žádných spolehlivých statistikách množství hlodavců, kteří obývají americká města, ale pro posouzení kvality života můžeme použít jinou statistiku, a to jsou údaje o zločinnosti.

Všeobecně se u nás ví, že v USA se páchá poměrně dost vražd. Světovým standardem je počítat úmyslná nezákonná zabití na 100 000 obyvatel (nezákonná proto, že zastřelí-li oběť zločince v nutné obraně, obvykle se taková smrt nezahrnuje do statistik; totéž platí pro střelbu ze strany policie, byla-li oprávněná). USA se svojí hodnotou 5,3 zaujímá v seznamu 89. příčku.

Většina evropských států se nachází daleko níže v žebříčku. V České republice máme například skoro desetkrát méně vražd (0,60) než v Americe. Potkal jsem už dost lidí, kteří z toho vyvozují jakousi nadřazenost Evropanů vůči Američanům a domnívají se, že rozdíl je způsoben hlavně snadnou dostupností zbraní.

Nuže, jedno číslo pokrývající celé Spojené státy není příliš vypovídající hodnota. V realitě je násilná kriminalita v USA extrémně nerovnoměrně geograficky rozdělena. Existuje řada venkovských okresů, kde se stane vražda jednou za několik let, ač kdejaká farmářská babička má na nočním stolku Desert Eagle. Pak také existují některá příšerná města, ve kterých se vraždí podobně často jako v neblaze proslulé Jihoafrické republice.

Dohromady tak vznikne dost vysoký celostátní průměr, smíchávající fakticky válečné hodnoty v notorických, gangy ovládaných ghettech, s naprostým klidem kdesi v rurální Montaně.

Podíváme-li se na seznam amerických měst podle kriminality a seřadíme-li si jej podle sloupce „Murder and Nonnegligent Manslaughter“ (vražda a úmyslné zabití), vypadne nám dost jasně, kam je lépe nejezdit na dovolenou.

A zrovna to Cummingsovo město Baltimore zde zaujímá druhou příčku.Ve světovém měřítku hraje Baltimore stejnou ligu jako Kapské Město nebo velké brazilské metropole. Nelze tedy říci, že by Trump byl ve svém nelichotivém popisu mimo, ač šlo jistě o poněkud nediplomatické vyjádření.

Města na špičce žebříčku mají ovšem společného ještě něco. Vesměs zde už dlouhá léta vládnou demokraté. Dal jsem dohromady tuto tabulku starostů a kongresmanů pro deset nejvíce vražedných měst v USA. Údaje o bývalých starostech a kongresmanech jsem bral z Wikipedie, která je má velmi dobře zmapované. Zde je:

Asi také vidíte jistou korelaci. A právě ta je pro demokraty slabým místem, na které se dá útočit. Vládne-li vaše strana v nějakém městě už celé generace, těžko se může tvářit, že za tenhle truchlivý stav věcí nenese žádnou zodpovědnost. A právě na to se nejspíš Trump snaží tamní voliče upozornit.

Černošské hlasy tradičně platívají za předurčené demokratům; republikánští kandidáti v tomto století nikdy nepřekročili 11 procent.

Jak vidíme, Trump získal v roce 2016 jen osm procent černých hlasů. Nicméně zrovna DJT nepatří k lidem, kteří by se ve svých úvahách nechali omezovat tím, co se vždycky dělalo a co se nikdy nedělalo. Současné ekonomické poměry mu nahrávají v tom smyslu, že nezaměstnanost je velmi nízká, a to i mezi černochy. Začne-li se navíc na veřejnosti přetřásat téma „proč pořád volíte demokraty, když ani po desítkách let nedokázali nic udělat s bezpečností ve čtvrtích, kde bydlíte“, může to mít měřitelný efekt na volební výsledky. Třeba jen v jednotkách procent, ale přeci. Dvanáct procent černých hlasů by pro znovuzvolení Trumpa do úřadu bylo citelně lepších než osm, a vypadá to, že republikáni se o takové zlepšení budou snažit.

V americkém volebním systému, ve kterém výsledky prezidentských voleb silně závisí na několika tzv. swing states (tj. státech, které nemají jasnou většinu ani republikánů, ani demokratů), na posunech o jednotky procent velmi záleží – pokud jsou to posuny ve správných lokalitách. V minulých volbách roku 2016 vyhrál Trump některé státy (např. Pennsylvánii nebo Wisconsin) jen velmi těsným poměrem, pod 1 procento rozdílu. I drobné změny ve voličských preferencích tak mohou vést k tomu, zda tyto státy v roce 2020 připadnou Trumpovi či jeho demokratickému protikandidátovi. A s nimi i hlasy ve sboru volitelů, který o budoucím prezidentovi rozhoduje.

Demokrati při předvolební agitaci často argumentují černošským voličům, že vůči zbytku Ameriky žijí v relativní bídě. Pokud ale vím, zatím žádný republikánský protikandidát nezkoušel systematicky uplatňovat protitaktiku „a kdo v těch nejhorších městech už desítky let vládne, ha?“ Až dodnes.

Bude zajímavé sledovat, jakou bude mít tenhle postup úspěšnost. Nějakou by mít mohl. Nakonec ta nejhorší kriminální města se neskládají jen z gangsterů a politiků; žijí tam i obyčejní lidé, kteří mají stávajících poměrů plné zuby, ale třeba jim scházejí peníze k tomu, aby se mohli odstěhovat. Začnou-li se svých dlouholetých představitelů ptát, co pro zlepšení situace udělali, co jim na to lidé jako Cummings mohou odpovědět? Že na tom nezáleží, protože Trump je rasista?