2.2.2016
Kategorie: Politika

Národní kašpar

Sdílejte článek:

JAN HOFÍREK 02|02|2016

Nevím, jestli Bohuslav Sobotka nechápe, nebo nechce chápat to, co je v souvislosti s uprchlickou krizí tak zřejmé a očividné. Ano, migranti se naší zemi zatím vyhýbají, v tom má pravdu, ale to přece nemusí trvat věčně a změna k horšímu může přijít hodně rychle. A i kdyby se nakrásně dařilo ještě několik let odolávat, zásadnímu střetu s islámem se Evropa dříve či později stejně nevyhne. Potom ale bude právě Česká republika už pro svou polohu uprostřed kontinentu vystavena muslimské agresi (ať už přímé či nepřímé) mimo jakoukoli pochybnost. Takto, na několik let dopředu, však politici většinou nepřemýšlejí a náš současný premiér v tomto ohledu není bohužel výjimkou.

[ad#clanek-respo]

Sobotkovou tragédií je podle mého názoru to, že jak v domácí, tak zahraniční politice vsadil na „špatné koně“. Obklopit se lidmi, jakými jsou např. jeho smutně proslulý „politický poradce“ Oto Novotný, lidskoprávní fantasta Dienstbier či ultralevicová feministka Marks-Tominová, to v konečném důsledku nemůže znamenat nic jiného než stát se politickou loutkou a rukojmím zákulisních intrikářů a tedy trapnou a komickou figurkou.

Za jiných okolností by tuto pozici snad ještě šlo ustát, ovšem uprchlická krize, resp. nutnost zaujímat jasná a jednoznačná stanoviska, ukázaly v celé své nahotě premiérovu slabost, bázlivost a nekompetentnost. Za situace, kdy je třeba mluvit a jednat chlapsky a odvážně, se Sobotka nezmůže na nic jiného než na své obvyklé lavírování, mlžení a vyčkávání. A pak se diví a je uražený, když národ stojí za racionálně uvažujícím Zemanem, který si nebezpečí muslimské expanze od začátku dobře uvědomuje a politicky nekorektně na ni upozorňuje.

Rovněž v zahraniční politice se Sobotka vydal cestou nejmenšího odporu a stal se poslušným poskokem německé kancléřky. Jak je patrné z uniklých emailů, dokonce své projevy koncipuje tak, aby se Angele líbily. Toto patolízalství samozřejmě poškozuje pozici České republiky ve Višegrádské čtyřce, kde představitelé Maďarska, Slovenska a Polska vedou sebevědomou a vůči pseudoidealistickým nápadům Merkelové nezávislou politiku. Toto spojenectví se ženou, jejíž politická moc den ze dne slábne a u níž panují pochybnosti o jejím duševním zdraví, resp. vynořují se spekulace o psychiatrické diagnóze, nemůže pro Sobotku skončit dobře. Jak se zdá, český premiér si toto začíná uvědomovat, ovšem po občasných nesmělých pokusech o kritičnost vůči některým kancléřčiným postojům se vždycky zalekne toho, co řekl a vrátí se k servilní proněmecké rétorice.

[ad#clanek-respo]

Je to paradoxní a tragikomická situace – Česká republika, formálně samostatný a nezávislý stát, je de facto německou spolkovou zemí, kterou řídí poslušný zastupující protektor, resp. lidé, kteří jej úkolují a – řečeno slovy jeho politického poradce Novotného – „tvarují“. Bohužel, Sobotka je člověkem natolik tvárným, že se nakonec nechal vymodelovat do podoby národního kašpárka. Ke škodě své i nás všech.

ZDROJ: Jan Hofírek

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (29 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...