Na klekání nejsem vhodný typ

Teď už neklekám před dětmi, protože bych se asi nenarovnala, ani jim nelíbám nohy protože už to nejsou děti ale dospěláci a klečet musí oni, protože občas potřebuji pedikúru, nebo zavázat tkaničky když mě zrovna berou záda a dělají to bez brblání a rádi. Kdysi já, teď oni. Klekávala jsem nejen před dětmi, ale občas i před mým dědečkem když vyprávěl a já si klekla na kobereček před ním a poslouchala s otevřenou pusou a babička na mě vždy zavolala ať ji zavřu, nebo mi tam vlítne moucha. Občas jsem klečela i v kostele, ale to už nedělám. Spíš Bohu vynadám, než bych si klekla.

[ad#article_et21]

Proto mě nikdy nedonutí žádný černoch, cikán, politik či kdoví kdo abych se ponížila zakleknutím před nimi. Nikdy mě nikdo nedonutí k políbení boty a pokud mne srazí na kolena, vstanu a oplatím co budu moci. Žádný cikán či černoch nemá právo na moji úctu pokud vyžaduje něco tak odporného a stupidního jako je klekání a líbání noh. To se na civilizovaného člověka nehodí a z toho vyplývá jednoduché poznání. Cikán ani černoch toto vyžadující není civilizovaný, ale je to hovado bez lidství a vlastně ani neví co chce po člověku.

Člověk, který se tak poníží bude mít doživotní trauma z takového ponížení. Píšu člověk, protože pravý člověk se nenechá ponížit a zostudit. I když k tomu bude dokopán násilím, stejně se tím bude trápit, protože duše je velmi křehká věc a na takové věci reaguje bolestí. Pokud to dělá ze strachu, tak je to zbabělec a pokud to dělá, že si myslí, že to tak je správně, pak je to blbec a netřeba se takovým teletem zabývat. Proto já nefotbalista jsem ráda, že naši kluci neklečí a dokazují že s nimi nebude nikdo orat a nařizovat co mají dělat a komu se klanět.  Lidé, nikdy se nevzdejte své sebeúcty, protože bez ní jste jen člověčí atrapa.

• Milena Doušková