Německý kancléř Friedrich Merz po čtvrtečním jednání evropských lídrů v Berlíně oznámil, že očekává brzké zahájení dalších mírových rozhovorů, tentokrát i za účasti evropských zemí. Dosavadní vyjednávání probíhala především mezi Spojenými státy, Ruskem a Ukrajinou, evropské státy však odmítají zůstat stranou rozhodování o budoucnosti bezpečnosti svého kontinentu. Merz připustil, že jednání by se mohla uskutečnit na neutrální půdě, například ve Spojených arabských emirátech. Konkrétní termín zatím stanoven nebyl.
Do diplomatického úsilí se výrazně zapojuje také Washington. Američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner diskutují s evropskými představiteli o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Podle sobotních informací deníku The Wall Street Journal se v rozhovorech objevila dokonce možnost ukrajinského členství v NATO výměnou za územní ústupky, konkrétně za části Donbasu, které Kyjev stále kontroluje. Jde ovšem pouze o jednu z diskutovaných variant, nikoli o dohodnutý plán. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítá vzdát se ukrajinského území a Moskva dlouhodobě požaduje, aby Ukrajina od svého úsilí o vstup do NATO upustila. Shoda mezi zúčastněnými stranami tak zůstává vzdálená.
Zatímco diplomaté hledají cestu k jednacímu stolu, Rusko pokračuje v rozsáhlých útocích. V noci na pátek 20. listopadu vyslalo podle ukrajinského prezidenta na Ukrajinu více než 400 útočných dronů a přes 110 raket, z nichž 27 bylo balistických. Údery zasáhly energetická zařízení, průmyslové objekty i další infrastrukturu a vyvolaly nouzové výpadky elektřiny v jedenácti regionech. Útok si vyžádal civilní oběti a desítky zraněných. Některé ruské střely navíc dopadly na území sousedního Polska, což vyvolalo ostrou reakci Varšavy a Severoatlantické aliance. Polský premiér Donald Tusk incident označil za pravděpodobnou úmyslnou provokaci.
Současně s diplomatickými jednáními pokračuje také evropská finanční a vojenská pomoc Ukrajině. Rada EU v pátek rozhodla o uvolnění další miliardy eur, tedy přibližně 24 miliard korun, z Evropského mírového nástroje. Prostředky mají být využity na nákup dronů, systémů protivzdušné obrany, munice, radarů a dalšího vybavení, přičemž dodávky jsou plánovány do konce roku 2027. Rozhodnutí znamená další výdaj z evropských prostředků v době, kdy členské státy řeší také vlastní rozpočtové priority a hospodářské problémy. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová pomoc obhajuje pokračujícími ruskými útoky. Otázkou zároveň zůstává, jak dlouho bude nutné podobnou podporu poskytovat a jak se její rozsah změní v případě případné mírové dohody.


To je druhotné. uHnije je zadlužená a gubernie mají většinou velké deficity a díky sebevražedným sankcím hospodářství jest povšechně mizerie. Takže napřed musí vyřešit, kdo jim půjčí a kde dále odrbou vlastní euroovce, Jsou v situaci hospodáře, který v kčmě propil a v kartách prohrál veškeré úspory a nyni se pomočený a pokálený probírá v kocovině v příkopu u cesty domů a zjištuje, že navrch prohrál i hodinky a podepsal dlužní úpisy, akorát neví přesně za kolik.
Starý německý nácek Merz sice tvrdí, že UA ekonomika roste i od r. 2023, komik, ale to popírají mezinárodní a dokonce i ukro statistiky. Vlastně je otázka, zda UA po posledních RU úderech ještě má nějakou ekononomiku a jak je schopná provozovat agrární hospodaření a jeho prodej. Ty podstatnější rafinerie oleje jsou zničeny, či sami raději zavřeli, ono to dobře hoří, a řepka i obilí hnije v plastových pytlích přímo na polích, protože námořní blokáda. Takže počítám, že již brzy to bude maximálně v akcích ve zdejších nákupácích z lásky k protektorátu. To nebudou totiž žrát ani španělská prasat, čtyřnohá, takže ta dvojnohá zdejší budou ideální, z úspor pak zaplatí svoje oblíbené TV a radio poplatky.