Mobily pro migranty aneb connectivity for refugees

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

 

vylicilPřed časem jsme zde probírali anonymní, ale slušně „nabité” platební karty, objevující se v kapsách tak zvaných „migrantů”, zaplavujících Evropu. Dnes se podíváme na něco stejně zajímavého. Na jejich mobilní telefony.

Všiml si toho snad každý. Na vrcholu migrační vlny, se Evropou, směrem k Německu a Skandinávii,  dychtivě hnala nedozírná stáda lidí afrického původu. Lidí bez dokladů, bez identity, zato v nových adidaskách a s novoučkými, „chytrými” telefony po kapsách.

Mnozí se udiveně ptali, kde k nim přišli, když ve spěchu (jak uváděli) zanechali doma veškerý majetek, včetně pasů a osobních dokladů aby zachránili holé životy…. Vysvětlení se proklubalo na světlo vcelku záhy.  Organizace OSN, zvaná UNHRC, se pochlubila sama. Podívejte se (zde). Najdete tu některé dílčí údaje o rozsáhlém programu Connectivity for refugees:V uprchlickém táboře Tabareybarey v západní Africe rozdělil UNHCR uprchlíkům 2 500 mobilních telefonů. Používání bezpečných a bezpečných elektronických plateb – tzv. „Mobile Money”  pomáhá 10 000 mužům, ženám a dětem, kteří uprchli z nejistoty v Mali.”

To je jen malá, lokální ukázka celosvětového úsilí UNHRC. Rozdává převážně muslimským „uprchlíkům”,  tu i támhle po světě, nejen mobily, ale současně i peníze. Funguje to zhruba takto – na darovaný mobil přijde zpráva SMS a upozorní „uprchlíka”, že mu na účtu přistály (další) peníze. Vzápětí si může vybrat buď hotovost, a to ve speciálně označených červených stáncích v táboře, nebo zaplatit za zboží přímo telefonem někde ve městě na vycházce. Takovýto způsob plateb prý, podle UNHRC, „dává uprchlíkům důstojnost volby”.

V letech 2016 a 2017, tak UNHRC nadělil důstojnosti za zhruba 1,2 miliardy USD . Činil tak zejména v Libanonu, Afghánistánu, Jordánsku, Somálsku, Ukrajině, Súdánu, Iráku, Egyptě, Sýrii a Turecku ale později i v Bangladéši, kde tímto způsobem pomáhal 45 000 Rohingů, co je vyhnali (víme proč) z Thajska.  Zvláštní.  S vyjímkou Ukrajiny samé muslimské země. Anebo odněkud vyhnaní muslimové….

Za účelem dalšího zlepšování služeb pro tyto „specifické klienty” vydupal nátlak OSN a dalších globalistických organizací ze země síť operátorů mobilních sítí, kterou tvoří 156 firem, působících ve více než 108 zemích světa. (zde). Podle dalšího zdroje (zde) mají tyto firmy „…. hrát klíčovou úlohu při usnadnění přístupu uprchlíků k SIM kartám a plánům konektivity – například omezením regulačních překážek spojených s dokazováním totožnosti (uprchlíci nemusí být schopni uspokojit požadavky na předložení národních průkazů totožnosti nebo jiných forem formálních dokladů). identifikace).” Tedy, jinými slovy, dát nabitý mobil a prachy každému, koho neziskovka přivede, bez zbytečných dotazů.

Ale to stále ještě není dost. Obyčejné „smartfouny” a prachy už zřejmě přestaly potřebám uprchlíků stačit. A že prestižních zákazníků je třeba si hledět a držet přitom prst na tepu doby, přidal se i  Zuckerbergův Facebook. Plnou vahou. Na schůzce OSN o širokopásmovém připojení, která se konala v New Yorku, oznámila skupina Zain Group svou účast na iniciativě Connectivity for Refugees. Má v úmyslu, právě v součinnosti s Facebookem, nabídnout v Jordánsku, kde působí,  neomezený přístup k venkovním i vnitřním WiFi pro více než 724 000 uprchlíků, především ze sousedního Iráku a Sýrie. (zde).

No a k čemu naši milí „uprchlíci”  všechny ty chytré mobily, wifiny a Facebook tolik potřebují? Obecně to sice tak nějak tušíme. Ale s nezvykle brutální otevřeností nám to naservírovala jedna francouzská studie (zde). „….Umožňují plánování, navigaci a dokumentaci cest a umožňují pravidelný kontakt s rodinou, přáteli, pašeráky a těmi, kteří jim pomáhají..”

Konkrétní ukázku, jak to funguje, přináší jiná studie (zde). Ukazuje jednu mobilní aplikaci, velice rozšířenou na mobilech tzv. „uprchlíků”. Jde o takový jednoduchý plánek trasy do Evropy, konkrétně do Německa. Nenabízí sice přesné zobrazení geografického terénu nebo vzdálenosti, ale poskytuje základní informace, a to v kompaktní, čitelné podobě. Mapa má název „Cesta do Německa” (الطريق الى المانيا [al-Ṭariq ila Almanya]) s názvy míst v angličtině, řečtině a arabštině. Při překladu názvů jednotlivých míst, pomáhá arabským mluvčím foneticky přesně vyslovovat jména obcí a měst, kam se musí dostat. V doplňkových informacích třeba uvádí, že trasa z Izmíru v Turecku do Německa stojí 2 400 amerických dolarů, a upozorňuje na způsob dopravy a náklady na každou část cesty. Označuje měny, které potřebují uprchlíci, a ty části cesty, které musí udělat pěšky. Města uváděná na mapě jsou buď hlavní města, nebo pohraniční města. Tvůrci měli zjevně přesné informace, které země a místa umožňují v té době překračování hranic. Mapa také zdůrazňuje místa, kde mohou uprchlíci najmout pašeráky, aby jim pomohli dál…..

Uvedená čísla, počty mobilů, miliardy dolarů, stovky zainteresovaných operátorů, to jsou jenom další drobné střípky obří megaoperace, které pronikly na veřejnost. Dávají však tušit dech beroucí rozsah plánu „velké výměny”. Dlouholeté plánování, miliardy dolarů, celosvětovou plánovací síť, nepředstavitelné tlaky velkých peněz a nadnárodních firem a mezinárodních organizací. A také důraz, který tahle parta klade na komunikaci, při praktickém provádění akce. Neboť „bez spojení není velení”, jak nás kdysi učili v základní vojenské službě.

Rozumnému, myslícímu člověku už nelze déle zakrývat, že jde o plánovitou (auto)genocidu Západu. Řízenou silami, kterým zdánlivě není možné vzdorovat.

 I když… I malý kamínek může někdy spustit lavinu a hrstka drobného písku, vhozená před výstřelem do hlavně, roztrhne sebemohutnější kanón. Mysleme na to za pár týdnů. U evropských voleb. Protože jedinou nadějí na přežití našeho národa, kultury a státu, je oddělení se od umírajícího, zešílevšího Západu a jeho převodové páky na nás, Evropské unie. Nebo aspoň sabotážně-zadržovací taktika těch nejhorších nesmyslů, než se to Bruselským rozpadne samo…

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (39 votes, average: 4,90 out of 5)
Loading...