25.11.2018
Kategorie: Společnost

Miloš Zeman v rozhovoru před návštěvou Izraele: Jsem žid

Sdílejte článek:

IHY

Prezident České republiky Miloš Zeman je daleko více, než jen blízký přítel Izraele. V rozhovoru před svou návštěvou v Izraeli při příležitosti otevření „Českého domu“ v Jeruzalémě („další krok na cestě k přesunu velvyslanectví“) vyjadřuje svůj názor na konflikt: „jak je možné mluvit s teroristy, jako je Hamás, nebo vést vyjednávání s nedemokratickým orgánem, jako je palestinská samospráva?“

[ad#textova1]

Kdyby to záleželo na Miloši Zemanovi, Česká republika by byla první zemí, která by přesunula velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. Prezident, kterému je 74 let a který byl zvolen podruhé před několika měsíci, mluvil o svém záměru přesunout velvyslanectví již při své první návštěvě v Izraeli před pěti lety. Nicméně se mu do cesty postavila Evropská unie, české diplomatické zájmy a záležitosti ohledně financování. Příští týden se Zeman vrátí do Jeruzaléma poté, co jej navštívil v roce 2013, aby si splnil část svého snu – otevření „Českého domu v Jeruzalémě“.

Při velkolepé akci k výročí 70ti let nezávislosti Izraele, kterou nedávno uspořádal izraelský velvyslanec v Praze Daniel Meron, se prezident Zeman vyjádřil, že Český dům bude předposlední krok v procesu přesunu velvyslanectví. Z jeho iniciativy byla tato akce uspořádána na slavném Pražském hradě, kde je sídlo prezidenta republiky. Izrael se tak stal první zemí, pro kterou byl prezidentský hrad k dispozici pro uspořádání takovéto národní události.

Zeman, povoláním ekonom, během svého života prožil všechny historické zvraty, které na Čechy dopadaly od druhé světové války. V průběhu Pražského jara se připojil ke komunistické straně, ale vzápětí byl vyřazen z jejích řad po jeho hlasitém odporu proti invazi sovětských a spojeneckých vojsk. Ta přinesla potlačení národního povstání. Poté byl jeden z představitelů Občanského fóra, které vedlo sametovou revoluci. Ta přivedla v roce 1989 komunistický režim k pádu. Dále byl jedním ze zakladatelů české sociální demokracie (ze které vystoupil přibližně před deseti lety) a byl považován za jednoho z nejkritičtějších českých politiků vůči Evropské unii. Poté, co sloužil jako předseda Parlamentu a předseda vlády, přirozeně pokračoval na funkci prezidenta. Toho právě potkáváme v letním zámku českých prezidentů v městečku Lány nedaleko Prahy.

Tento rok je významným rokem pro Českou republiku: 100 let nezávislosti, 80. výročí mnichovské dohody – zrady Západu vůči Čechám, 50. výročí Pražského jara a tragického útlaku ze strany Sovětského svazu a jeho spojenců. Tyto historické událost také utvářely historii Evropy, o jejíž budoucnost se teď mnozí obávají. Sdílíte tyto obavy? Dojde ke kolapsu Evropské unie a jejímu zmizení?

Ne, ale mým osobním názorem je, že musíme nastoupit na kurz, který bude velmi dobrý pro budoucnost Evropy, skandinávský model sociálního státu. Když vidíme, co se děje v Řecku, Itálii, Španělsku, Portugalsku a snad dokonce i ve Francii, a srovnáváme to se situací ve skandinávských zemích, tak je zde velký rozdíl. Takže si nemyslím, že musíme vymýšlet novou budoucnost. Měli bychom jednoduše přijmout model, který se historicky prokázal jako úspěšný.

To znamená, že Evropská unie by neměla být více politická, ale měla být více sociální a ekonomická?

Ano. V Evropě bylo po staletí mnoho politických struktur, které neměly žádné efektivní výsledky. Na druhé straně existují stabilní a smysluplné společenské struktury. To je ten rozdíl. Porovnáme-li rakouského státníka Metternicha, který přinesl na počátku 19. století nové přerozdělení Evropy na Vídeňském kongresu, s britským ekonomem Williamem Beveridgem, který je považován za otce “sociálního státu” po druhé světové válce, tak Metternich a výsledky jeho politiky byly úplně zapomenuty. Beveridge a jeho sociální reformy – ne. Význam každého politika je dán otázkou: Zapomněli tě, nebo ne?“

V mnoha evropských hlavních městech rostou také obavy z rostoucího vměšování Ruska do jejich vnitřních záležitostí. Vy se také bojíte?

Vůbec ne. Nemyslím si, že by Američané a Evropané byli tak hloupí, že by na ně cizí vměšování jakékoliv země, ať už Ruska, Číny, Austrálie či podobných,mohlo mít vliv. Ve skutečnosti jsou tyto Fake News napadáním inteligence Evropanů.

Jinak řečeno, není důvod se obávat ruského vměšování, které údajně posiluje populistické síly stavící se proti Evropské unii?

Co jsou populistické síly? Ten termín pochází z “lidový”, “lidský”. Proč nepodporovat lidský rod?

Tak jako mnohým evropským politikům v posledních letech, ani Zemanovi nemizí z očí otázka imigrace do Evropy a její vliv na všechny oblasti života.  

Myslím, že se vyrovnáme s novou vlnou masového přistěhovalectví z Afriky, ne z Blízkého východu. 

A dodává. 

Existuje ohromný rozdíl mezi úrovní života v Africe a tou v Evropě. Evropa je velmi atraktivní a obávám se, že Evropská unie nemá jinou možnost, než bojovat proti nové vlně imigrace. Máme 27 evropských armád. Jsou tu vojenské flotily Řecka, Itálie, Francie. Ale nedělají nic. Proto nemáme schopnost bojovat s imigrací. Nezapomeňte, že to není standardní migrace, jako je ta z Evropy do Spojených států nebo v rámci Evropy. Je to migrace jiné kultury. Nemyslím si, že islámská kultura je pro Evropany přijatelná.

Může být islám součástí Evropy?

Postavil jsem se proti islámskému přistěhovalectví. Nemám námitky proti přistěhovalectví z Ukrajiny, například. Mezi některými evropskými vůdci existuje návrat k politice appeasementu. V minulosti byla uplatňována politika appeasementu vůči Hitlerovi a vedla k historické tragédii. Můj přístup, pro který jsem velmi kritizován, je, že islám nepatří do Evropy. Pokud studujete historii, pak víte, že na konci 17. století armády Osmanské říše a stály u bran Vídně a poté ta islámská přítomnost v Evropě oslabila postupně do Srbska, Bulharska a dalších zemí, které dosáhly nezávislosti. Nechť muslimové žijí ve svých zemích. Ne v Evropě.

Jsou tací, kteří si myslí, že islámismus fašismus 21. století. 

Nepoužíval bych termín fašismus. Proč? Protože fašismus byl druh totalitního režimu v Itálii. Nebyl antisemitský a nebyl tak krutý jako nacismus. Proto preferuji pojem nacismus nebo neonacismus. Je možné, že radikální islamismus je horší než nacismus. Protože nacisté se pokoušeli vyhladit ty, které považovali za nepřátele, například Židy, Čechy a tak dále. Radikální islamisté zabíjejí nevinné civilisty při svých teroristických útocích. A to je rozdíl. Proto jsou nebezpečnější.

Jaký máte dojem z prezidenta Trumpa? 

Souhlasím s jeho myšlenkou přemístit americké velvyslanectví do Jeruzaléma. To je také můj nápad ohledně umístění českého velvyslanectví. Ale nesouhlasím s jeho obchodní válkou s Čínou. Protože protekcionismus je nebezpečný pro obě strany, ne pouze pro jednu stranu. Proto si myslím, že tato politika způsobí novou světovou ekonomickou krizi.

A co jeho sankce vůči Íránu?

Írán nelze srovnávat s Čínou. Mluvím o velkých zemích. Obchodní válka s takovými zeměmi je nebezpečná.

Ale v některých případech, jako třeba u Íránu, může hospodářská válka přeci ovoce přinést?

Nemyslím si to. Írán není tak důležitá země, jak si o sobě Írán myslí. Evropská unie se staví proti sankcím vůči Íránu. Spojené státy je podporují. Upřímně řečeno, nemyslím si, že případné sankce jsou účinné. Můj protiargument jsou sankce vůči Kubě, na ni jsou uvalené již 50 let a nepřinesly žádnou změnu. Kubánským exulantům v Miami jsem řekl: sankce a embargo přeměnily Fidela Castra ve vládce na 40 let. Vůbec ničemu nepomohly. Stejně tak i sankce vůči Rusku či daně uvalené na Čínu, což jsou vlastně sankce. Věřte mi, sankce nejsou efektivní.

Vraťme se k Jeruzalému. Co pro Vás představuje Český dům Jeruzalém?

Prvním krokem k přesunu velvyslanectví bylo jmenování honorárního konzula v Jeruzalémě. Druhým krokem je inaugurace Českého domu. Můžete hádat, co bude třetí krok.

Bude Český dům diplomatickým zastoupením? 

Diplomatické zastoupení je velvyslanectví. V Českém domě budou zastoupeny instituce, jako jsou CzechInvest, CzechTrade, CzechTourism. Abych byl upřímný, nemám rád diplomaty. Dávám přednost podnikatelům.

Jako prezident máte čtyři další roky. Uvidíme v průběhu této doby české velvyslanectví v Jeruzalémě? 

Udělám pro to vše, abych toho dosáhl. Podle ústavy jsou však mé pravomoci omezené. Tak mi musíte trochu pomoci. Peticemi, demonstracemi a samozřejmě i obracením se na hromadné sdělovací prostředky.

Dokážete pochopit, proč se Evropská unie staví proti tomu, aby se stávající stát, Izrael, rozhodl, kde bude jeho hlavní město, a naopak veřejně podporuje to, že neexistující stát vyhlásí za své hlavní město Východní Jeruzalém? 

Už jsem se zmínil o politice appeasementu Evropské unie. Pokud mohu být trochu provokativní, řeknu vám, že nevěřím, že by měly existovat dva nezávislé státy a sdílím názor prezidenta Rivlina, jeden stát se dvěma národy. Víte proč? Po desetiletích diskusí o dvojstátním řešení je v pásmu Gazy teroristická organizace Hamás. Zda-li je možné vyjednávat s teroristy? Je třeba s nimi bojovat a ne s nimi mluvit. A pokud jde o palestinskou autonomní samosprávu, tak tam nejsou žádné svobodné volby a prezident Abbás již přesluhuje nad rámec doby svého mandátu, na kterou byl zvolen. Proč vyjednávat s nedemokratickými orgány a jednotlivci? Velmi provokativní myšlenka, ne? Navíc, v souladu s vizí Rivlina, takové řešení by zlepšilo životní podmínky a životní úroveň Palestinců.

Někteří přijdou a řeknou: Ale Česká republika se oddělila od Slovenska, proč by se tedy Izraelci nemohli oddělit od Palestinců?

Existuje velký rozdíl mezi naším a Vaším případem. Nechci říkat věci, které by Palestincům ublížily, ale přesto si myslím, že Slovensko bylo velmi kulturně rozvinutým národem s bohatou a dlouhou historií. Ale nejsem si zcela jist, že Palestinci mají takovou historii nebo ekonomickou a kulturní úroveň, jakou mají Slováci.

Přijíždíte do Izraele s velkou podnikatelskou delegací. V jakých oblastech byste chtěl, aby se posílily vztahy mezi oběma zeměmi?

Ve všem, co se týká vojenských akvizic. Dávám přednost izraelským radarovým systémům. Jsou velmi dobré. Někteří lidé přede mnou argumentovali, že je nemůžeme koupit, protože jsme povinni nakupovat pouze systémy ze zemí NATO. Zaprvé to není pravda, protože Kanada zakoupila izraelské radarové systémy. Zadruhé, na poslední konferenci NATO jsem ostatním účastníkům řekl: Přijměte Izrael do NATO.

Jaká byla reakce?

Ticho, ale souhlasné.

Kdy bude podepsána smlouva o radaru?

Velice doufám, že ministr obrany dohodu podepíše v brzké době. Potřebujeme pokračovat ve spolupráci v ekonomice, kultuře a politice. Premiér Netanjahu řekl, že Česká republika je v Evropě nejlepším přítelem Izraele. Ptám se: Proč jen v Evropě? Přátelství je obrovské. Existují setkání vlád. Realizace mé iniciativy přesunu velvyslanectví do Jeruzaléma bude nepochybně výjimečná událost.

Osobní otázka, co pro Vás znamená vztah k Izraeli?

Na konferenci AIPACu ve Washingtonu jsem v hebrejštině řekl: ani jehudí  – Jsem Žid, abych vyjádřil své přátelství k Izraeli. Je to odkaz na slavný výrok prezidenta Kennedyho: „Jsem Berlíňan“.

[ad#pp-clanek-ctverec]

Zdroj

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (17 votes, average: 3,24 out of 5)
Loading...