Masakr minimální mzdou

Z minimální mzdy se stal nástroj politického marketingu, který se vytahuje vždy, když preference nedosahují požadované úrovně. Tedy každý rok.

Minimální mzda se tak dostala do takových výšek, že začíná ohrožovat kromě tradičních regionů (východní Slovensko) i lidi (mladí, bez vzdělání, dlouhodobě nezaměstnaní) a sektory (maloobchod, stavebnictví, restaurace, hotelnictví) i širší ekonomiku.

Politická jednosměrka

Když mluvím o ohrožování ekonomiky, nepředstavujte si za tím velkou fabriku a doutník bafajícího kapitalistu, kterému mírně poklesne ziskovost. Představte si finančně vyhladovělou jídelnu školy, jen tak-tak přežívající domov důchodců nebo finančně neudržitelné hospodaření ambulancí ve zdravotnictví. Tito všichni bijí na poplach před masakrem minimální mzdou, který chystá současná vláda.

Například Asociace soukromých lékařů označila takový návrh za „další hřebík do rakve pro ambulantní sektor“.

Netřeba přitom zapomínat, že minimální mzda má několik stupňů a její zvyšování ovlivňuje i lidi s vyššími mzdami. Pokud se člověk při své práci dotkne hotovosti, platí pro něj automaticky druhý stupeň minimální mzdy. To znamená ne 600 eur, ale 720 eur.

Přesněji 973 eur, což jsou mzdové náklady, které bude muset platit zaměstnavatel malého obchůdku prodavačce v Rožňavě. Kde je mimochodem stále míra nezaměstnanosti více než 15 procent a podle posledních čísel Ústředí práce ještě meziměsíčně vzrostla.

A problém nemá jen Rožňava. Propouštění na Slovensku již ohlásilo více zaměstnavatelů. Nemluvě o tom, že německá ekonomika už delší dobu stagnuje. Navrhnout takové radikální zvýšení minimální v této situaci je projevem čisté ekonomické negramotnosti.

Prosím, připomeňte politikům situaci během poslední krize, kdy nezaměstnanost na Slovensku vzrostla na smutných 15 procent. To se může snadno opakovat. Budou pak politici snižovat minimální mzdu? Pochybuji, minimální mzda je politická jednosměrka.

Zvyšuje se daňové zatížení

Problém je však v tom, že ať už politici schválí jakkoliv vysokou minimální mzdu, skutečná minimální mzda v ekonomice bude vždy 0 eur. To je mzda, kterou pobírá člověk, který si nenašel zaměstnání, neboť politici to v honbě za voličskými hlasy přehnali. Neúměrně zvýšili hranici, pod kterou je lidem zakázáno pracovat.

To však není jediný nezamýšlený důsledek této populistické politiky. Už méně se mluví o umělé nivelizaci mezd ve firmách. To znamená, že se ztrácejí rozdíly mezi různě výkonnými zaměstnanci v jedné firmě.

Nebo o tom, jak se zhoršují možnosti odměňovat zaměstnance formou finančních pobídek na základě jimi odvedené práce. Mzda se totiž zvyšuje všem stejně a rychle — bez ohledu na to, zda a o co se snaží.

Pokud má politik pocit, že se zemi daří a chtěl by opravdu pomoci lidem, kteří mají nejnižší mzdy, tak existuje jednoduché řešení. Snížit vysoké daňové zatížení práce.

Zavést odpočitatelnou položku na sociální odvody, což zvýší čisté mzdy lidem s nízkými mzdami a zároveň sníží mzdové náklady pro malé zaměstnavatele.

Výmluva, že ve veřejné kase nejsou peníze, neobstojí. Poslední roky má rozpočet každý rok oproti předpokladům o více než miliardu navíc. Ale vládnoucí politici jdou přesně opačným směrem. Zatímco člověk pracující za minimální mzdu v roce 2015 zaplatil na daních a odvodech 29 procent, příští rok při plánované minimální mzdě zaplatí více než 40 procent.