Lidovecko-socialistické blbnutí evropského voliče

[ad#clanek-respo]

Idnes k tomuto střídání stráži napsal: Novým předsedou Evropského parlamentu na další dvouapůlleté období byl v úterý ve Štrasburku zvolen kandidát nejsilnější lidovecké frakce Ital Antonio Tajani. Ve funkci vystřídá německého socialistu Martina Schulze, který parlamentu předsedal pět let a nyní už znovu nekandidoval.

Evropští lidovci a evropští socialisté patří k hlavním zakladatelům celé této myšlenky o jednom superstátu, kde se postupně zruší národní státy a vše se podřídí nikým nevoleným úředníkům z aparátu EU. To byl velký sen takových otců zakladatelů EU, jako byl Jean Monnet, no a po roce 1968 se myšlenka jednoho superstátu zalíbila i mladým socialistům a ti se nadšeně vrhli do budování “nové Evropy”. Proto dnes můžete vidět jak veřejně se sice škádli, ale svými činy směřují socialisté a Evropští lidovci ruku v ruce k společnému cíli – zničení evropských národů a vybudování “nového Evropana”.

Tato symbióza Evropských lidovců, kteří se prezentují pravicově, a evropských socialistů, kteří se tváří levicově, by nebyla možná bez myšlenkového vývoje obou táborů. Evropští lidovci se vzdali skutečného konzervativismu a přijali vizi Richarda Nicolause hraběte von Coudenhove-Kalergiho a jeho vize míšení evropských národů s Afričany a muslimy. On pan hrabě to byl vlastně takový multikulturní Hitler kombinovaný s Leninem, který ovšem neusiloval o čistou aríjskou krev, ale naopak o “čistou” krev míšenců, kteří pomohou zničit evropské národy, aby mohla vzniknout jednotka evropská říše. Podobně to viděl i Monnet, který národní státy považoval za překážku míru v Evropě.

Naopak rozvoji evropských socialistů pomohly myšlenky italského marxisty Gramsciho, které dále rozvíjeli němečtí marxisté a jenž vykrystalizovaly do dnešního myšlenkového proudu, který nazýváme neomarxismus. Tento rozvoj myšlení evropských socialistů a vzestup sociálního postavení pracujících v Evropě, vedlo socialisty k potřebě hledat novou “utlačovanou” třídu a logicky i své voliče. No a našli je v imigrantech a různých menšinách, kde teorie o dědičné vině Evropanů za všechno zlo světa v minulosti umožnila socialistům zdůvodnit proč je potřeba otevřít Evropu masové migraci a podpoře multikulturalismu – nacismu 21. století.

Pozorný čtenář si jistě všiml, že chování a myšlení Evropských lidovců a socialistů jenž popisuji připomíná myšlení náboženské – dědičný hřích, pozemský ráj a pod. A o tom to přesně je. Marx se svým myšlenkovým systémem – pozemského ráje jenž má vzniknout vítězstvím proletariátu, nebyl originální, prostě si ho okopíroval od judaismu jen prostě místo posmrtného ráje vizi posmrtného života zrušil a ráj umístil, podobně jako Saduceové, do pozemských kulis. No a Gramsci byl jeden z prvních marxistů, který do této koncepce zakomponoval křesťanství a jeho následovníci v západní Evropě to pak plně rozpracovali. Doporučuji podrobně k tomuto tématu tento rozhovor: Co to je neomarxismus? Šokující fakta o proniknutí neomarxistů do levicových, pravicových a křesťansko-demokratických stran!

Na příkladu Evropské komise vidíte, že je opravdu úplně jedno, kdo kterou instituci EU vede, protože chování Evropských lidovců i socialistů má stejný dopad – destrukci evropských národů, naších bezpečných a prosperujících společnosti.

Evropskou komisi vedou Evropští lidovci a copak vidíte, že by nějak reálně řešili masovou imigraci do Evropy? Ne. Mediálně občas něco řeknou a symbolicky něco udělají, ale jediným skutečným jejich výsledkem je snaha uchlácholit spící Evropany, legalizovat masu ilegálních imigrantů jenž jsou již v EU a hlavně se děsí toho, že Rusko se snaží podporovat národní obrození v evropských zemích.

Ke konečnému řešení existence evropských národů se jim perfektně hodí i masová imigrace z Afriky a islámského světa, stejně jako hedonistický pojaté konzumní společenské prostředí, které potlačuje jakékoliv snahy o přirozené zachování evropských národních společností.

Samozřejmě, že socialisté i Evropští lidovci mají v této tragikomedií své role. Socialisté jsou ti progresivní, kteří dělají dva kroky v před, naopak vždy když se evropské národy začnou probouzet, tak nastoupí Evropští lidovci, kteří udělají krok zpět a snaží se tak ukolébat evropské národy a udržovat dojem, že oni Evropští lidovci jsou konzervativní a opozici vůči socialistům – což je lež. Pokud by opravdu byli opozicí proti socialistům, tak by museli udělat minimálně dva kroky vzad, tedy spíše tří, aby vyvážili ten socialistický progresivismus.

Proto je jedno kdo je v čele europarlamentu, podstatné je, kdo skutečně usiluje o zachování konzervativní evropské civilizace, která je postavena na historickém odkazu Atén, Říma a Jeruzaléma a ne na odkazu Mekky či pařížské komuny.

Řecký exministr zahraničí Dimitris Avramopulos: „Evropskou komisi následky nezajímají a politické dopady jsou jí jedno. Komise je tady na pět let a prosazuje svou vizi. Nejde nám o opětovné zvolení. Chtěl bych to vzkázat celé Evropě – přestaňte konečně uvažovat o dopadech migrace na politické scény jednotlivých zemí“. 

“Nikdy jsem nepochopil, proč by měl být brán zřetel na veřejné mínění pokud jde o evropskou myšlenku.” Raymond Barre, francouzský předseda vlády v letech 1976-1981.

 [ad#clanek-respo]