25.9.2013
Kategorie: Politika

“Lid” si opět raději zvolí šikanu, korupci a daňové otroctví

Sdílejte článek:

KAREL KŘÍŽ 25|09|2013

Poslední dobou se zdá, že v našem “Banánistánu” vstupuje absurdní fraška o demokratické společnosti do posledního dějství. Panikařící politická mafie, slovy bývalého ministra financí, okrádající svoje poddané tak, že ani poledne nedrží, i její kmotrovské šedé eminence, se neúspěšně snaží zakrýt hnědé kaliko na svých pozadích pomocí chlapáckých gest i siláckých prohlášení, avšak podstatu věci, tedy že je zde nastaven systém korupční zlodějiny od Strakovy akademie až po zastupitele poslední zapadlé vísky, ukrýt již nedokáže.

 

[ad#hornisiroka]

 

Je naprosto evidentní, že jsme se za roky od “sametové revoluce” neposunuli ani o píď. Politika je stejně jako za bolševika nikoli službou lidu a vlasti, ale pouhým nástrojem na zastrašování poplatnických ovcí a na vymýšlení nástrojů, kterak je vyždímat až na morek kosti a kterak je udržovat v permanentním stavu nejistoty a obav z budoucnosti. Post v exekutivě pak pro vyvoleného partajního řiťolezce neznamená naplnění programových ideálů své strany, ale jen a pouze své vlastní peněženky.

A tak je česká výkonná, zákonodárná i soudní moc zaplevelena “odvážnými” chlapíky a ženami, jejichž hlavní náplní práce je najít co nejefektivnější a nejmazanější státní zdroj pro svůj soukromý penězovod. Někdy sami, jako například v případě sedmičkového vinaře roku, někdy pomocí nastrčených kamarádů. Vždy však důkladně, bezohledně a s důrazem na maximální možný výtěžek, poledne opravdu nedržíce ani omylem.

 

Nicméně alibistické spoléhání na mocné vlivy partajních sekt, které přerozdělí část ukradených peněz směrem k orgánům činným v trestních řízeních, když dojde k nějakému zádrhelu a s tím spojený pocit nedotknutelnosti i nehorázná nenažranost jednotlivců s důležitými razítky přinesla svoje plody. Korupci tak gigantických rozměrů, že při volbách vybrat menší zlo je téměř nadlidský výkon.

 

 

A tak jako neposkvrněná panenka Marie ukazuje prstem spravedlivých “čistý” jedné partaje na zloděje od jiných. Jako arbitr morálky, ctnosti a úsporného hospodaření. Komu se při těchto rétorických cvičeních nezvedne žaludek? Když se korupční zlodějina začne náhodou vyšetřovat, nikdo prý nemá jistotu, že zloděj je opravdu zloděj, neboť má jistě dobré a drahé právníky, a proto vzorem cti je ten, kdo prokázal odvahu opustit koryto, byť tak úplně nemusel. Ono by se na to za pár týdnů, pomocí podpůrných afér zase zapomnělo.

 

A je to o celé naší parlamentní scéně. Kradou vždy jen ti z jiné partaje. Naši kluci, co spolu mluví, jsou vždy jen obětí politických mocenských her, Kubiceho, Bradáčové, či policejní šikany. A většina elektorátu to klidně baští i s navijákem. A někteří ovčané jdou ještě dál, nekradou prý jen soudruzi z KSČM, protože nemají jak. Naprosto opomíjejíce například Dolejšovu nabídku “inzerce” za milion či podporu mafiánských struktur na krajích.

 

Průzkumy veřejného mínění před volbami moji premisu o voličích potvrzují. Lid si opět žádá do funkcí stejnou bandu “odvážných chlapíků”, která jej šikanuje, okrádá a straší. Stejnou bandu korupčních zlodějů, ekonomických diletantů a předposraných zahřívačů teplých židlí. Má je mít.

 

[ad#velkadolni]

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (17 votes, average: 4,94 out of 5)
Loading...