2.3.2016
Redakce
0
Kategorie: Humor

Krnda a panda

Sdílejte článek:

RED HOOK 02|03|2016

Kolem smlouvy o sesterské spolupráci Prahy a Pekingu to docela vře. Možná i kolotá. A všechno se to motá okolo nějakýho pitomýho ostrova.  V Praze máme třináct ostrovů a žádnej povyk se kvůli tomu nedělá. Takže fakt nechápu, proč ve vzduchu lítá tolik silnejch slov kvůli ostrovu, kterej je tak daleko, že ani není vidět.

[ad#clanek-respo]

Jestli Tchaj-wan patří tomu či onomu je celkem jedno. Každej někomu patří. Důležitý je klid na práci. A ne nějaký patření. To vždycky říkal humanista Mao, kterej byl chytrej a kterej měl rád lidi tak neuvěřitelně, že si ty nejmilejší vzal sebou do hrobu.

Důležitý jsou totiž další vyjednaný či připravovaný věci, o kterejch se nemluví vůbec. Třeba paní primátorka Krnáčová řekla, že si na základě sesterské smlouvy budeme s Číňany vyměňovat poznatky. Ona že má připravené poznatky dva, které by chtěla vyměnit za pytlík moučky kurkumy. Pak se lehce zapýřila a sdělila publiku, že chce také Pekingu poradit, jak dostat lidi do veřejného prostoru. Povedlo se jí to v Praze, tedy není důvod, aby se to nepovedlo tam.

Pro připomenutí – paní primátorka nechala na chodnících v Praze rozestavit židle, aby lidi neseděli zavření doma, ale venku. Pražanům se to líbí moc. Vyjdou před barák, sednou na židli a sedí. To samé by se mohlo udělat v Pekingu. Akorát že ve větším, jelikož Číňanů je jak brabenců. Byla by to navíc moc hezká zakázka pro firmu TON.

Zástupce firmy TON řekl, že by ke každé židli dávali zdarma obrázek Pandy, jak se drží s paní primátorkou kolem ramen. Což mi přijde jako dobrý obchodní tah. Ministr dopravy Ťok řekl, že není problém v horizontu několika měsíců postavit letecký most a židle do Pekingu dostat.

Věci fakt fungují, když je dobrá vůle a snaha dělat správná rozhodnutí.

Další co – měli by se pravidelně potkávat politici obou měst a vzájemně si sdělovat, jak se mají. Což je možná zdánlivě k hovnu, ale ono platí, že z maličkostí vzniká dílo velké a trvanlivé. O tomhle ostatně hodně psal Ostrovskij, jak nedávno poznamenal pan prezidentský mluvčí Ovčáček, který je vášnivý a čtenář.

Odbočka – pan mluvčí Ovčáček taky řek, že panu prezidentu večer co večer z Ostrovského předčítá. Před spaním. Předčítá mu z knihy Jak se kalila ocel. A že u pasáže, kde Pavku Korčaginovi chcípne samovar, pan prezident pokaždé pláče. Což je důkaz toho, že pan prezident je citlivý, romantický a starý.

Zpět k sesterské smlouvě. Paní primátorce se hlásí spousta neziskovek, které by chtěly Číňanům říct, co si myslí o různých věcech. Mimo jiné se přihlásila osada Soumrak, která by chtěl v Pekingu uspořádat šňůru přednášek o dějinách českého trampingu. Šerif osady Smějící se bizon řekl, že by chtěl Číňany naučit cepovat krajinu. Že představa desítek milionů Číňanů s usárnama mu regulérně roluje bobří ocas.

A bude toho víc. Mnohem víc. Tohle je jen špička ledovce. Takže všichni ti, co jsou v současnosti za kverulanty, by se měli chytit za nos, omluvit se a přiložit ruku k dílu. Dokud je čas.

[ad#clanek-respo]

Tak.

Tačvúd s Gekonem se mě ráno ptali, jestli nám paní primátorka nesebere ty dvě židle, co máme doma. Jsem je uklidnil, že ne. Pro jistotu jsem ale před odchodem do worku každé židli urazil nohy.

Dnes bude hnusně. Mokro a vlezle a zasněženě a špinavě a prostě bude nehezky a musíme to přetrpět. Ale jaro se blíží. A neudělá s tím nikdo nic. Se těším moc.

To je zatím vše.

ZDROJ: Zelený Škraloup

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (5 votes, average: 4,20 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky