17.3.2017
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Korupce jako fenomén rovnostářské společnosti

Sdílejte článek:

PAVOL LUPTÁK

Každý si uvědomuje, že korupce je vážný problém současné společnosti. Už ne každý si uvědomuje, že korupce jako rozkrádání veřejných zdrojů přímo souvisí s existencí státní rovnostářské společnosti a sociálního kontraktu.

[ad#clanek-respo]

V následujícím článku se pokusím vysvětlit státní korupci s jakou dnes společnost bojuje. Vysvětlím své důvody, proč pokládám korupci za problém, popíšu výjimky, kdy je morálnost korupce minimálně diskutabilní, podobně jak s ní naložit, případně ji účinně eliminovat.

Společensky akceptovatelné řešení je bojovat proti korupci ve smyslu transparentního rozhodování nad tím, na co veřejné peníze budou využity. Nikdo nepočítá a ani naivně nedoufá, že ušetřené peníze budou vráceny zpět daňovým poplatníkům (což se reálně děje například v Švýcarsku). Neziskové protikorupční organizace možná zastaví pár nesmyslných tendrů. Úředník však ze “šuplíku vybere” dalších X nesmyslných projektů, na které tyto “státem ušetřené” peníze použije. Boj proti korupci v naší společnosti je jen o novém přesměrování “toků” veřejných peněz. Neznamená to bezprostředně méně korupce, jen zvyšování její propracovanosti.

Korupce je o to závažnější problém právě proto, že jde rozkrádání veřejných prostředků, které jsou kumulované pod hrozbou násilí. Proti jejich korupčnímu rozkrádání není možné manifestovat nepřispíváním do společného rozpočtu, tedy neplacením daní.

Z tohoto hlediska je dosavadní konvenční boj proti korupci nekonečný běh na dlouhou trať.

Pokud by přispívání do veřejných zdrojů bylo dobrovolné, korupce by se výrazně snížila, neboť ochota dobrovolně přispívat vlastními penězi, které se následně rozkrádají, by klesla na bod mrazu. V USA existuje hnutí ” Making the” Voluntary “Tax System Voluntary “, které přesně toto v rámci boje proti korupci prosazuje.

Korupce je fenomén rovnostářského režimu, kde máme všichni od státu garantované “stejné benefity” či “stejnou péči” za společně (pod pohrůžkou násilí) vybrané peníze. Jelikož množství lidí chce prostě více benefitů či větší péči, tak logicky inklinuje ke korupčnímu chování. Historicky čím jsme se více snažili mít rovnostářskou společnost (= všichni jsme si rovni), tím byla korupce větší (situace v socialistickém Československu či v současné Venezuele).

Korupce tedy představuje získávání větších benefitů (buď finančních nebo jiných) z veřejných zdrojů oproti ostatním, kteří také přispívají do veřejných zdrojů. Prioritní objednávání u státního lékaře, který by se jako státní lékař měl rovnostářské věnovat všem daňovým poplatníkům může být za okolností, kdy o tom všichni veřejně nevědí, také vnímáno jako korupce. V soukromé sféře je tato situace absurdní, protože o lépe platících pacientů je logicky lepší postaráno (jelikož nefunguje rovnostářský přístup).

Je třeba si uvědomit, že korupce je častokrát také mechanismus jak překlenout tržní bariéry a překonat státní intervencionalizmus, který jen zvyšuje transakční náklady. Korupce v tomto případě pouze reflektuje cestu trhu překonávání absurdních či nesmyslných státních regulací (podplacení celníků, získání účinných léků, které jsou jinak na předpis, atd).

  • Může být korupce morální?

Existuje několik scénářů, kdy morálnost korupce je minimálně diskutabilní:

1. Příklad

Přijít na úřad, podplatit úředníka za prioritní odbavení. V očích většiny lidí je tato situace vnímána jako korupce.

Otázka:

Pokud přijedete za prvním člověkem stojícím ve frontě na úředníka a jednoduše si “koupíte” jeho místo, tedy nabídnete mu finanční odměnu za jeho první místo se kterou souhlasí, jde stále o korupci?

Pokud by se všem čekajícím ve frontě prodloužila kvůli prioritnímu vyšetření doba čekání a současně by upřednostněný pacient všem čekajícím ve frontě finančně odměnil, jde stále o korupci?

2. Příklad

Jste konzument marihuany. Opakovaně jste byli přistiženi policií za její přechovávání. Protože jde o opakovaný trestný čin, hrozí vám několik roční pobyt za mřížemi. Víte ale, že vhodně zvolený úplatek dokáže celou tuto situaci velmi rychle a elegantně vyřešit.

Otázka:

Zkorumpovat policistu, abyste si zachránili svůj holý život nebo jako odpůrce korupce půjdete na několik let do vězení?

Je třeba podotknout, že přechováváním marihuany nikomu neubližujete a v případě, že vás stát pošle do vězení, tak daňovým poplatníkům vzniknou pouze další finanční náklady na vaši péči.

Je v tomto případě (resp. v případě jakémkoliv jiném pokusu vyhnout se absurdním či nemorálním zákonům) korupce morální?

3. Příklad

Protože jste nikdy nesouhlasili s konceptem rovnostářské společnosti založené na plošné krádeži zvané daně a současně pokládáte za morální okrást zloděje o částku, o kterou vás okradl, znamená to, že kdyby bylo čistě technicky možné vyčíslit celkový dluh státu vůči vám (celková částka, o kterou vás okradl minus celková částka benefitů, které vám poskytl), pokládali byste za morální v rámci korupce okrást stát o částku, kterou vám reálné dluží (pokud by ji tedy technicky bylo možné přesně vyčíslit?) Tzv. “Refundace” už jednou zaplacených daní?

  • Důvody, proč nekorumpuji

I přesto, že jsem přesvědčen o tom, že korupce může být za jistých okolností morální (například zkorumpovat nacistického pohlavára a zachránit život Židům), osobně jsem zatím nikdy v životě nebyl do ní nucen. Níže uvádím moje osobní důvody, proč nekorumpuji:

  1. Pokládám za nemorální krást z již jednou nakradeného (na druhé straně rozumím morálce lidí, kteří v rámci korupce chtějí od státu získat všechny peníze, které mu jako daňoví poplatníci nedobrovolně zaplatili, tzv. Refundace daní formou korupce. Osobně vidím ale velký problém v přesném vyčíslení této částky).
  2. Plošnou celospolečenskou ostrakizace zloděje pokládám za důležitější než se ho snažit okrást o peníze, které mi ukradl – proto nepracovat pro stát ( www.nepracujemeprestat.sk ) je pro mě důležitější než participovat na zkorumpovaných státních zakázkách a snažit se o zpětnou refundaci mých daní. Jsem přesvědčen o tom, že zloději si totiž nezaslouží jakékoliv sociální, byznysové či jiné formy interakce. A měly by být ve společnosti tvrdě ostrakizováni.
  3. Množství mých blízkých lidí se ztotožňuje s konceptem rovnostářské společnosti založené na nedobrovolném výběru daní. A využívá konvenční způsoby boje proti korupci. I přesto, že jsem přesvědčen o jiných způsobech boje proti korupci, jejich “protikorupční běh na dlouhé tratě” respektuji.
  • Závěr

Lidé akceptující úzus veřejných zdrojů s rovnostářským přerozdělováním postavených na daňovém násilí, mají problém akceptovat korupci z důvodu narušování “rovnostářství”, tedy získávání extra benefitů na úkor ostatních.

To vede ke konvenčnímu boji proti korupci, který mění pouze tok samotných veřejných peněz a korupci účinně neeliminuje. Existence protikorupčních organizací bohužel vytváří iluzi demokratické společnosti s dostatečnými účinnými kontrolními mechanismy a budování “protikorupčního” image státu. Skrytá, mírně sofistikovaná korupce bohužel nadále pokračuje.

Mít možnost dobrovolně se rozhodnout, na co budou nebo nebudou použity naše peníze, je jediný skutečně účinný protikorupční mechanismus.

[ad#pp-clanek-ctverec]

ZDROJ: Pavol Lupták

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (8 votes, average: 4,75 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky