3.7.2016
Redakce
0
Kategorie: Politika

Konec EU se blíží

Sdílejte článek:

JURAJ POLÁČEK 03|07|2016

Evropská Unie je projekt, který měl od začátku dvě části, dva plány. Jedna část je veřejná, která mluvila jen o spolupráci na minimální úrovni, aby se odstranily překážky pro obchodování, spolupráci, cestování, studium a tok kapitálu. Druhá, neveřejná část hovořila o vizi centralizovaného státního útvaru bez národnostních specifik ovládaného hrstkou elitních představitelů, novodobé evropské šlechty.

[ad#clanek-respo]

Veřejná propaganda postupovala krok za krokem aby přesvědčila veřejnost, že při organizaci spolupráce jde stále jen o dobro lidí, o rozšiřování svobod, posilování demokracie a lidských práv. Zdá se, že salámovou taktikou se krok za krokem podařilo dospět do stavu, kdy ve jménu lidských práv, zvyšování kvality života menšin potlačujeme lidská práva celé populace, snižujeme její životní úroveň, kriminalizujeme ji, vystavujeme riziku kriminality a v nejhorších případech i ztráty života. Slovo národ se stalo nadávkou, patriot je skoro synonymum pro extremisty a dnes jsme přesně tam, kde to popsal významný představitel jedné velké mocnosti (autorství je na konci citátu):

V žádném případě si nesmíte myslet, že my, pokud zavádíme v Evropě nějaký proces pořádku, to děláme proto, abychom jednotlivým národům zkrátili život. Podle mého názoru se musí pojem svobody nějakého národa uvést do souladu se skutečnostmi, před kterými dnes stojíme a s jednoduchými otázkami účelnosti.Tak jako v rodině nemůže mít jeden její člen právo rušit trvale svou sobeckostí její vnitřní mír, tak nemůže ani jednotlivý národ v Evropě mít natrvalo možnost stavět se proti všeobecnému procesu pořádku. Dr. Paul Joseph Goebbels, 11.9. 1940

Evropská Unie se přetvořila do šíleného sociálního-inženýrského konstruktu, který evidentně ideově vychází ze vzorů nacismu a komunismu. Bohužel se k praktikám uvedených ultralevicových ideologií stále více blížíme.

  • Žil jsem ve vaší budoucnosti a nefungovalo to

Disident Vladimír Bukovskij porovnává časy minulé a přítomné, časy Sovětského svazu, když byl pronásledován a uzavírán, s časy prohlubující se integrace Evropské Unie. Porovnáním vycházejí obě období až mrazivě podobně:

https://youtu.be/TsGc1nZFc-I

Bukovskij se zaměřil hlavně na deformaci postojů vůči národům. Jenže to je jen malá část toho, co ve své šílenosti představitelé Unie předvádějí. Jejich bublinové ideologické myšlení se nezastaví před žádnou oblastí života, zvláště ne před tím, co vytváří samotnou podstatu přežití společnosti, tj ekonomikou.

Deformace v ekonomice nakonec vedly ke kolapsu říše komunistů. Konšelé jednoduše nedokázali zajistit pro lidi výrobu a dodávku dostatečného množství potřeb potřebných pro živobytí. Systém se musel otevřít a změnit, ale samotná změna způsobila jeho zničení. Lidé ze zemí bývalého komunismu dnes jen nevěřícně koukají na předpisy a nařízení, které Unie připravuje a které se již v minulosti mimořádně osvědčily jako nástroj destrukce, chaosu a destabilizace. Snaha regulovat a vše svázat společným řízením a společným plánováním, za socialismu potlačovala kreativitu, iniciativu, motivaci a vedla nakonec ke krachu.

  • Plán B

Druhý neveřejný plán je stále očividnější. Brusel resp. představitelé elity sedící v institucích Bruselu mají stále více moci, jsou neodvolatelní, nevolení a snaží se využít veškeré změny a krize na posílení vlastních kompetencí. Dokonce i následky vlastních chybných rozhodnutí vyplývající z přehnané moci centra, jsou důvodem k tomu, aby si říkali o ještě větší moc. Fiskální krize, kterou prohloubili evropští politici záchranou bank, znamenala zásadní změny ve fiskální politice Unie, když moc uchopili nevolení, nekritizovatelní a dokonce i právně nepostižitelní euro bankéři. Migrační krize, která přispěla ke kladnému výsledku referenda o odchodu Británie, byla jednoznačně vyvolána chybami nejdůležitějších představitelů Unie. Jenže zároveň se spolu s Brexitem stala důvodem k tomu, aby tito představitelé volali po restrikcích, omezování svobod, svázání měnové svobody zemí do eurové pasti či dokonce po vytváření ozbrojené moci, která bude mít právo zasahovat na území libovolné země Unie.

Říká se, že chcípající klisna nejvíce kope. To je i případ Evropské Unie. Vyprázdnila se a stále méně lidí je přesvědčeno o potřebě její existence v současném tvaru. Měli bychom mít plán B. Měl by mít vizi spolupráce na všech úrovních se zeměmi, které nám pomohou zajistit ekonomickou stabilitu a bezpečnost našich občanů i v případě faktického rozpadu euroatlantických struktur. V této době je mimořádně nutné rozšiřovat regionální kontakty a spolupracovat a připravovat se na alternativy, které nemusí být právě pozitivní.

Zatím je jedinou existující strukturou formát V4. I když to podle mě není optimální složení zemí, ale protože je jedinou existující, stojí za to prohlubovat kooperaci a podporovat se navzájem, vytvářet regionální projekty a investice. Máme podobnou historii, myšlení a mnohdy i relativně blízké zájmy, které jsou diametrálně odlišné od zájmů starých zemí Unie. A v reálné politice neplatí velká slova, ale vždy jen zájmy. Takže pokud si budou muset západní země vybrat např. mezi celistvostí Unie proti vlastním zájmům a obětováním východu, vždy si nakonec vyberou vlastní prospěch. Tak to bylo v každé krizi mezinárodních vztahů v roce 1938, 1958, 1968.

Ještě je čas na přípravu – ale každým dnem se tento čas krátí …

[ad#clanek-respo]

ZDROJ: Juraj Poláček

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (22 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky