Pře
28.8.2013
Kategorie: Společnost57 přečtení

Komunisté chtějí jen moc a na lidi zvysoka – však víte

Sdílejte článek:

JAN ZIEGLER 28|08|2013

Je to jeden z největších podvodů lidských dějin v režii komunistů. Socialismus žádnou rovnost mezi lidmi nepřinesl, ale existovala kasta vyvolených a těch druhých, kteří prakticky neměli žádná práva. Tak zatímco například v padesátých letech si naši komunisté užívali západního luxusu, zároveň nebyly peníze na léky pro děti. Inu Sovětský svaz náš vzor.

 

[ad#hornisiroka]

 

Už ve třicátých letech byla od soudruha Gottwalda drzost kritizovat jiné lidi za nákladný život, když jeho spolusoudruzi, tedy respektive šéfové, v Sovětském svazu ve srovnatelné době v třicátých letech minulého století žili v přepychu, zatímco miliony obyvatel Stalinovy říše umíraly na hladomor. Nomenklaturní kádry bydlely v přepychových bytech, nakupovaly v pro ně vyhrazených obchodech s vybraným zbožím, k dispozici měly auta a na víkendy jezdily na luxusní dače, tedy chaty v okolí Moskvy.

 

Prostí ruští lidé, kterých mně bylo moc líto, žili v horších případech v chatrčích bez elektřiny, vody a dalších civilizačních vymožeností, v lepším případě v tzv. komunálkách. To byly byty ve větších městech, ve kterých žilo třeba i deset rodin, z nichž každá měla vyhrazena jeden pokoj. Kuchyně, WC a případně koupelny byly pro všechny společné. V obchodech pro tuto horší kategorii sovětských lidí toho k dostání moc nebylo, na základní potraviny se stály hodinové fronty a navíc byly na příděl. Krásně to vystihl běloruský novinář Ivan Soloněvič v knize Koncentrační tábor Rusko, kde se mimo jiné zmiňuje o tuhé zimě ve dvacátých letech. „Zatímco v Kremlu měli všeho dost, tak Moskva oficiální chudá Moskva umírala hlady,“ napsal. T. G. Masaryk vystihl sovětskou bolševickou realitu výstižně slovy, že „Rusové se sice zbavili cara, ale nikoliv carismu.“

 

 

Žádný zázrak to nebyl ani v padesátých letech po komunistickém převratu u nás. Ti rovnější si také uměli užívat. Manželka Klementa Gottwalda, který dříve tolik kritizoval buržoazii za rozmařilý život, Marta si v roce 1952 si objednala v Belgii krajky za 82 tisíc korun. Ve stejné době přitom odmítly československé komunistické úřady žádost matky dítěte umírajícího na tuberkulózu na dovoz potřebného léku ze Švýcarska. Na jedné vládní recepci v Brně soudružka prezidentová Gottwaldová pak seřvala pořadatele, že nezajistili ty nejlepší francouzské koňaky. Píše o tom ve své knize V zajetí stalinismu brněnský spisovatel Čestmír Jeřábek. Ten dále popisuje realitu počátku „budování socialismu,“ u nás. Namátkou, domácnosti v Brně byly v té době i dvanáct hodin bez elektrického proudu, z obchodů zmizelo, máslo a cukr a na chléb se stály i několikahodinové fronty. Inu žilo se lépe a radostněji.

 

[ad#velkadolni]

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
57 přečtení
(4 votes, average: 5,00 out of 5)

Čtenáři drží Pravý prostor při životě

Podpořte svobodný Pravý prostor

Zdá se, že máte zapnuté blokování reklam. Reklamy nám pomáhají financovat provoz webu. Pro pokračování je prosím povolte pro Pravý prostor, nebo si zvolte Premium a čtěte bez reklam.

Čtení bez reklam

Premium za 99 Kč měsíčně
nebo 990 Kč ročně.

Předplatit Premium Podpoříte redakci a získáte odznak odběratele.

Čtení s reklamami

Povolte reklamy na našem webu a pokračujte ve čtení zdarma.

Stačí výjimka pro pravyprostor.net.