Deset náměstků primátora aneb když je hlavní, aby v koalici nebylo ANO

Měsíc po skončení komunálních voleb je už ve velké většině obcí známé jejich nové či staronové vedení, když na ustavujících schůzích zvoleného zastupitelstva proběhly volby starosty, primátora či dalších členů rady. Co se týká krajských měst, tak asi vůbec nejvíc komplikovaná byla povolební jednávání ve Zlíně. I tam je však již „dobojováno“, ve čtvrtek byl novým primátorem města zvolen Čestmír Vančura z hnutí Zlín 21.

Vítězem letošních komunálních voleb v Baťově městě se přitom stalo hnutí ANO 2011, jehož lídrem byl dosavadní primátor Jiří Korec. Byť ANO získalo zhruba o 10 % hlasů méně než v roce 2022, zprvu to dle mediálních práv vypadalo, že Korec primátorem zůstane a koalici vytvoří ANO s ODS a dříve opozičním hnutím Zlín 21. Jak je však popisováno v článku na iDnes ze 13. října, proti této koalici se ozvala silná kritika na sociálních sítích, zejména hnutí Zlín 21 bylo vytýkáno, že před volbami slibovalo na zlínské radnici změnu. V ODS pak kritizovali možné pokračování koalice s ANO (v období 2022-2026 ji ve Zlíně tvořily ANO, ODS, TOP 09 a Piráti) někteří poslanci a senátoři.

Na základě toho došlo v jednání o povolební koalici k obratu, až ji nakonec po dlouhých jednáních vytvořilo 5 uskupení: STAN, Zlín 21, ODS, KDU-ČSL a hnutí Zlín srdcem. Jak už jsem znínil výše, primátorem se stal podnikatel Čestmír Vančura z hnutí Zlín 21, který je kulturní veřejnosti známý jako ředitel festivalu Zlín Film Fest. Vančura ovšem bude neuvolněným primátorem, funkci tedy nebude vykonávat na plný úvazek, což je v případě města se zhruba 75 tisíci obyvateli poněkud raritou. Další raritou pak je, že nový zlínský primátor bude mít hned 10 náměstků! (viz odkaz zde).

Takový počet náměstků primátora je vskutku ohromující, zvlášť ve srovnání s tím, že primátor našeho hlavního města má pouze čtyři náměstky, stejně jako primátor našeho druhého největšího města Brna. Není proto divu, že tento takřka bizár kritizuje nejenom do opozice jdoucí hnutí ANO, ale i řada dalších lidí včetně jednoho ze zastupitelů za ODS, který při hlasování pro novou radu města Zlín ruku nezvedl.

Příklad ze Zlína tak názorně ukazuje, k jakým absurditám může vést, když politici příliš dávají na hlasy ze sociálních sítí a zejména pak, když se do komunální politiky snaží mluvit některé stranické špičky. V tomhle byl letos aktivní zejména předseda hnutí STAN Vít Rakušan, který se například snažil apelovat na své spolustraníky v Ostravě, aby nešli do koalice s vítězným ANO (viz odkaz zde), tam se mu nicméně na rozdíl od Prahy 8 předjednanou koalici rozbít nepodařilo.

Komunální politika je přitom obvykle o něčem zcela jiném než je politika na celostátní úrovni a mnohdy strany, znesvářené ve Sněmovně či Senátu, dokáží na komunální úrovni bez problémů spolupracovat. Já sám jsem například při komunálních volbách často dal hlas i kandidátům ze stran, které jsem při volbách do Poslanecké sněmovny nikdy nevolil. A myslím si, že řada lidí to má úplně stejně.