Miliony na munici zmizely v kampeličce, kde měl podíl Fiala

PZ

Ukrajina zaplatila 855 milionů za munici, dostala jen zlomek. Část peněz prošla pražskou kampeličkou spojenou s expremiérem Petrem Fialou (ODS). Vyšetřování odhaluje vážná podezření.

Sto tisíc kusů minometné munice pro ukrajinskou armádu, která se brání ruské agresi. Zaplacená záloha v přepočtu 855 milionů korun. Výsledek? Podle zveřejněných zjištění dorazily na Ukrajinu pouhé tři tisíce kusů. Zbývajících 97 tisíc stále chybí a vyšetřovatelé se snaží rozplést, co se stalo s penězi, které měly zajistit životně důležitou vojenskou dodávku. Část finančních prostředků přitom prošla Českou republikou a téměř 138 milionů korun bylo postupně vybráno v hotovosti z účtů vedených v pražské Podnikatelské družstevní záložně. Tedy v instituci, která se už dříve dostala do pozornosti kvůli svým vazbám na lidi z okolí ODS a také někdejšímu premiérovi Petru Fialovi.

Podrobnosti přinesly Novinky na základě vyšetřovacích dokumentů a výpovědí aktérů případu. Ukazují spletitý obchod, v němž peníze putovaly přes několik zemí a firem, zatímco objednaná munice na bojiště nedorazila. Případ už přibližně dva roky vyšetřuje česká Národní centrála proti organizovanému zločinu a trestní řízení probíhá také na Ukrajině. Pozornost si zaslouží nejen samotné podezření ze zpronevěry, ale rovněž otázka, jak mohly přes relativně malou českou finanční instituci procházet tak vysoké částky a proč její kontrolní mechanismy nedokázaly zabránit závažným pochybením, která později popsala Česká národní banka.

Celá zakázka vznikla na podzim roku 2022. Ukrajinské ministerstvo obrany tehdy potřebovalo munici a obrátilo se na domácí společnost Lviv Arsenal. Ta měla obchod realizovat prostřednictvím dalších firem, včetně slovenského Sevotechu, který disponoval potřebným oprávněním k obchodování s vojenským materiálem. Významnou roli v přípravě kontraktu sehrál ukrajinský obchodník Oleksij Chorošajev, někdejší vysoce postavený manažer státní zbrojní společnosti. Po vypuknutí války působil z České republiky a využíval své kontakty k zajišťování vojenských dodávek. Podle zveřejněných zjištění měl mít ve slovenském Sevotechu téměř poloviční podíl a podle jeho majitele Jána Hodermarského celý obchod fakticky řídil.

Ukrajinské ministerstvo obrany poslalo peníze předem, aniž by mělo munici fyzicky k dispozici. Následoval řetězec plateb a obchodních vztahů, do něhož vstoupily společnosti z Chorvatska, České republiky a dalších evropských zemí. Složitost celé konstrukce nyní komplikuje hledání odpovědnosti. Ukrajinská policie má podezření, že významná část prostředků byla zpronevěřena, a vyšetřuje, kdo se na jejich odčerpání podílel. Zarážející je především skutečnost, že tak rozsáhlý obchod se zbraněmi pro zemi ve válce skončil dodáním pouhých tří procent objednaného množství.

Stamiliony v hotovosti a pražská kampelička

Jedna z nejdůležitějších finančních stop vede do Celetné ulice v centru Prahy. Chorvatská společnost WDG Promet, která měla zajišťovat dodávku munice, obdržela od slovenského Sevotechu v prosinci 2022 přibližně 11,3 milionu eur, tedy asi 276 milionů korun. Zhruba polovina této částky, téměř 138 milionů korun, byla v následujících měsících postupně vybrána v hotovosti z účtů společnosti vedených u Podnikatelské družstevní záložny.

Kdo peníze skutečně vybral, zůstává předmětem sporu. Chorvatský obchodník Matias Zubak popírá, že by hotovost přebíral, a tvrdí, že podpisy na příslušných dokumentech byly zfalšovány. Někdejší pokladník záložny Kamil Bahbouh naopak zastává názor, že výběry provedl právě Zubak. Tento rozpor musí objasnit vyšetřování. U transakcí za desítky milionů korun přitom nejde o drobnou účetní nesrovnalost. Je třeba zjistit, kdo hotovost skutečně převzal, jak byla ověřena jeho totožnost, jaké dokumenty výběry doprovázely a co se s penězi následně stalo.

Další obraz fungování záložny přinesla kontrola České národní banky. Podle dokumentů, o nichž informovaly Seznam Zprávy, si klienti PDZ od ledna 2020 do srpna 2023 vybrali v hotovosti celkem přibližně 668,6 milionu korun. Více než devadesát procent této částky připadalo na pouhých dvanáct fyzických osob. To samo o sobě nedokazuje, že všechny výběry souvisely s trestnou činností, ale při takové koncentraci hotovostních operací je důležité, zda finanční instituce řádně prověřovala jejich účel, původ peněz a osoby, které s nimi nakládaly.

ČNB nakonec dospěla k závěru, že Podnikatelská družstevní záložna dlouhodobě porušovala závažné povinnosti. Zjistila nedostatky v řízení instituce, kontrole rizik i prevenci legalizace výnosů z trestné činnosti. V březnu 2024 proto záložně omezila činnost a zahájila řízení o odebrání povolení. Rozhodnutí o odnětí licence nabylo právní moci v lednu 2025. Regulátor přitom konstatoval, že rozsah a intenzita pochybení byly natolik závažné, že by pouhá pokuta nebo nápravná opatření nestačily.

Zůstává tak nepříjemná otázka. Jestliže se záložna potýkala s tak zásadními nedostatky, jak dlouho její systém kontroly selhával a kolika podezřelým operacím mohl otevřít cestu? ČNB doložila systémové problémy, nikoli automaticky trestní odpovědnost každého, kdo měl v instituci účet nebo členský podíl. Její zjištění ale představují vážný důvod k tomu, aby se příslušné transakce důsledně prověřily.

Fialův podíl a otázky, které nezmizely

Podnikatelská družstevní záložna přitahovala pozornost veřejnosti už před zveřejněním nejnovějších podrobností muniční kauzy. Členem družstva byl také tehdejší premiér Petr Fiala z ODS, který v záložně držel podíl spojený s investicí přibližně milion korun. Tento podíl neuvedl v majetkovém oznámení, což vyvolalo politickou kritiku a otázky ohledně transparentnosti jeho finančních záležitostí. S institucí byli spojeni rovněž někteří lidé z jeho poradenského okolí.

Samotné členství Petra Fialy v družstevní záložně ovšem nedokazuje žádnou účast na podezřelých obchodech s municí. Z dostupných informací nevyplývá, že by někdejší premiér převody organizoval, podílel se na výběrech hotovosti nebo o nich věděl. Stejně tak není doloženo, že by se na samotné zakázce podílela česká vláda. Šlo o kontrakt ukrajinského ministerstva obrany s obchodními prostředníky, nikoli o prokázané selhání české státní muniční iniciativy.

Politickou otázku transparentnosti však nelze jednoduše uzavřít konstatováním, že Fiala nebyl mezi vyšetřovanými osobami. Předseda vlády je veřejný činitel, u něhož se očekává zvlášť pečlivé informování o majetkových poměrech. Jestliže se později ukáže, že finanční instituce, v níž měl podíl, čelila dlouhodobým závažným problémům a objevila se ve vyšetřování mezinárodního obchodu se zbraněmi, je legitimní chtít znát okolnosti jeho investice i to, jaké informace měl o fungování záložny k dispozici. Odpovědi však musí vycházet z dokumentů a ověřitelných skutečností, nikoli z předpokladu, že členství automaticky znamená znalost všech obchodů.

Podezřelé operace v Celetné ulici navíc nejsou novým objevem. Už v prosinci 2023 se objevily informace o tom, jak se peníze určené na ukrajinskou munici dostaly na účty vedené v této záložně a jak se část z nich vybírala v hotovosti. Pozdější kontrola ČNB přinesla širší obraz problémů instituce. Následně zveřejněné poznatky doplnily další informace o mezinárodních obchodnících, finančních tocích a trestním stíhání. Tyto skutečnosti vysvětlují, proč si případ zaslouží důsledné vyšetření, přestože dosud nebyla prokázána odpovědnost všech jeho aktérů.

Munice chybí, peníze se hledají

Vyšetřování se neomezuje na Českou republiku. Další část prostředků se podle zveřejněných informací přesunula do Bosny a Hercegoviny. Tam mělo být přibližně 5,5 milionu eur, tedy asi 133 milionů korun, použito na nákup zkrachovalého muničního závodu Vitezit. Ukrajinští a bosenští vyšetřovatelé prověřují podezření, že k této transakci byly využity peníze původně určené na dodávku munice ukrajinské armádě. V Bosně kvůli souvisejícím okolnostem stanul před soudem Tomislav Zubak, člen rodiny chorvatských zbrojních obchodníků. Obvinění odmítají nebo zpochybňují také další aktéři případu a o jejich vině musí rozhodnout soudy.

Na Ukrajině mezitím probíhá soudní řízení s pěti obžalovanými, mezi nimiž jsou někdejší úředníci ministerstva obrany a zástupci společnosti Lviv Arsenal. Ukrajinská bezpečnostní služba uvádí, že trestní stíhání se celkově týká sedmi lidí. Oleksij Chorošajev byl na žádost ukrajinských úřadů zadržen v České republice v září 2024. Vinu odmítá, odpovědnost za nakládání s částí peněz připisuje chorvatským obchodním partnerům a svému vydání na Ukrajinu se brání také prostřednictvím žádosti o azyl.

Ukrajinský soud již společnosti Lviv Arsenal nařídil vrátit přijatou zálohu. Se sankcemi se má částka blížit jedné miliardě korun. Není však jasné, kolik peněz se ukrajinskému ministerstvu obrany skutečně podařilo získat zpět. Je rozdíl mezi penězi, které byly podezřele převedeny, částkami vybranými v hotovosti a prostředky, jejichž konečné použití se nepodařilo objasnit. Bez úplné finanční rekonstrukce nelze všechny tyto částky jednoduše označit za definitivně ztracené.

Vedle finanční škody zůstává i mnohem závažnější důsledek. Ukrajinská armáda nedostala munici, kterou potřebovala v době intenzivních bojů. Nejde o běžnou obchodní zakázku, u níž lze nedodané zboží po několika měsících nahradit a uzavřít účetní spor. Každé zdržení vojenských dodávek může mít v podmínkách války bezpečnostní následky. Nelze bez dalších důkazů určit, jak konkrétně tento kontrakt ovlivnil situaci na bojišti. Nedodání 97 tisíc kusů objednané munice však představuje vážné selhání.

Případ také připomíná rizika, která vznikají, když se naléhavá poptávka po vojenském materiálu spojí s dlouhým řetězcem prostředníků, vysokými zálohami a nedostatečně průhlednými finančními operacemi. Každý další článek obchodního řetězce může komplikovat dohled nad tím, kdo peníze skutečně drží, kdo odpovídá za dodání zboží a jak lze prostředky v případě nesplnění smlouvy vymoci. Takové prostředí vyžaduje přísnější kontrolu, nikoli menší.

České úřady nyní mají objasnit především pohyb peněz na území České republiky. Kdo autorizoval jednotlivé hotovostní výběry? Jaké dokumenty záložna ověřovala? Kdo byl skutečným příjemcem hotovosti? Nakolik její vedení plnilo povinnosti při kontrole klientů a podezřelých transakcí? A podaří se vyšetřovatelům určit, kde prostředky skončily? Na tyto otázky musí odpovědět důkazy, nikoli politická prohlášení.

Stejný důraz na transparentnost je namístě také u vazeb veřejně činných osob na finanční instituce, které se později dostanou do závažných problémů. Fialův nepřiznaný podíl představuje samostatnou otázku  politické odpovědnosti. Podezření ze zpronevěry peněz na munici je zase předmětem trestního vyšetřování. Obě roviny spolu souvisejí prostřednictvím jedné záložny, ale nesmějí se zaměňovat.

Případ zatím nemá uzavřený konec. Peníze putovaly mezi několika zeměmi, obvinění se vzájemně přou o odpovědnost a ukrajinská armáda stále postrádá téměř celou objednávku. Česká národní banka už doložila závažné selhání pravidel v Podnikatelské družstevní záložně. Nyní je na vyšetřovatelích a soudech, aby určili, zda a kdo prostřednictvím této instituce spáchal trestný čin. U zakázky za 855 milionů korun, která měla pomoci bránit zemi ve válce, je požadavek na úplné vysvětlení pohybu peněz tím nejmenším, co lze očekávat.

prvnizpravy.cz

• About
• Latest Posts

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]

Příspěvky za měsíc LISTOPAD 2026:
**********************************************

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, Bohumil Holubec 1000,- Kč, Jaroslav Jedlička 200,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Mgr. Luděk Tesarčík 200,- Kč, Dr. Jakub Mach 200,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, Libuše Zabloudilová 1000,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Anonym 50,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, Anonym 300,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Martina Kosková 500,- Kč, Anonym 500,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Anonym 2000,- Kč, Zdenka Pimperová 400,- Kč, ing. Jan Lipský 100,- Kč, Antonín Glacner 500,- Kč, Petr Šváb 200,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Dana Lufinková 100,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, Ludmila Karská 95,- Kč, Petr Tůma 300,- Kč, Franrišek Burda 50,- Kč, František Navrátil 200,- Kč, František Škoda 500,- Kč, Anonym 150,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Zdeněk Fric 200,- Kč, Jan Petr 300,- Kč, Milan Kostelnak 300,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč

Celkem za měsíc: ... 15 265,00 Kč

Vybráno 34.00%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační. Ne všechny články musí explicitně vyjadřovat názor redakce.

Latest posts by Redakce (see all)

• Letná 2026 - 15.11.2026
• Hlídač státu jako nástroj dezinformátorů zneužitý k šikaně umělců - 15.11.2026
• Miliony na munici zmizely v kampeličce, kde měl podíl Fiala - 15.11.2026