
Cesta do pekla aneb zvažuje se nová daň
MARKÉTA ŠICHTAŘOVÁ

V poslední době se v odborných a vládě blízkých kruzích mluví o tom, že by se vláda mohla pokusit „vylepšit si imidž“ uvalením nové daně na subjekty, které nepatří zrovna mezi ty nejoblíbenější. Totiž na banky. Zdanění někoho, koho veřejnost zrovna nemiluje, bývá dosti vděčným tématem. Tak nějak to odvede pozornost od skutečných problémů a ukáže to prstem na někoho, kdo už stejně oblibou neoplývá, tak proč si z něj neudělat ještě větší hromosvod? Problém je, že tahle politika je mimořádně krátkozraká a vede k úplně jiným než zamýšleným důsledkům. A to k důsledkům, které se obrací proti těm, u kterých si má nová daň především šplhnout: proti lidem.
O co se tedy jedná: Bankovní daň je typickou sektorovou daní. Sektorové daně jsou velmi selektivní daně, které vláda uvaluje na konkrétní odvětví. Je tedy na první pohled jasné, že sektorová daň je všechno jen ne rovnající podmínky – naopak tato daň činí podmínky značně nerovnými. To ale mnoha vládám světa vůbec nevadí, naopak argumentují tím, že některá odvětví jsou prý bohatá, a proto si vyšší zdanění „zaslouží“. Paradoxní je, že ekonomické studie ukazují jejich celospolečenskou škodlivost.
A co tedy tyto studie říkají konkrétně? Tak především musíme si uvědomit, že skoro u všech daní tím, kdo na svých bedrech nakonec nese zátěž, je koncový spotřebitel či klient. O co víc se zvýší daně pro firmu, o to víc zdraží firma své výrobky a služby pro své zákazníky. A banky samozřejmě nejsou žádnou výjimkou. Uvalení bankovní daně tedy vždy prodražuje bankovní služby. A to má mnohé neblahé důsledky.
Zkušenosti hovoří jasně. V Polsku došlo ke zhoršení úvěrového ratingu země a zdražení úvěrů, které bylo možno dát do přímé souvislosti s daní. V Maďarsku zdražily úvěry klientům. Na Slovensku došlo k výraznému zhoršení ziskovosti bankovního sektoru, což mělo negativní dopad na jeho očekávanou stabilitu. V Německu zdražily úvěry a poklesl jejich poskytovaný objem. Ve všech případech došlo ke snížení potenciálního růstu HDP.
A tím se právě dostáváme k jádru věci. Banky nejsou jen tak ledajakými podniky. Banky jsou doslova finanční páteří ekonomiky. A jakmile se pokusíme oslabit banky anebo znevýhodnit bankovní služby, okamžitě se negativní důsledky tohoto neuváženého kroku začnou rozlévat napříč celou ekonomikou.
Pamatujete si na období vysoké inflace, kdy inflace u nás dosahovala v jednu chvíli 18 procent? Jasně, že ano, na tuhle odstrašující zkušenost nikdo jen tak snadno nezapomene. A co tehdy dělala Česká národní banka, stejně jako všechny další centrální banky světa? Zvyšovaly úrokové sazby. Proč? Aby zdražily úvěry. Vyšší úrokové sazby a dražší úvěry totiž srážejí inflaci, současně s tím ale také prudce brzdí hospodářský růst. A jakmile inflace poklesala, začala Česká národní banka hned zase úrokové sazby snižovat, aby se česká ekonomika nepropadávala do hlubší recese.
A teď se vraťme k naší bankovní dani. Řekli jsme, že ve všech zemích, kde byla zavedena, došlo ke zdražení bankovních služeb, zdražení úvěrů a poklesu jejich objemu! Neboli stalo se přesně to, co se děje, když centrální banky bojují proti vysoké inflaci a jako vedlejší efekt obětují hospodářský růst. Ano, bankovní daň vede ke sražení hospodářského růstu! Čím vyšší úroky, tím dražší úvěry, tím méně úvěrů si firmy i jednotlivci berou, tím méně investují a utrácí, tím pomaleji ekonomika roste, případně tím rychleji zpomaluje. Jestliže si tedy nyní stěžujeme, že česká ekonomika dosud jako jediná v Evropě ani nedosáhla na předcovidovou úroveň, pak bankovní daň je přesně tím faktorem, který v návratu na předcovidovou úroveň brání, protože hospodářský růst brzdí.
Řekla vám toto vláda, když zaváděla daň z nadměrných zisků? Neřekla. A říci vám to měla, protože to měla vědět a současně přesně tento efekt také skutečně nastal. Můžeme to i snadno ilustrovat. Bankám totiž po jejím zavedení citelně narostly úrokové náklady o zhruba 110 mld. Kč a srážková daň z úrokových výnosů v roce 2023 vzrostla o 7,5 mld. Kč. To vlastně jinými slovy znamená, že banky své náklady z velké části přenesly na klienty, tedy zdražily úvěry. Jestliže tedy daň z nadměrných zisků byla vládou vůči veřejnosti komunikována jako daň trestající banky, pak v realitě tato daň „potrestala“ bankovní klienty v podobě dražších úvěrů, a naopak hůř úročených vkladů.
Zavedení bankovní daně by tak patrně vedlo ke zcela jiným než zamýšleným efektům. Namísto stabilizace veřejných financí by se zmenšila odolnost bank vůči případné finanční destabilizující nákaze ze zahraničí. Zdražily by úvěry, bankovní vklady by hůře pokrývaly inflaci, celkový potenciální růst ekonomiky by se snížil, zhoršila by se dostupnost úvěrů, a nakonec by se mohlo prodražit financování veřejného dluhu – což je pravý opak toho, co vládu k uvalení daně motivuje.
Doufejme tedy, že vláda s rekordně nízkou oblíbeností a důvěrou voličů si tento nápad zase rozmyslí.
Na to nemusí být průměrně přemýšlející člověk ekonomickým géniem, aby mu nedošlo, že jakékoliv přikázané zdanění peněžního sektoru – bank ze strany vlády, banky okamžitě promítnou do nákladů vůči svým klientům.
Takže ano státní kasa získá od klientů bank. Už i tak je hanebné 15% zdanění výnosů z vkladů klienta u bank.
To není žádná novinka zavedená současnou vládou!
S autorkou rozhodně nesouhlasím.
Půjčování peněz ze strany občanů, firem, ale i státu, je cesta do pekel. Na úrocích za státní dluh zaplatí ročně ČR zejména bankám cca 70 miliard Kč. Ty dnes chybí, protože si v minulosti stát bůhví na co napůjčoval.
Půjčování peněz zvyšuje samozřejmě inflaci i obecně ceny. Do oběhu se dostane více peněz. Názorně je to vidět u nemovitostí. Když banky zpřísní podmínky u poskytování úvěrů (například vyšším úrokem), realitní trh se zpomalí či zastaví. Díky půjčkám se rozevírají sociální nůžky, půjčíš si, nesplácíš – exekuce, insolvence, tvůj majetek v dražbě levně získá někdo jiný, který se tak obohatí.
Ano, pokud se zavede u bank sektorová daň, banky to promítnout do výše úvěrů. Lidé si nebudou tolik půjčovat, banky ale mimo jiné i z úvěru žijí. Co by banky jinak dělaly s volným kapitálem? Pokud nebude zájem o úvěry, zákonitě to povede ke snížení úrokových sazeb, takže se sektorová daň rozhodně nemusí promítnout do zvýšení úroků.
Pokud autorka tvrdí, že „je tedy na první pohled jasné, že sektorová daň je všechno jen ne rovnající podmínky“, pak je nutno uvést, že existují i různé výše daní pro různé výrobky, které si stát zdaní, protože jsou velmi ziskové (alkohol, cigarety..).Tak, proč ne u bank. Banky považuji za zlo.
Každý by měl hospodařit pouze s těmi příjmy, co si vydělá, naspoří. Půjčky na bydlení by měl zajišťovat stát a měly by být bezúročné.
„Půjčky na bydlení by měl zajišťovat stát a měly by být bezúročné.“
To je málo, socialistický Lojzo. Stát by měl pro svá prasátka zdarma poskytnout chlívky, plné korýtko a veterináře.
Ale houbeles Petře Zdeňku.
Stát či obce privatizovaly byty, a to tím způsobem, že je nájemníkům prodávaly za zlomek tržní ceny. Pamatuji případ, že byt v Praze 1 byl prodán za 1 milKč a nájemníci, resp. noví vlastníci ho obratem prodali za 10 milKč. Běžně se „privatizovali“ byty za 20-30 % tržní ceny.
Kdyby k těmto zlodějnám nedocházelo (jak k tomu přijdou lidé, co si postavili vlastní bydlení, event. družstevní), bude bytů dost.
Nyní Babiš či Pětikoalice chce podpořit výstavbu bytů. Takže ze státního se budou stavět byty, které se po čase zase „zprivatizují“.
Rozhodně levnější by bylo, ať si byty lidé postaví sami a stát by přispěl pouze tou návratnou bezúročnou půjčkou.
„Kdyby k těmto zlodějnám nedocházelo (jak k tomu přijdou lidé, co si postavili vlastní bydlení, event. družstevní), bude bytů dost.“
Tím, že byl byt „ukraden“, z trhu nezmizel, akorát ho vlastní někdo jiný. Nijak nevysvětlujete, proč je bytů málo. Bytů je málo, protože stát stavění bytů reguluje. Já jsem například nemohl stavět barák, protože státní úředníci označili náš pozemek za nezastavitelnou plochu.
Stát nemá co stavět lidem domy, ani půjčovat na byty nějakou bezúročnou půjčkou, protože to vždy zaplatí někdo druhý (Vašimi slovy, jak k tomu přijdou lidé, kteří už mají postaveno?) a navíc vytváří korupční prostředí. Stačilo by, kdyby stát nevytvářel stavění překážky.
Ne, nemáte pravdu. Argumentujete jako každý developer, že za to může špatná legislativa či pomalé vydávání stavebních povolení.
Pokud byl byt tímto způsoben zprivatizován, opravdu z trhu nezmizel, ale roztočil inflaci a obecně zdražování nemovitostí.
Druhým důvodem je, že jsme umožnili, aby si u nás mohli cizinci kupovat volně nemovitosti. Pokud by takový cizinec koupil byt za peníze vydělané legálně v Česku (ať už jako zaměstnanec či podnikatel), tak je to v pořádku. Problém je, pokud takové peníze získal v zahraničí. Pro cizince jsme (či byli) stále levní, takže skupování nemovitostí za peníze z venku se muselo zákonitě projevit na jejich růstu.
Jak je možné, že porodnost v ČR klesá, bytů přibývá a stále je jich nedostatek?
Podívejte se na výpis z katastru nemovitosti u jakékoliv novostavby – bytového domu – v Praze, kdo jsou vlastníci bytů. V cca 50 % jsou to cizinci, Rusové, Ukrajinci, Arabové aj.
A k Vašemu případu. Mohl jste si koupit jiný pozemek, kde se stavět dá, nic Vám v tom přec nebránilo.
A ke státu. Stát má vytvářet podmínky, aby se lidem mimo jiné i dobře žilo. Jsou tři možnosti, jak zvýšit počet bytů:
1) Stávající stav, kdy byt si koupí ten, kdo má buď hotovost nebo dosáhne na předražený úvěr, což splní z větší části zpravidla cizinci nebo investoři na účelem budoucího pronájmu „spodině“. Celé developerské projekty u nás nyní skupují zahraniční důchodcovské fondy, například.
2) Výstavba sociálních bytů financovaná státem či obcemi. To je to, s čím byste neměl souhlasit, protože to zaplatíme ve svém důsledku v plné výši my ostatní. Navíc k této variantě nemuselo dojít, kdyby se neprivatizovali byty za hubičku, jak jsem psal výše.
3) Individuální výstavba s podporou státu (viz. například bezúročné půjčky). To stát vyjde mnohem levněji než varianta ad 2).(pouze ušlé úroky a ztráta peněz v důsledku event. inflace). Toto vidím jako cestu.
„Mohl jste si koupit jiný pozemek, kde se stavět dá, nic Vám v tom přec nebránilo.“
Vy jste fakt Lojza. Pokud bychom si za 5 mega koupili stavební pozemek, tak už jsme neměli za co stavět ten barák. A radíte nám si vzít bezúročnou půjčku… Jestli tohle nechápete, tak jste fakt mimo.
Péťa se Zdeňkem jsou takové socky, že namají na barák?
Ano, je to hrozné. Ceny bytů v Praze vyhnaly ceny domů mimo Prahu (obecně velká města) a tím pádem se zvedly i ceny pozemků.
Problém drahého bydlení proto začíná u bytů.
Pozemky levnější nebudou, je to zločin, když člověk jede autem po dálnici, a vidí ty skladové haly na zemědělské půdě.
Pane ALOIZ.
doby kdy byl pro penězoměnce a jejich oběti šlechtu a kapitalisty lidský zdroj,dříve neohrožený bojovník práce,později vítězící pracující lid jeiným zrojem zisků a slávy jsou bohužel pryč.
Navzdory nás člověky likvidujícímu pokroku jsme jím brutálně,zbavováno potřeby přemýšlet a konat,zahánění do jeskyní válkami spálené pouště kde jediné právo které se tu uznává je zákon džungle o přežitií jakkoliv silnějšího.
Tak zvané vlády ,naprosto stejně ničemné jako by jsou a budou ty naše mají od svých skutečných tvůrců jediné zadaní.:
ZneschopnIt,zbídačit,VYSTRAŠIT, rozeštVvat a pak usilovně,organizovat likvidační sebezničující neshody končící občanskou či další světovou válkou,
POKROK NEZASTAVÍŠ l
Rozmysli si to vlada? Nerozmysli. Po nich potopa a jim to je jedno. Smysl by davalo odstaveni “neziskovek” od statniho cecku.
Zatímco –Tisíce filipínských dělníků zamířily do Česka kvůli nedostatku pracovních sil
https://1url.cz/uuAsJ
…není to tak trošku zneužívání levné prac. síly, to jsou ty EU- hovnoty? )))) V budoucnu se budeme omlouvat, že tohle je momentálně novodobá otročinka?
a co na to říká islámské bankovnictví ?
Já v trestání klientů bank nic špatného nevidím. Peníze na účtech jsou generátor inflace a tak neuškodí, když se lidé začnou chovat odpovědněji. Už tak je celý systém extrémně předlužený a rozhodně neuškodí, když pár nových úvěrů na něco, co by bez nich nemohlo vzniknout prostě nebude. Podpora bank využíváním jejich služeb je jen další forma zdanění – líné firmy nutí zaměstnance ke zřizování účtů, aby nemusely vyplácet v hotovosti. Bankovní služby jsou zatím příliš levné a tak nikdo na nic netlačí. Já jsem pro pětistovku za vedení každého účtu – a společnost se navrátí k normálu.
Banky rozhodují o tom co bude nesrovnatelně více než nějací maňásci z kterékoli státní vlády.
Takže je úplně jedno co nějací maňásci schválí.
Banksteři zařídí co chtějí a vždy všechno zapaltí tupé ojroovce.
Digitální koncentrák bude zapnut ve II. kvartálu roku 2025.
Banky není třeba zdanit, ale znárodnit. A bude pokoj se vším.
Znárodnit? To jako ti co jsou voleni by to zlepšili? Banky třeba čím jak nejvíc eliminovat.
Banky není ,ani znárodněné nebyly nikdy zaopatřovací ústav Jarku.
Byly zřízeny k tomu, přinášet svému zřizovateli a vlastníki-penězoměnci zisk ,navíc i pokornou úctu. všech svých klentů.
Podle mě vznikly nedůvěrou člověka ve stabilotu měny útvaru jehož byl obyvatelem,možná i jeho netrpělivostí cokoliv okamžitě mít, ,
A navíc vzrůstajícÍ nenažranost vlastníků výrobních prostředků, která mnohé jejich produkty učinila nedostupnými v rozumném časovém období získat je pouze svými úsporami.
A tak všemocná ruka trhu mohla začít svoji aktivitu kikvidátora člověka v lidech.
Čím to asi paní Markéto je,že penězoměnci všech dob spolehlivě zničili a zneuctili všechny režimy a své oběti z řad všech sociálních skupin a jejich filozofické směry ve kterých se právě nacházeli.?