7.2.2019
Kategorie: Historie

Komunisté a další extremisté opět mohou reálně vykonávat zákonodárnou moc

Sdílejte článek:

ONDREJ KOLISKO

Na svátek Tří králů tomu bylo právě 70 let, co si pánové z STB v kožených kabátech přišli pro moji babičku, Anežku Mišoňovou, na samotu boušínské fary, aby ji, matku tří malých dětí, odvedli a později odsoudili za údajnou protistátní činnost.
[ad#textova1]
 .
Navrátili ji rodině po bezmála čtyřech letech utrpení ve věznicích v Pardubicích, Uherském Hradišti a Lomnici nad Popelkou, s podlomeným psychickým i fyzickým zdravím. Samota Boušín s kostelíkem Navštívení Panny Marie, farou několika chalupami, měla v létě osmačtyřicátého roku soužit jako dočasný azyl, úkryt, rodině angažované členky orla a lidové strany do doby, než se za několik týdnů přes naši zem přežene rudé šílenství. Z těch několika týdnů se nakonec stalo čtyřicet let, během nichž si soudruzi všechny své nepřátele, konkurenty i kritiky neomylně našli. Žádný úkryt v naší zemi nebyl dost bezpečný. Ani zapadlé poutní místo, kde lze milosti Panny Marie a její ochranu cítit až hmatatelně.
.

V poslední době, v době sílícího sebevědomí a vlivu komunistů a bývalých členů jejich totalitního aparátu, jejichž struktury prorostly do nejvyšších pater naší politiky a nyní dosáhli dokonce i revize kompenzací vyplácených státem okradeným církvím, se otázka plíživé ztráty svobody stává opět aktuální. Je konec bezpečného dlení v úkrytu každodennosti, konec falešných nadějí, že ostatní nebo snad Všemohoucí za nás boj o obranu demokracie, právního státu, svobody slova a vyznání vybojují.

Komunisté a další extremisté opět mohou reálně vykonávat zákonodárnou moc za pomoci lidí dílem mocichtivých, dílem bezpáteřních a dílem jen hloupých nebo naivních. Je konec taktizování tak oblíbeného pod označením „diplomacie“ a výmluv, že zdrženlivost je větší ctností než láska k pravdě. Podívejme se, kam vedlo nadbíhání morálně pokřivenému prezidentovi, který si plete nalézání spravedlnosti s koňským handlem! Je třeba, aby příslušníci postižených církví, vedeni svými pastýři, dali důrazněji najevo, že návrat nesvobody nedopustí. Jednejme, dokud je čas, než nám pánové v kožených kabátech opět zatlučou na dveře našich domovů. Na to, zda smějí vstoupit, se jistě ptát nebudou …

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: Ondrej Kolisko 

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (16 votes, average: 3,50 out of 5)
Loading...