19.11.2021
Kategorie: Ekonomika

Když platí stát

Sdílejte článek:

ROBERT RUNTÁK

Napíšu pár banálních, zcela neobjevných vět, které by si – jak to cítím – měli mí vrstevníci a starší připomenout a mladší by se nad nimi měli zkusit hlouběji zamyslet, protože vyrůstají už v hodně pokřivené době.


Často dnes slýcháme, že to a to zaplatí stát. Dotace, granty, kompenzace, důchody, platy ve veřejné sféře, podporu v podnikání, cokoli… Stát se o nás stará (aniž bychom o to někteří stáli), pečuje, posílá peníze. Mějme ale prosím vždy na paměti, že stát sám o sobě žádné peníze nemá.

Peníze, které stát platí, buď:

1. předtím někomu z jeho peněženky bez pardonu vzal, a to formou daní, sociálního pojištění, zdravotního pojištění, poplatků a podobně

2. si od někoho půjčil na úrok a bude je muset i s úrokem vrátit (a nezapomínejme, že stát žádné peníze nemá, má jen dluhy, na jejichž splácení bude potřebovat opět jen naše peníze)

3. nové peníze vytisknul, čímž neudělal nic jiného, než že nám snížil hodnotu toho, co máme v peněženkách

Napsáno zjednodušeně, ale podstata je zřejmá. Vše, co platí stát a třeba i slyšíme, že je to tzv. “zdarma”, bylo, je a bude setsakramentsky draze zaplacené. Abych totiž řekl pravdu, kromě gemblerů, alkoholiků a narkomanů neznám moc těch, co by byli horšími hospodáři, než je stát.

Takže shrnuto a podtrženo. Když platí stát, platíte ve skutečnosti vy. A to takovou cenu, kterou byste vy sami ve svém životě nebyli nikdy ochotni zaplatit.

 

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (16 votes, average: 4,63 out of 5)
Loading...