14.8.2020
Kategorie: Politika

Kamala Devi Harris … USA v propasti rasové války

Sdílejte článek:

HERAKLEIOS STALKER

Situace okolo rasových a etnických nepokojů, které probíhají ve Spojených státech amerických už řadu měsíců a při nichž došlo i k několika neúspěšným experimentům a založení vlastního socialistického polostátu, se nyní výrazně zhorší. Po dlouhé době nejistoty a mlčení, prezidentský kandidát demokratů Joe Biden představil svého kandidáta na vicepresidenta. Je jim dlouholetá demokratická politička indo-jamajského původu Kamala Devi Harris. Stalo se tak 11. srpna.

 
Kamala Devi Harris je pro mě osobně překvapivým výběrem. Dalo by se čekat, že Joe Biden vybere, nějakého konzervativního, či umírněného demokrata, se kterým navíc dlouhodobě spolupracuje, už proto, aby dokázal na svou stranu získat, i některé umírněné a váhavé republikány. Místo toho natočil kurs ostře vlevo, když vybral Kamalu Harris. Ta se narodila v roce 1964 v kalifornském Oaklandu do rodiny emeritního profesora ekonomie a vědkyně v oboru onkologie. Na Howardově univerzitě ve Washingtonu D. C. získala titul z politických věd a ekonomie v roce 1986, vedla debatní týmy a akce proti apartheidu, prošla právnickými zkouškami a získala i doktorát z práv.
 
Kdyby zůstala u právničiny a prokuratury, asi by udělala lépe. Co nás zajímá, je to, co se nyní bude dít v USA, kde bude zavádět své ideje. Tak si je představme, a srovnejme si i s postoji Bidena. Harris je radikální proponentkou pro-potratové liberální politiky, která se v tomto angažovala už jako státní návladní, když bránila lékařským institucím rozhodovat o provádění tohoto výkonu (pro připomenutí, Joe Biden byl odpůrcem potratů, až do června 2019, a aktivně podporoval protipotratové zákony).
 
Systematicky podporuje programy pozitivní diskriminace a upřednostňování menšin. Vyjádřila se za desegregaci autobusové dopravy a rozšíření této dopravy, aby mohli afroamerické děti dojíždět do školy (a jak známo, Biden, jako senátor za Delaware, podporoval segregaci, a v 90. letech hlasoval pro neoliberální reformy oklešťující peníze na školní autobusy. Mimochodem, tuto záležitost Bidenovi během kampaně připomněla).
 
Systematicky řadou akcí, dopisů a kolektivních vyjádření, bojuje proti právu na držení zbraní. Chce omezit legální držení zbraní, aby nemohlo docházet k teroristickým útokům, či masovým střelbám, které jsou zpravidla, prováděné nelegálně drženou zbraní. V otázce imigrace bojuje za naprosté uvolnění imigrační politiky, navrhovala přetvoření San Francisca na „utečenecké město“, kde by policie nemohla kontrolovat migranty, angažuje se v akcích na slučování rodin, což je zneužíváno různými převaděči. Bojovala a bojuje proti vybudování zdi na jižní hranici USA s Mexikem.
 
Pokud jde o LGBT hnutí, účastní se San Francisco Pride, podpořila legislativu a kampaně na úplné zrovnoprávnění sexuálních menšin a bojuje proti „diskriminaci“ těchto menšin (opět, Biden se v 90. letech angažoval opačně). Pouze odmítla kontroverzní operace transsexuálů ve vězeních, které tyto menšiny zneužívají, když se tam dostanou. V ekonomické politice odmítla dary amerických korporací, které ale jinak štědře dotují Bidena a americkou Demokratickou stranu, takže to pro ni bylo jen politické gesto. Podporuje obávaný projekt Green New Deal, který bude znamenat pro Ameriku technologickou i ekonomickou katastrofu při radikálním přechodu k zeleným technologiím.
 
Její zahraniční politika obsahuje protičínskou notu, kdy kritizuje Čínu za obchodní praktiky, a za to, jak Čína nakládá s ujgurskými separatisty a islámskými radikály. Vyjádřila podporu separatistickým demonstrantům v Hongkongu. Dokonce postavila na stranu Rohingyů, v době, kdy došlo v Burmě k násilnostem v souvislosti s jejich separatismem. Ve Venezuele odsoudila zkorumpovanou diktaturu Nicolase Mádura, kterou se pokusili tamější elity, pokusili nahradit zkorumpovanou demokracií pod vedením Juana Guaida.
 
Angažovala se a zneužívala ruských machinací okolo voleb a různých skandálů ke kampani proti Trumpovi, a odsoudila události na Krymu. Také hlasovala pro sankce proti Rusku. Asi jediná oblast, kde lze její politiku vychválit, je otázka Izraele, kde se postavila proti hnutím bojkotujícím Izrael, pravidelně podporuje Stát Izrael a podílela se na senátní kritice rezoluce OSN, která byla namířena proti výstavbě židovských osad na Západním břehu Jordánu.
 
To je asi tak k její politice vše. Kromě Izraele, který by mohl mnoho antisemitských demokratů odradit, je její politika veskrze levicová, až radikálně levicová, byť na Sanderse nemá. Pochybuji, že uspějí, už protože mezi sebou mají významné ideové rozpory, zatímco Donald Trump a Mike Pence jsou velice jednotní. Nicméně její případný nástup, pokud by vyhrála, zmobilizuje menšiny k bojům s většinovou společností, ale především k boji s vládou zákonů, práva a spravedlnosti v USA. USA se tak může dostat do propasti rasové války, ve které budou trpět všichni, bez ohledu na barvu pleti.
 
Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (15 votes, average: 4,73 out of 5)
Loading...