K novému roku se smutkem v duši

PETR ZÁVLADSKÝ

[ad#textova1]

Doba bývala šedá. A přesto lidé žili. Nějak víc spolu, nebo uměli nějak lépe žít. Ne, nechci tu dobu idealizovat. Karty byly jasně rozdány. Byli jsme my a byli oni. My a papaláši.

Papaláši plkali stále stejné fráze, nikdo je nebral na vědomí, protože to ptydepe nic neznamenalo. Možná, že to natočili jednou a pak už to jen pouštěli a sestříhávali podle různých příležitostí. Noviny to samé. Možná si naštočkovali v lednu několik variant textů a pak už tam jen měnili obrázky.

Možná to fungovalo stejně, jako se soudruhem Winstonem Smithem. Retušovaly se fotografie, kde byl vyfocen nějaký soudruh, který přestal být přes noc soudruhem a stal se neosobou.

Různé státy byly buď imperialistické, buržoazní a kapitalistické, a tudíž nepřátelské, a jiné zas naopak socialistické, lidově-demokratické, pokrokově-osvobozenecké, podle toho, jak která junta kde vyhnala jinou juntu, či se jinak momentálně kámošila, či nikoliv. Jednou Eurasie, jindy Eastasie.

Bylo to divadlo, kterému nikdo nevěřil. Ne nevěřil. Dělo se to, ale nemělo to význam. Byla to nesrozumitelná, absurdní hra připomínající Samuela Becketta. Figury přicházely, vyslovovaly a opakovaly věty, odcházely. Čekání na Godota? Přežívání?

Jistě. Děti se rodily. Staří umírali. Ti mladí se ženili a vdávali, děti se rodily a staří umírali. Generace za generací. Někteří si postavili svépomocí dům, jiní konečně získali po letech byt v panelovém sídlišti, jiní si pořídili zahrádku a jiní první škodovku. A děti se rodily a staří umírali. Strana vládla, ten ministr se stal ministrem něčeho jiného, tamten zklamal a byl povýšen, jiný byl odejden. Děti se rodily, mladí umírali. Staří se ženili a vdávali.

Lidé se snažili ve svých přesně určených mantinelech prožít život, který jim byl vyměřen. Někdo kradl v malém. Někdo kradl ve velkém. A děti se rodily, občas někdo zmizel. Někteří na pár let. A jiní navždy. Důležité bylo nevyčnívat. Kdo neplnil předpoklady, zahrával si, kdo neplnil státní plán, zahrával si, kdo říkal nečekaná slova, zahrával si.

Zahrával si s mocí. Mocí absolutní a o to zrádnější, že nebyla osobní. Byla kolektivní. Kolektivně neodpovědná, kolektivně záměnná, kolektivně neosobní. Bylo lhostejné, zda nositelem velké, střední, či malé moci byl nějaký Mamula či Biľak, Štrougal či Jakeš, Šaľgovič či Rázl, Kolder či Indra, Erban či Potáč.

V jednom okamžiku se zdálo, že jim ta jména došla. Spotřebovala se a další už nebyla. Poslední zoufalec sklidil se stolu, přisunul židle, zhasnul a klíče odevzdal ve vrátnici. Kdo přijde ráno, se nevědělo. 

Něco se stalo. Ani vlastně nikdo nevěděl, co. Snad jeden zahrádkář už nešel před zimou zabalit pumpu. Možná se někomu zlomila tužka, možná to bylo úplně jinak a už je nebavilo hrát kus bez opony, bez nápovědy i potlesku. Snad už byly marionety utahané a provázky se zpřetrhaly. Ze dne na den se měla lidová demokracie změnit na demokracii bez přívlastku.

Asi si to maluji i po těch letech moc jednoduše. Přesto, že nás mnozí přesvědčovali, že se konečně bude hrát jiný kus, skutečnost byla jiná. Nebo spíše vypadala jinak. Nakonec jsme sice viděli nové herce, i druhé jednání bylo jiné, ale režisér zůstal stejný, i zápletka a pointa. Jen kulisy mají lepší barvy, i když se hraje stejná šmíra.

Možná jsme měli nerealistická přání. Nebo přesněji, přání měli realistická, ale neudělali dost pro to, aby představení bylo jiné. Anebo jsme si zvykli, že představení musí být takovéto a nemůže být jiné.

Jenže tenhle kus se nám nepovedl. Skoro všechno špatné jsme ponechali, jen tomu dali nová jména, herci mají nové masky, ale jsou charakterově stejní. I režisér je stále stejný a sahá mezi sklenicemi vína a sousty kaviáru subretě mezi nohy.

Uplynulo přes čtvrt století. To už je minimálně jedna generace. Ztracená generace. My staří už jsme unavení jak pérko od hodinek. Už jen tikáme. A nejsme spokojeni. Ne, jsme strašně nespokojeni.

Někde v Praze, v budově nějakého vysokého úřadu, sedí persona, která je znovu papalášem. Možná si myslí, že slouží lidem, pracuje pro ně. Jen je postižen stejným stihomamem, či klamem, že lidé potřebují to, co on nařizuje za jejich peníze. Ne, není to tak. Lidé chtějí, aby je mocní nechali být. Nepotřebují nadvládu — a možná ani vládu. Potřebují rámec, který se příliš nemění, je předvídatelný a srozumitelný. A to se neděje.

Papaláši dnes znovu rozkazují, co je správné, přijatelné a trestné. Nezměnili se nic. Z komunistické moci se stala moc neomarxistická, stejně nesmyslná, stejně arogantní, stejně nepřijatelná. Nepřátelská.

A děti se rodí a staří umírají…

[ad#pp-clanek-ctverec]

• About
• Latest Posts

Sledujte PP

Redakce

Vážení čtenáři, chtěli bychom Vám všem poděkovat za finanční pomoc, kterou vyjadřujete podporu Pravému prostoru. Díky Vám tak můžeme stále nezávisle publikovat a pracovat na dalších vylepšeních. Níže uvedený graf představuje, kolika procenty nám Vaše příspěvky (dobrovolné předplatné) pomáhají na nutné měsíční náklady na provoz a zachování existence PP.

S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby

Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.

Příspěvky za měsíc květen 2022:

RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Silvia Ambrogini 250,- Kč, Vladimír Kudrna 1000,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Anonym 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Miroslav Andreska 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Hana Válková 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Pavel Fila 50,- Kč

Celkem za měsíc: 4 750,00 Kč

Vybráno 13.57%

Chci vlastní ikonu u diskuzních příspěvku. Jak na to?

Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.

Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.

Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.

Sledujte PP

Latest posts by Redakce (see all)

• Neviditelný nájezdník proti Rusku a Číně – nový strategický bombardér B-21 Raider konečně odhalen - 4.12.2022
• Jednička nebo dvojka? - 4.12.2022
• Nyní kvůli letošní nejhorší sklizni chmele za deset let. - 4.12.2022

(32 votes, average: 4,84 out of 5)

Loading...