28.9.2013
Redakce
0
Kategorie: Historie

Julius Fučík – hrdina nebo komunistický mýtus?

Sdílejte článek:

JAN ZIEGLER 28|09|2013

Nedávno tomu bylo sedmdesát let, co nacisté popravili v Berlíně Julia Fučíka, kdysi komunisty glorifikovanou vymyšlenou modlu. Ve skutečnosti to byl průměrný novinář, lhář, krátkodobý odbojář a nakonec spíše zbabělec. Když měl bojovat, nebojoval, a kvůli němu gestapo zatklo další lidi. Náš odboj měl přitom skutečné hrdiny, kteří si naši úctu zaslouží daleko víc.

 

[ad#hornisiroka]

 

Toto výročí přešla veřejnost prakticky bez povšimnutí, z médií se mu věnoval ve velmi zajímavém článku v časopise Týden č. 36 Ivan Motýl. Ten správně připomněl, že fanatický komunista Fučík ve svých pracích o Sovětském svazu dvacátých a třicátých let minulého století sprostě lhal, když nehorázně zkresloval tamní skutečnost. Za to si to s ním právem vyřídily dvě prvorepublikové literární hvězdy – Ferdinand Peroutka o něm napsal, že je příkladná nula a Karel Čapek ho v Přítomnosti nazval drzým lhářem. Fučík oběma zmíněným pánům nesahal ani po kotníky.

 

Pravdou rovněž je, že Fučík v situaci, kdy byl přistižen gestapem v bytě manželů Jelínkových na Pankráci 24. dubna 1942, se vzdal nacistům bez boje, přestože u sebe měl dvě pistole.

 

Přitom nepsaný zákon odbojářům nařizoval bojovat do poslední chvíle, jak jen to bude možné. On však obě pistole schoval do postele a dokonce je odmítl vydat Mirkovi Klecanovi, který se bránit chtěl. Ano, to byl ten Mirek Klecan, o kterém Fučík ve své Reportáži psané na oprátce píše, že zradil a na gestapu vypovídal. To však na základě této události zpochybňuje profesor Václav Černý v II. díle svého stěžejní knihy Paměti 1938 – 1945 s podtitulem Křik koruny české.

 

Na gestapu se pak Fučík docela rozpovídal a kvůli němu pak byla zatčena třeba vdova po jeho spolustraníkovi Kurtu Konradovi. Jiné oběti jeho upovídanosti měly to štěstí, že se dokázaly schovávat po celou válku. Společně s Fučíkem byla zatčena i Riva Krieglová, která v dokumentu České televize o Fučíkovi natočeném režisérkou Helenou Třeštíkovou vyřkla nekompromisní ortel: „Fučík mluvil,“ a rovněž mu vytýkala, že se nebránil a nestřílel. Paní Krieglová byla komunistkou, ale společně se svým druhým manželem Františkem Krieglem to byli stateční mravní lidé, kteří si později v době sovětské okupace v roce 1968 zachovali tvář. A já nemám důvod jí nevěřit!

 

Důležitým faktem rovněž je, že Fučíkova odbojářská dráha byla relativně krátká a trvala zhruba deset měsíců. Až do července 1941se na odboji proti nacistům významně nepodílel, a teprve za II. ilegálního Ústředního výboru KSČ se stává vrchním redaktorem ilegálního Rudého práva. To vycházelo jednou měsíčně a on se podílel na deseti číslech.

 

 

Tento bigotní stalinista neobstojí například ve srovnání se statečným Janem Smudkem, který se dokázal prostřílet se zdánlivě bezvýchodné situace a ještě přitom těžce zranit velitele klatovského gestapa. I mezi komunisty bylo víc statečnějších osobností, o kterých se tolik nemluví, viz Vladislav Vančura nebo Jan Zika.

 

Fučíkův kult osobnosti coby hrdinného bojovníka proti nacistům byl podle všeho dílem komické náhody. Komunisté potřebovali po roce 1945 někoho, hrdinu, který by zaujal mládež. A je pravdou, že Fučík vypadal vizuálně dobře, mladě a proto se stal odbojářskou hvězdou, kterou nikdy nebyl.

 

[ad#velkadolni]

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (4 votes, average: 4,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky