Jaké mají s Evropou plány Macron a Merkelová? Šílené …

Macron si zaletěl do Berlína na jednání s Merkelovou. Opět se nedohadují se zbytkem Evropy, ale pouze spolu, neboť se považují za vládce Evropy, ke kterým se ostatní jenom přidali.. Tvrdí, že „francouzsko-německý pár“ zastaví svět „sestupující do chaosu“, a varují před „nacionalismem“

Macron navštívil v neděli Německo s cílem připomenout konec první světové války a Německý den smutku za oběti diktatury a války. Francouz se pak setkal s německou kancléřkou Angela Merkelovou, aby diskutoval o armádě EU a jak čelit rostoucí síle euroskeptiků v předvečer evropských voleb v květnu 2019.

V projevu k německému Bundestagu, Macron objasnil, koho považuje za zakladatele bloku 27 národů (mínus Británie, která opustí EU v březnu), a pokud jde o ostatní „partnery“, tak ti se od té doby pouze připojili k francouzsko-německé ose. Řekl „Vytvořili jsme francouzsko-německý pár jako srdce Spojené Evropy, ke kterému se postupně přidali další partneři, kteří byli v minulosti našimi spojenci nebo protivníky,“ řekl .

„Francie byla vždy na straně Německa,“ řekl progresivní prezident Francouzské republiky, vysvětloval v ambiciózním projevu své vize Evropské unie, že „nová francouzsko-německá odpovědnost je vybudovat moderní, efektivní, svrchovanou, demokratickou Evropu „, která se snaží“ regulovat spravedlivý obchod, chránit životní prostředí a poskytovat dobrou rovnováhu mezi svobodou jednotlivce a kolektivní solidaritou „.

Přednesl zde jasně svůj plán větší federalizace EU a těsnější unii, se Spojenými státy Evropskými. Macron řekl parlamentu: „Samozřejmě, že to způsobí nějaké trápení, protože musíme sdílet rozhodování o politikách, o migrační politice, o rozvojové politice, a sdílet naše finanční zdroje.

„Musíme mít společnou obranu, převést euro na mezinárodní měnu se společným rozpočtem a vytvořit evropský azylový úřad … to vše je před námi.“

Tvrdil, že Německo a Francie „jsou povinni celému světu“ vytvořit evropský superstát, varoval, že svět se „změnil“ a jsme „na křižovatce,“ předpovídal budoucí „národy bez paměti.“

Právě v souvislosti s evropskými obrannými silami a kritikou „nacionalismu“ odsoudil Macron všechny kroky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nekritizoval pouze jeho jméno.

Minulý týden Macron nazval nacionalismus „zradou“ , poté, co Trump v říjnu oznámil , že je „nacionalistou“ a nikoliv „globalizátorem“ – což je pozice, kterou sdílí polovina americké populace.

Volal také po armádě EU k ochraně proti Číně, Rusku, „a dokonce proti Spojeným státům“ – což vyvolává otázky ohledně toho, zda jeho některé poznámky v nedělním projevu na „síly, které nás chtějí eliminovat, napadnout naši demokracii“ nemíří i na historické spojence a partnery v NATO včetně USA, mimo jiné.

Vyjadřuje obavy, že Evropa „hraje pouze druhou roli na světové scéně“, Macron prohlásil, že „francouzsko-německé partnerství má povinnost nenechat svět spadnout do chaosu a má vést Evropu k míru.

„Z tohoto důvodu musí Evropa být silnější a svrchovanější, protože může hrát svou roli ve světě pouze tehdy, pokud převezme větší odpovědnost v oblasti obrany.“

Minulý týden podpořila německá kancléřka Merkelová plány na vytvoření evropské armády v Europarlamentu, přičemž bruselští byrokraté vyjadřovali „potěšení“, že Německo a Francie vedou Evropu směrem ke zrušení 27 národních armád, k jedné armádě s centrálním řízením z Bruselu.

Navzdory tomu, že německá kancléřka Angela Merkelová a Macron v neděli představovali jednotu a evropské vedení, oba politici jsou ve svých zemích vážně oslabeni.

Průzkum zveřejněný neděli ukazuje, že Macron má ve společnosti pouze 25% veřejné podpory, den poté, co Francie viděla celostátní protest, kterého se zúčastnilo více než čtvrt milionu lidí, kteří protestovali proti masivnímu zvyšování daně z pohonných hmot – což byla největší koordinovaná občanská akce proti dosavadní politice Macrona.

Předtím v Německu Merkelová, poté co její strana utrpěla v regionálních volbách nejhorší volební výsledek v Bundestagu od roku 1949, oznámila, že odstoupí jako vůdce Křesťansko-demokratické unie (CDU) a po 13 letech jako kancléřka už nebude kandidovat v příštích volbách v roce 2021.