14.3.2015
Redakce
0
Kategorie: Humor

Jak se baví internet: Zlatá mříž

Sdílejte článek:

RED 14|03|2015

Volá chlapeček do rádia: „Nenávidím ostatní rasy! Jsem rasista?“
Hlasatel se vážně zamyslí: „To je složitá otázka. Pokud jsi Žid, tak jsi ortodoxní, pokud jsi Muslim, tak jsi pravý Mujahedin, pokud jsi Japonec, tak jsi vlastenec a pokud jsi černoch, tak jsi nevinná oběť bílého teroru, ale – pokud jsi běloch… tak jsi zasraná fašistická svině..!!!“

[ad#hornisiroka]

Zeman leze po kolenou na nádvoří Pražského hradu, sbírá kamínky a píská u toho.
Nikdo neví co se stalo, tak Ovčáček volá Putinovi: “Vladimíre Vladimiroviči, máme nějaký problém s Milošem, nevíte co se děje?”
Putin to ověřuje a za chvíli volá zpátky: “To nic, už je to OK, my jsme mu omylem poslali instrukce pro Lunochod.”

11049520_10153144671878745_4402448845382451286_n

Politici jsou jako spermie. Pouze jeden z milionu se ukáže jako skutečná lidská bytost.

11034193_851477451580864_6573071342536067645_n

Když porušíš zákon, zaplatíš pokutu. Když neporušíš zákon, zaplatíš daně!

10922595_1415642042071632_5114745279207591161_n

Před devatero volbami a patnáctero vládami se říkávalo, že existuje magický trojúhelník, jehož tři vrcholy nelze vtěsnat do jediné lidské bytosti: chytrý, slušný a komunista. Buď byl někdo chytrý a komunista, pročež nemohl být slušný; nebo byl slušný a komunista, a tudíž nemohl být chytrý; nebo mohl být slušný a chytrý, a proto nemohl být komunistou.

10488204_10206575313045193_3383420206658365846_n

Americká výzvědná služba zjistila nad jednou sibiřskou vesničkou epicentrum neznámého silného záření. Mezi špičkovými rozvědčíky byl na přímý rozkaz presidenta USA vypsán bleskový konkurz, který vyhrál agent proti němuž byl James Bond jen cínový vojáček. Dostal krycí jméno Váňa a neprodleně byl dopraven do oné vesničky. Zde probíhá shodou okolností folklorní slavnost. Váňa se vmísil mezi domorodce. V tom k němu přišel mužík: “Poslyš Váňo, vypadáš sice jako Rus, ale něco mi říká, že Rus nejsi!”
Váňa popadl vodku a celý stakan najednou vlil do sebe.
“Bať, Váňo, piješ sice jako Rus, ale něco mi stále říká, že Rus nejsi!” Váňa vyskočí na stůl a předvede perfektního kozáčka. Mužík nadále kroutí pochybovačně hlavou, a to dokonce i tehdy, když Váňa skvěle zahraje na balalajku, vybagruje pakl machorky a zazpívá zvučným hlasem Kaťušu.
“Stejně”, povídá tvrdohlavý mužik, Ty skutečnej Rus nebudeš!”
Váňovi povolí nervy, zabalí celou akci a vrátí se do Pentagonu. Vůbec nechápe, kde udělal chybu. To je ovšem ihned jasné velícímu důstojníkovi špionů: “Něco mi říkalo, že tam nemáme posílat černocha!”

10442494_10202791916752904_7009017685043117895_n

Apollo na Měsíci přistálo a jednou takhle astronauti celí rozčilení vysílají na Zem: “Hjustn, Hjustn, Rusové přistávají na Měsíci. Co máme dělat?” 
“To není možné. Pokračujte normálně v programu.” 
Další den: “Hjustn, Hjustn, Rusové přistáli a hned začali natírat Měsíc na červeno. Co máme dělat?” 
“Klid hoši, klid. Vezměte si prášky na uklidnění, to budou halucinace.” 
Po pár dnech začíná Měsíc rudnout: “Hjustn, Hjustn, skoro celý Měsíc už natřeli na červeno. Co máme dělat?” 
“Žádnou paniku, všichni naši specialisté pracují na řešení. Vyčkejte.” 
A další den: “Hjustn, Hjustn, to je konec! Celý Měsíc už je červený!” 
“Naše chvíle přišla, chlapi. Otevřte box 43Bx. Uvnitř najdete štětku a vápno. A dopište jim tam: Coca-Cola…”

10394014_803187286427601_920529370411055839_n

Jedou Husák se Štrougalem na zasedání strany, jedou kolem kostela a tak přijde řeč na náboženství a co ti lidi na tom mají a proč tam chodí, vždyť Lenin řekl, že už Marx řekl, že Engels řekl, že Bůh není a z dialektického hlediska je to naprosto pochybený. Kazí to kredit naší lidově demokratické republice a škodí to myšlence internacionálního socialistického společenství v čele se SSSR jako takové. Tak nad tím špekulují a pak Husák říká: “Víš co, Lubomíre, běž tam na výzvědy, co se tam vlastně děje.” 
Štrougal se teda proplíží do ztemělého kostela a vidí na klekátku v kapli babičku, jak se úpěnlivě modlí: “Milosrdný Bože, mám velké trápení a prosbu – blíží se zima a já v tom svém sklepním kamrlíku asi umrznu, z důchodu sotva vyžiju, nikdy jsem tě tak neprosila, jako teď – spočítala jsem si to, a kdybys mi nějak seslal tisíc korun, tak by mi to moc pomohlo. Koupila bych si svetr v partiovce, nějaký to uhlí, to by mi zachránilo život…” 
Štrougal se vrátí do auta, povykládá co a jak, Husák na to, že to je teda ostuda, takhle dostat lidi ke konkurenci kvůli pár stovkám, hele, já jí to dám ze svého, ať už tam nepropadá takovým bludům. Začne se šacovat, ale ať hledá jak hledá, nestluče do kupy víc než sedm stovek. 
“Tak jí dej, Lubomíre aspoň to, ať už jde pryč.” 
Stane se, jedou už pozdě večer zpátky ze zasedání a u kostela vidí, že se tam babička pořád ještě modlí. Tak zastaví a Štrougal zas jde na výzvědy, proč tam ta babička ještě straší, když už dostala, co chtěla. Přiblíží se a slyší tato slova: “… tak Ti, Pane Bože, nastotisíckrát děkuju za peníze, které mi zachrání život, ale příště to, prosím Tě, neposílej po těch komunistických sviních, oni mi z toho tři stovky sebrali…”

10360622_472800766209700_3155027841275491675_n

 

[ad#velkadolni]

988893_10153504184127334_3655506272314973320_n

11062551_10200291621890057_2255589578530249133_n

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (15 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky