Jak se baví internet: Z deníčku jednoho takového obyčejného dlaždiče
EMA
“Co máte v tom kufru?” vyzvídá úředním hlasem celník.
“Krmení pro králíky,” informuje občan.
“Ukažte!”
Novák teda s nevolí otevírá kufr… V něm kafe, koňak, čokoláda, drahé doutníky, šunka.
“Tak tohle budou žrát králíci?” zvedá obočí státní zaměstnanec.
“Když nebudou, tak ať třeba chcípnou, mrchy zmlsaný!”
[ad#textova1]
Dopravní
Blanka se nám polámala
ví to celej magistrát
zavolali Dolínkovi ať to jde do kupy dát
Dolínek volá Krndu
ta si klepe na čelo
Pražáci jsou zpovykaný
jezdit se jim zachtělo
Mosty shodit, domy zbourat
tunel Blanka zaplavit
parky spálit, metro zavřít
pak konečně bude líp
Z deníčku jednoho takového obyčejného dlaždiče
Následující text není vhodný pro děti, kojící matky, křesťany, puritány a diabetiky.
6:30 – Rachota zase začíná. Zatímco většina netáhel a kancelářských zmrdů ještě spí, já se svým kladívkem stojím vedle kupy dlaždiček a čumím otráveně jako píča na zvadlýho lofase na ten nekonečnej rozbouranej chodník, který máme prý dneska zvládnout. No, práce až po kokot, tak s chutí do toho.
7:00 – Dneska pracuju s Ferem, tím morgošem smradlavým. On to je ale dobrej chlap. Cikán, ale rovnej. Vždycky dovalí nějakýho toho lachouta, takže se během šichty zrubeme. Ke konci šichty bývám často už jako vidle, a to pak všechno líp utíká.
7:05 – Ten pojeb vedoucí zase přivezl nějakýho toho svýho zajebanýho brigádníka, že prej abysme to měli rychleji. To je hrozná mykóza ten vedoucí. Brigádník opět bude tradičně stát, bude na hovno, kurvit nám práci, a pak si bude stěžovat, že ho šikanujeme. Zase z toho budeme mít s Ferem nějaký voplejtačky, to už je jasný předem. Ale holt je brigádník levnej jako řecký týden v Lidlu, tak holt tady bude smrdět s náma.
7:15 – Jako bych to neříkal. Ta kedra bigádník položil celou jednu řadu dlaždiček jako čůráka po výronu, takže to za něj musím předělávat. Ferovi to radši vůbec říkat nebudu, protože by se nasral a bylo by zle.
7:20 – S Ferem jsme loupli každej prvního ranního lachouta a dáváme si přestávku. Brigádník nedostane ani hovno. Ten si to nezaslouží.
Za chvilku to přijde. Lidi budou chodit do práce, budou nás překračovat, soudit a častovat nás nevybíravým pohledem. Já mám ale tuhle dobu rád. Po ránu je v tomhle období už celkem teplo, takže můžeme s Ferem obdivně pískat na kolemjdoucí kundičky v sexy hadříkách. Ony to mají rády, když na ně pískáme. Jak jinak by se dozvěděli, že jsou ideální k vomrdání?
7:40 – Dneska to bylo s kundičkama slabší. Jenom asi dvě, kterým bych dal přes čáru, jinak samý katastrofy. Fero, ten má tu laťku o dost nižší. Přeci jenom jeho stará má milana a kňoura a prej i obrnu, takže tomu stačí, že to má píču a minimálně jednu kozu, která nevisí.
7:45 – Ten šulin brigádník prohlašoval něco v tom smyslu, že jsme prasáci a že to, co děláme, je sexuální harašení. Fero ho srovnal ranou klackem přes češku, a ten kuřbuřt sklapl a šel dělat další lajnu kostek, který zase zkurví a budu to za něho předělávat.
9:00 – Brigádník už mě fakt sere. Neustále se na něco ptá a tvrdí, že si přivydělává při studiu. Si jako myslí, že je lepší než já? Když se nedíval, pochcal jsem mu kladívko. Jak ho ale pozoruju, přijde mi, že to nebyl adekvátní trest, protože vypadá, že má podobný věci rád.
10:00 – Fero už má třetího lahváče a už s ním začíná být prdel. Vlítnul na nás jeden geront, že prej jestli nemůžeme být trochu víc potichu, jelikož jeho manželka, ta stará vražda, nahoře nad námi v okně stoná. Fero toho vocase schlíplýho nazval po právu seschlým lalokem a hodil po něm dlažebním kostku. Smál jsem se nahlas jako panic se slevovým kupónem do bordelu a přizdisráč brigádník dělal, že nic nevidí, ani neslyší, aby asi neměl problémy. Je to kus připosrance.
Fero je sice cigoš vosmahlej, ale za práci vzít umí
11:30 – Čas oběda. Fero si dal točeňák z domu, brigádník nic a já brigádníkovu bagetu, kterou jsem mu vzal. Tý homokládě se totiž nelíbilo, že jsem pokřikoval na okolojdoucí buchtu, že jestli se nechce po práci stavit, že bych ji propleskl vorvaněm. Ty vole, tak buď je ten kluk divnej, a nebo to je fakt buzerant.
12:05 – Volal ten strup vedoucí, že ten chodník dneska za každou cenu musíme stihnout. No já myslel, že mi z toho praskne čůrák. Brigádník se rozbrečel, tak dostal po čuni. Takovýhle přiteplený fajnovky, co jim vibrátor čouhá z prdele, takový tady nemáme rádi.
13:30 – Už zase přišel ten vyplandanej šourek, co bydlí nahoře nad náma s nemocnou ženou, že se opravdu máme ztišit. Dokonce dotáhl tu svoji nemocnou prošlou rašpli po datu spotřeby a prej, ať zakašle. Ženská zakašlala jako Bartoška po první ranní kávě a prvním ranním kartonu startek, aby nám asi jakože ukázala, jak moc je nemocná. Tohle mě fakt nedojímá. Poslal jsem ty dva pohřby do prdele, že tady musíme makat jak černý, a jestli se jim to nelíbí, tak ať si stěžujou na městě. Ztichli a vysmahli. Takhle se na ně musí.
15:00 – No, ty vole, my to snad dáme. Fero se do toho opřel jako Kalousek do Babiše a láme už sedmýho lahváče. Je to dříč ten chlap. Brigádník pod pohrůžkou zmrzačení švihá jednu dlažebku za druhou jako hovno na rákosce a já taky hákuju, co to jde. Ještě posledních pár metrů a hotovo.
16:00 – Fero se poblil a usnul, takže jsme v prdeli. Ten pakistánskej kozomrd, nebo odkud ta jeho zasraná rasa vlastně pochází, ten finiš úplně zazdil. Ještě že brigádník už tahá celkem slušne. Vycvičil jsem si ho. Pobrekává u toho sice, jako když šestnáctce kroutíte lajdákama, a stěžuje si, že to je šikana tohle, ale to se mýlí. To není šikana. To je kurva život.
17:30 – Takže jsme to stihli. Svině svinutá, vedoucí, si chodník převzal a vypadal spokojeně. Kdyby mohl, tak by vrtěl ocáskem.
Brigádník má dost a kulhá domů jako natržená kurva. Ten zítra už nepřijde. Dneska padla. Vzbudil jsem Fera a jdeme do hospody na pár chlazených. Život není přeci jen o práci.
Na malý statek přijde návštěvník.
„Dobrý den, chováte prasata?“
„Ano.“
„A čím je krmíte?“
„Čím bychom je krmili?Dáváme jim všechno možné – zbytky , shnilé ovoce…“
„Tak to bude pokuta 5000 korun „
„Proč?“
„Protože jsem ze Spolku na ochranu zvířat.“
Za pár dní se na statku opět objeví nezvaný host.
„Chováte tu prasata?“
„Ano, chováme.“
„A čím je krmíte?“
„No žena jim vaří vynikající plněné zelí, tvarohový závin , děti jim dávají čokoládu. Nejdřív jedí prasata a my až po nich.“
„Že se nestydíte! To bude pokuta 10 000 korun!“
„A proč?“
“ protože jsem z Unicefu. Nemůžeme se dívat na to, jak někdo takhle může plýtvat jídlem, zatímco na světě umírají děti hlady!“
Sedlák zaplatí.Za pár dní přijde další návštěva.
„Dobrý den! Jsme z ministerstva zemědělství, chováte tu prasata?“
„Chováme.“
„A čím je krmíte?“
„Nekrmíme je. Každé ráno jim dáme stovku, ať si koupí, co chtějí.“
Nepovedený výtěr z konečníku…
Kamarád Richard, toho času statný třicátník, něco špatného snědl. Trávil s novým kamarádem průjmem dny i noci na mušli, a to po tři kalendářní dny. Pomalu dehydroval, a když už cítil, že zřetelně slábne, seznal, že by si měl přinejmenším postěžovat své obvodní lékařce. Cestu na středisko předem vyloučil, protože věděl, že by po cestě určitě vyloučil do kalhot… Chudák…
Takže jí zatelefonoval a popsal z WC detailně svou nezáviděníhodnou situaci s tím, že nezapomněl oznámit, odkud právě volá. Asi proto, aby přidal svému utrpení na dramatičnosti. Dožadoval se napsání léků na dálku, a že je máma zajde vyzvednout.
Doktorka jej odmítla. A že ho prostě musí vidět, že to není sranda, a že mu musí provést výtěr z konečníku a zjistit tak, zda se nejedná o nějakou vážnou infekci. Kdyby tak byla bývala věděla…
Richardovi tedy nezbylo, než se podřídit. Doma si nastřádal delším posezením na záchodě, jakýs takýs náskok proti dalšímu průjmovému záchvatu. Mezi půlky nacpal froté ručník s motýlky, sedl do auta, a vyrazil za vyšetřením. Asi to nebyl ručník, ale osuška, soudě dle toho, že v autě se dotýkal hlavou střechy.
Plná čekárna. Ríša sedí, a v duchu prosí, ať všichni rychle zemřou, jinak se z osušky stane plínka…
Z ordinace vychází korpulentní sestra :”Vy jste pan Š. ? Tak pojďte, ať se nestane nehoda, to by nám tady ještě scházelo, viďte ?”
Richardovi zčervenaly mírně odstávající uši a vstoupil do jámy lvové…
“Pane Š., stáhněte si kalhoty, předkloňte se, a uděláme ten výtěr”, vyžaduje spolupráci lékařka.
“Paní doktorko, tohle fakt nedám, už ten předklon bude nebezpečný a vniknutí špejle s vatou do konečníku, tak to už vůbec ne !”
“Sestro, dělejte, a Vy se, pane Š., předkloňte ! Mám plnou čekárnu lidí !”
Nyní budu reprodukovat Richardova slova.
“Tak jsem stáhl kalhoty a trenýrky, vytáhl z nich ručník, předklonil se, jako skokan na lyžích těsně před odrazem, a čekal. Sestra vzala špejli s vatou, odchlípla jednu řitní půlku, a druhou rukou mi vrazila špejli do prdele… A ze mne okamžitě vystříkl průjmový gejzír, který, nedbaje překážek a částečně sterilního prostředí ordinace, si razil cestu všemi směry. Samozřejmě byl provázen zvukem trhající se peřiny. Posral jsem sestru, zdravotní karty rozložené na stole, včetně kalendáře, doktorku a její nasazené brýle, a také sebe…”
Nastalé ticho ruší jen Richardovo blekotání, že se omlouvá. Pak také sestra, jež bezmocně překládá zdravotní dokumentace, bědujíc’, že neví, co s posranými kartami vůbec dělat. A ještě lékařka, která v umyvadle pucuje stolicí znečištěné brýle, a hlavně obličej…
Ríša si rychle vytírá vlastní osuškou zadnici, natahuje kalhoty a s pozdravem na shledanou zbaběle utíká ze zdravotnického zařízení…
Tak tohle je fakt k posrání…
Epilog – Richard byl do večera bez průjmu. To asi ten šok. Po čase poslal maminku pro svou kartu a změnil obvoďáka. Sestra jí kartu bez protestu vydala, což je pochopitelné…
V době, kdy Krteček vznikal, to jistě Zdeněk Miler nemyslel nijak zle. Bohužel se však doba změnila a my žijeme v korektním světě, kde pro předsudky, rasové stereotypy a genderovou nerovnost není místo. „My chápeme, že Krteček má nějakou historickou kulturní hodnotu, ale do dnešní doby se nehodí. Je to nebezpečné. My nemůžeme nechat černou postavičku, aby kopala díry v zemi. To se nesluší. Tím bychom dávali najevo, že je v pořádku vykreslovat lidi tmavé pleti jako kopáče. Obzvlášť v České republice, kde je mnoho Romů. Jasně, že někteří Romové kopou díry v zemi, ale nemůžeme je takhle házet do jednoho pytle. Romové můžou být klidně i vědci anebo krást měděné dráty,“ vysvětloval Enrcih Horned, tajemník Evropského parlamentu pro rasovou rovnost a odstranění předsudků. Černý běžící krteček zesměšňuje černochy. Jako by uměli jenom utíkat rajpohadek.cz Dokonce pro tento účel vznikla na půdě Evropského parlamentu speciální komise, která se zabývá právě Krtečkem. „Těch možností je několik. My prioritně nestojíme o tom, aby byl krteček zakázán. Dáváme možnost autorům, aby zasáhli již do hotového díla a toto přetvořili tak, aby bylo v moderní společnosti akceptovatelné. Například si umíme představit, kdyby byl krteček bílý. Bílí lidé mohou kopat v zemi. Další možnost je, že by se krtečkovi přikreslily brýle a místo kopání v zemi by například studoval fyziku na vysoké škole. Těch možností je spousta. Důležité je, aby přišla nějaká změna, protože ve stavu, v jakém současný Krteček je, nemůže být nadále vysílán,“ prozradila Theresa Mccornicová, členka komise pro Krtečka. Reakce dědiců práv na Krtečka se nám zatím nepodařilo získat, nicméně Zdeněk Miler byl vykopán ze svého hrobu, byl napojen na otáčivý rošt a v tomto stavu znovu pohřben. Tím pádem se Zdeněk Miler bude už na věky věku obracet v hrobě z toho, co všechno se kolem Krtečka děje.
[ad#pp-clanek-ctverec]
A pár tweetů od Dojnice:
- V tom dnešním rozhovoru mluví Andrej o koalici s KSČM a SPD s takovým nadšením asi jako když je vaším jediným řešením bytového problému se nastěhovat k tchýni.
- Spálení velmi obézních těl může poškodit kremační pec… co víc byste chtěli, abyste se konečně zamysleli nad svou životosprávou??
- Byly dny, kdy Gábina Koukalová jedla jen odličovací tampony nebo vosk na lyže.
- Tvl, Ruml se vynořil. Demokracie je zachráněna.
- Tradiční politici museli vždycky sestavovat rozpočet, pak v něm třeba i škrtat… mně se na Andrejovi líbí, že ty peníze prostě nachází.
- KSČM povede v Praze do voleb Marta Semelová. Druhá bude urna s Gustou Fučíkovou a třetí mumie Klementa Gottwalda.
- Těším se i na Předpověď počasí s Jaromírem Soukupem a Jaromír Soukup pátrá, radí, informuje.
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym.
Příspěvky za měsíc květen 2022:
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, Ladislav Adamec 200,- Kč, Silvia Ambrogini 250,- Kč, Vladimír Kudrna 1000,- Kč, Roman Dubravský 500,- Kč, David Bezděk 250,- Kč, Anonym 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 500,- Kč, Miroslav Andreska 500,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Hana Válková 200,- Kč, Dagmar Karlíková 200,- Kč, Pavel Fila 50,- Kč
Celkem za měsíc: 4 750,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
(14 votes, average: 4,43 out of 5)
Loading...Podobné příspěvky
Ministr kultury Zaorálek: ČSSD situaci ve v...
STRACH Kdy jste se rozhodl, že chcete být ministrem kultury? Už jako malý kluk jsem se díval na Rozmarýnek
Jak se baví internet: Nový trenky k Vánoc�...
EMA V synagoze se vedle sebe modlí Lederer v hezkém novém kožíšku a Kohn ve starším ošumělém kabátu. Lederer