20.2.2021
Kategorie: Exklusivně pro PP, Společnost

Jak řešit Covid po první jarní bitvě 2020

Sdílejte článek:

JIŘÍ NEUMANN

Na jaře 2020, koncem dubna a v květnu již byly jasné rizikové faktory těžšího až těžkého průběhu onemocnění. V této fázi se opatření postupně rozvolňovala, což byl naprosto správný krok. Kdyby se tehdy vláda zeptala skutečných lékařů, internistů a praktiků místo epidemiologů, kteří většinou žádného pacienta neviděli, dozvěděla by se, že virózy se vracejí a s nástupem podzimu se opět vrátí i tato a počty nositelů viru, kteří jsou nesmyslně označováni za nakažené nebo dokonce nemocné, přirozeně vzrostou. Je to stejné jako u jiných známých viróz nebo chřipky. Tento je zřejmě nakažlivější a šíří se rychleji, protože je prostě nový.


Jenže příprava ze strany vlády během léta byla nulová, zkušenosti z jara nevyužité a vše na co se zmohli, bylo opět totální a nesmyslné ohrožení existence většiny kvůli zcela minimální vážně ohrožené menšině.

Co se tedy dalo dělat? V první řadě využít během léta praktické lékaře (dále PL). Je jich cca 5 000 a po jarní zkušenosti se někteří z nich stáhli z ambulancí a téměř přestali pracovat. Proto také cesta pacientů nevedla přes ně, ale postupem: pozitivní test, karanténa, v případě zhoršení možná telefonická konzultace a rychle rovnou do špitálu. Kde byli praktičtí lékaři? Báli se nákazy? Nebo možná ne? Určitě většina ordinovala. Na jaře měli dostat nařízeno, aby vytipovali konkrétní rizikové pacienty ze svých obvodů, aby je oslovili, dali jim písemné návody, pravidla chování, ochranné prostředky, důrazně vysvětlili jejich rizika. K tomu jim měla vláda dát masivní a zcela vyjímečnou podporu. Peníze navíc, materiální podporu, ochranné pomůcky, pomoc dalších lékařů, dobrovolníků, ambulantních internistů, pediatrů, studentů medicíny, studentek sester, armády, kohokoliv… Tak, aby každý rizikový občan ČR v září věděl, že je rizikový, věděl, co má dělat a proč a dokázal se přiměřeně chránit. Během dalších týdnů by vždy cesta pacienta do nemocnice vedla výhradně přes jeho obvod.

PL mají dvě hlavní organizace, Sdružení PL a Společnost PL při ČLSJEP. Obě mohly a měly pomáhat ze všech sil a pod jedním vedením. Důležitou roli mohla sehrát také Lékařská komora. To by ale musel být prezidentem Komory chlap a ne křečovitý uzlík strachu a emocí s vypoulenýma očima, který umí veřejnost jen strašit a strašit na hranici šíření poplašné zprávy. Musel by to být někdo, kdo vidí situaci z nadhledu, má autoritu, dovede lidi především uklidnit a neklepe se sám strachy 24 hodin denně. To pan Kubek rozhodně není.

Kdyby PL využili své kontakty, svou znalost pacientů v obvodech a veškerou státní podporu, určitě by nebylo v nemocnicích 40% lidí, kteří tam nemusejí být a a kteří by se mohli léčit doma. S důvěrou a pod dohledem svého praktického lékaře. Tato významná a důležitá skupina lékařů selhala a vše nyní leží na bedrech nemocnic.

Ostatní život lidí se známým minimálním rizikem by běžel dál, stejně tak školy, sport, restaurace, obchody, kultura. Ekonomika by to přežila a zdravotnictví to ustálo. Nemocnice by nebyly přetížené, mohly by se věnovat také plánovaným výkonům a nezvyšovat tak počty těžce nemocných ve společnosti.

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (13 votes, average: 4,69 out of 5)
Loading...