19.2.2026
Kategorie: Exklusivně pro PP, Společnost489 přečtení

Jak proplout mezi virtuální Scyllou a Charybdou

Sdílejte článek:

VLADIMÍR ZLÍNSKÝ

Tak se nám konečně otevřela celospolečenská debata o negativním vlivu digitálních technologií na psychické zdraví našich dětí a mládeže. Na rozdíl od bezobsažného a otravného informačního smogu vytvářeného medii hlavního proudu o tom, jestli je lepší Pavel nebo Šavel, probleskla konečně v mediálním prostoru jedna z nejzásadnějších informací důležitá pro naši budoucnost . Dle vládních představitelů musí naše společnost aktivně tuto problematiku řešit pomocí regulatorních plošných opatření. V tomto případě prostřednictvím zákazu užívání sociálních sítí dětmi a mládeží do 15 let a výhledově prostřednictvím celoplošného zákazu mobilů na základních školách.

Oponentní hlasy hovoří o tom, že regulatorní opatření, která budou ověřovat věk, povedou k postupnému nastolování společnosti digitálního dohledu prostřednictvím zavádění a následného ověřování naší digitální identity (to se stejně děje prostřednictvím postupné digitalizace naší společnosti).

Dalším protiargumentem je, že děti a mládež budou zákaz obcházet prostřednictvím dalších IT technologií (VPN) a opatření tedy nepovedou ke kýženému výsledku, ale naopak omezí náš svobodný pohyb a vyjadřování na sociálních sítích, a také v dalších internetových virtuálních prostorech.

Tyto obavy jsou jistě oprávněné. Přesvědčuje nás o tom EU nařízení DSA ( Digital Services Act), které se pod rouškou boje proti dětské pornografii na internetu vlamuje do soukromé internetové komunikace. Proto je třeba, aby se skutečně ověřovaly a sdílely jenom nejzákladnější nutné údaje, a to jen tam, kde je identifikace oprávněně požadovaná a abychom si o regulatorních opatřeních rozhodovali sami bez zhoubného vlivu orgánů EU.

Řešením nemá být dle oponentů celospolečenská regulace, ale přenesení odpovědnosti za užívání sociálních sítí na rodiče dětí.

Následovat musí otázka, nakolik jsou rodiče (často také závislí na sociálních sítích) kompetentní a poučení o negativním vlivu sociálních sítí na psychické zdraví jejich dětí, a jaké mají znalosti o možnostech použití dostupného, jednoduchého a spolehlivého nástroje ( kromě konfiskace IT zařízení a odpojení wifi), který jim umožní omezit nebo zakázat přístup dětí k sociálním sítím.

Nechat problém za současné situace na rodičích znamená zakonzervovat nynější tristní stav. Tím nechci zlehčovat roli rodičů v řešení této problematiky. Ale musí to být rodiče poučení a znalí a musí mít v rukou nástroje, které to umožní. Tyto nástroje, ale nemohou být jenom restriktivní (rodičovské zámky), ale musí být i proaktivní. Musí nabídnout dětem jiné aktivity, které nahradí dobu strávenou na sociálních sítích a u IT technologií. Základem by měly být pohybové a manuální aktivity. Děti potřebují pro kvalitní rozvoj svého myšlení a psychické stability pracovat manuálně a to nejlépe v kolektivu či spolu s rodiči. Nabízí se možnost mnoha manuálních činností jak pro dívky (pletení,háčkování, šití, kreslení,modelování,vaření aj.), tak i pro chlapce ( práce v dílně, práce se dřevem,skládání stavebnic, konstruování a lepení modelů, zahradničení aj.), ale pochopitelně se tyto aktivity mohou genderově prolínat.

Pohybové aktivity ( cestování, pěší turistika, cykloturistika, běh, vodní turistika, tramping a další) v přírodním prostředí jsou určitě výrazným antidotem (protijedem) proti nepříznivému vlivu IT technologií na lidskou mysl. Toto mohu potvrdit z vlastní pozitivní zkušenosti. Pochopitelně jakékoli pohybové aktivity, které odvedou naše děti od IT technologií jsou dobré, i ty v interiéru.

Místo počítačových her lze chlapcům ( nevylučuji ani dívky) nabídnout branné činnosti, soutěže ve střelbě na cíl, orientaci v přírodě, airsoft a jiné podobné reálné aktivity. Místo sledování pornografie lze nabídnout mladým lidem prostředí k osobnímu seznámení ve smíšených kolektivech, kde budou vykonávat společenské, kulturní a sportovní aktivity.

Pro vývoj lidského mozku v informační době je potřebná i schopnost čtení, která podporuje naši schopnosti soustředění, naši paměť, představivost a kreativitu. Jsou to přesně ty vlastnosti, které užívání některých IT technologií potlačují.

Výše uvedené skutečnosti naznačují, že problém je celospolečenský a naše vládní představitele čeká v tomto směru ještě mnoho práce. Hlavně by se měla aktivovat poměrně hluboce spící ( až na výjimky) odborná zdravotnická veřejnost, která pro mne nepochopitelně již nebije dávno na poplach.

Analogii se současnou situací lze hledat v tom, jakým způsobem byla vyřešena problematika vzplanutí opakovaných epidemií cholery v Anglii (respektive Londýně) 19. století. V této době došlo z důvodu celospolečenských změn (rozvoj kapitalistického způsobu průmyslové výroby) k přesunu obyvatelstva z rurálních zemědělských oblastí do přeplněných slumů velkých měst. V těchto slumech bez přístupu k nezávadné pitné vodě ( voda k pití se čerpala z řek a jiných vodních toků) odtékaly veškeré splašky a fekálie ulicemi a příkopy právě do těchto řek a vodních toků. Ty se staly semeništěm průjmových onemocnění a vyvrcholením bylo potom přenesení původce cholery (Vibrio cholerae) do těchto podmínek z endemických oblastí Indie v povodí řeky Gangy. Opakované epidemie cholery ohrožovaly život a fungování společnosti natolik, že stát musel přistoupit k nákladným protiepidemickým celospolečenským opatřením. Došlo nejprve k zavedení nezávadné pitné vody prostřednictvím vodovodů do přelidněných oblastí a následně i k výstavbě rozsáhlé kanalizační sítě, která odvedla splašky mimo hlavní lidské aglomerace. A těmito opatřeními se podařilo eradikovat opakované epidemie cholery a jiných průjmových onemocnění a postupně prodloužit průměrnou dobu života občanů tehdejší společnosti a otevřít tak dveře pro další rozvoj zárodečných průmyslových společností.

V nynějším chaotickém digitálním virtuálním slumu tečou cíleně a záměrně ( za účelem finančního zisku, získání dat a moci) přímo do hlav našich dětí mediální splašky plné destruktivních patologických informací , které narušují funkci jejich mozků a mají schopnost způsobit vážné celospolečenské problémy a možná i ohrozit existenci našich společností.

Naši budoucnost tedy již neohrožuje epidemie průjmových onemocnění, ale daleko záludnější epidemie psychických onemocnění a reprodukčního,mentálního a kognitivního úpadku obyvatelstva, které se projeví s určitým odstupem v blízké budoucnosti, a jejichž vliv necítíme bezprostředně ( pokud problémy netrpíme či nejsou součástí našeho bezprostředního okolí).

Měli bychom si položit otázku, zdali je správné současné paradigma, že naše školství je třeba digitalizovat a učit žáky a studenty jenom novým IT schopnostem ( včetně práce s AI) a pominout jejich negativní vliv. Nebo bude třeba, přistupovat k těmto technologií se stejnou opatrností jako k ohni, který je sice užitečný, ale je třeba ho držet pod kontrolou a v určitých mezích. A tyto meze je začít třeba rychle hledat.

Problematika je poměrně složitá a inovativní.

Ještě se budu v blízké budoucnosti věnovat těmto otázkám:

1. Neškodí naší mládeži hraní počítačových her a sledování pornografie stejně jako sledování sociálních sítí ( zejména chlapcům)

2. Nebylo by možné vytvořit národní nebo i nadnárodní sociální sítě (či jiný podobný produkt), které nebudou mít v sobě návykové a destruktivní prvky, ale které naopak budou podporovat vzdělávání a manuální a pohybové aktivity dětí. Jak by měla taková sociální síť fungovat ?

3. Je skutečně správné, že je možné vystupovat ve virtuálním prostoru anonymně? Není již nyní virtuální prostor sociálních sítí zcela zaplevelen balastními a zavádějícími informacemi produkovanými a podstrkovanými AI algoritmy? Neměly by vznikat virtuální prostory, kde bude nutné ověření identity a kde budou k dispozici věrohodné a validní informace na témata, o které uživatelé projeví zájem v nastavení ,ale nikoli bezobsažný balast, který jenom vytváří jedovatý matoucí informační smog?

4. Nehrozí, že si děti a mládež vytvoří návyk na používání AI a že tato technologie povede při jeho nesprávném použití k jejich dalšímu mentálnímu a kognitivnímu úpadku? Neplatí i zde příměr o dvousečnosti jako u ohně?

Budu velmi potěšen, pokud se k výše uvedeným otázkám vyjádří další zájemci o tuto problematiku, včetně erudovaných odborníků.

Poslední otázka zní, zdali na nás nečíhá Scylla psychické a mentální degenerace a poklesu porodnosti naší populace na jedné straně a Charybda vytvoření společnosti AI digitálního dohledu na druhé straně?

Proplout úžinou mezi jmenovanými obávanými skalisky nebude snadné. Je poměrně úzká, skryté proudy jsou zrádné a její prostor se postupně uzavírá. Které společnosti a civilizace proplují úspěšně virtuální Messinskou úžinou, budou dominovat v budoucím světě. Neúspěšní s velkou pravděpodobností klesnou ke dnu, stejně tak jako neopatrní a lehkomyslní námořníci v dávných dobách starověku.

Redakce

Sdílejte článek:
489 přečtení
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (8 votes, average: 3,88 out of 5)
Loading...
5 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)