Jak komunsté lovili v 80. letech své dušičky

[ad#clanek-respo]

Jenomže stav členské základny, po čistkách v sedmdesátém roce, nevypadal podle představ vedení strany. Ve straně začaly povážlivě převažovat úředníci nad dělníky. Což velmi znepokojovalo vedení strany. Nevím, jestli se jednalo o celostátní rozhodnutí. Ale v podniku ve kterém jsem pracoval, rozhodl podnikový ZV KSČ, že za každého přijatého administrativně-technického pracovníka, musí ZV KSČ získat dva dělnické kádry. Ale jak? Došli k chytrému závěru. Chceš byt? Dáme ti, ale musíš se nám upsat. A tak ti dělníci, kteří byli v bytové krizi – podepisovali jak mourovatý. ZV KSČ mohlo nadšeně hlásit splnění úkolu. Mezi těmi, kteří takto získali byt, byli i známí velcí antikomunisté. Jeden z nich mi na můj dotaz proč se upsal ďáblu; odpověděl že s dvěma malým dětmi by se upsal i Spolku přátel žehu.

Druhého, který pro komunisty neměl taktéž žádné vlídné slovo, jsem navštívil v jeho dílně, a zeptal se ho: „Kolik platíš v novém bytě nájem?“ Pohlédl na mě a řekl: „Šest set sedmdesát korun.“ „Kecáš!“ odporoval jsem mu, a dodal:“Ty platíš minimálně o stovku víc!“ „Já … já, přece musím vědět kolik platím nájem. A já platím šest sedmdesát.“ „No jo, ale ty jsi zapomněl k nájmu připočítat stovku, kterou komunistům musíš platit za měsíční známku!“

A bylo zle. Popadl první trubku která byla při ruce, a honil mě po dvoře.

I některým „kariéristům – úředníkům“ nebylo k smíchu. Vzpomínám na jednoho, který, aby se stal vedoucím vnitřní správy a měl o tři stovky více, a pod sebou dva zaměstnance, se ďáblu upsal. Jenomže to byl zároveň tramp, a zapomněl na komunistické pronásledování trampů. Když se to trampové dozvěděli, vyloučili ho z osady a přerušili s ním jakékoliv styky. Dva dny ze žalu pil a plakal. V listopadu 89 se vzepjal k ráznému kroku; zasedl v sále za předsednický stůl a jal se zakládat Občanské forum. Za stolem vydržel pět minut, než byl jako komunista vypískán. Jako záplata na jeho bol, byly restituce. Restituoval několik domů. Jeden z nich je na Hradčanech.

Takže když přišel Listopad, je možno říci, že členská základna KSČ se skládala ze stalinistů a srpnových vlastizrádců (Jakeš a spol.), kteří stále drželi vedení strany ve svých rukách. Zbytek byli karieristi a nebo antikomunisti, kteří ve svých bytech vzteky skřípali zuby, a jakmile se objevila možnost zahodit legitimaci, tak to s velkým oddechnutím a ránou udělali. A karieristi? Ty vetšinou přešli do nově vznikajících stran. Kromě ČSSD (Waltr Komárek), která by bez nich ani nevznikla, zamířili i do vysloveně pravicových strana ODS (Kočárník…) ODA (Vladimír Dlouhý) atd.

Následky pociťujeme dodnes.

[ad#clanek-respo]