15.4.2015
Kategorie: Ekonomika, Politika

Jak jsem spáchal dobrý skutek

Sdílejte článek:

KAREL JEMELKA 15|04|2015

Tak si sedím v trafice a nenípu se malíkem v nose. Ruka se mi třese, mohl bych si malíkem nozdru  natrhnout.  Sakra, proč jsem tak nervózní. Byla středa 25.3. nejhezčí březnový den.  Známý mi vrazil hlavu do okýnka. „Člověče, honem mi dej cigára. Jedu z Prahy a čtyři hodiny jsem nekouřil“. Dvakrát si potáhnul a povídá. „Letím člověče do první trafiky na nádraží a nic mi neprodali. Tři chlapi tam rabují v regálech. Asi nějaká kontrola“. Hned mi to docvaklo. Daňová kobra rabuje trafiku. Předmětem jistě budou kolky „O“.  Tedy zboží, které stát zákonem vyzmetkoval a nyní kontroluje dodržování vlastního zmetkovacího zákona. Výtěžkem mají být pokuty.

[ad#hornisiroka] 

Odbočím od tématu

V Přerovském dopravním uzlu jsme tři. Tedy tři prodejny s Tabákem, novinami a časopisy. Jedna ve vestibulu vlakového nádraží, druhá na prvním nástupišti autobusového nádraží. Moje trafika je přesně mezi nimi. V nádražní zdi z bílých cihel. Vlastníkem obou trafik „po mém boku“ je paní Petra. Příjemná, milá mladá dáma, nakračující do středního věku. Takže ke konkurenčnímu boji jsme tam dva a to by mělo na konkurenční boj bohatě stačit. 

Jenže, on žádný konkurenční boj neprobíhá.  A jak by také mohl. Noviny, časopisy a ostatní periodika ke čtení mají cenu stanovenou výrobcem. Cigarety, doutníky a řezaný tabák mají cenu stanovenou státem.  Tedy volné tržní prostředí jak vyšité.  Ještě si někdo myslí, že v Českozlodějsku existuje něco jako „Volný trh“? Ani náhodou. 

Konkurence je spíše symbiózou. Dojdou mi drobné na vracení? Letím rozměnit k paní Petře. Dojde mi nějaký druh cigaret a dealer přijede až zítra? Letím vyměnit jiný druh ve stejné ceně k paní Petře. A opačně. Tedy žádné konkurenční prostředí, žádný volný trh. Z nás obou se stali pouzí špatně placení distributoři „Spotřební daně z tabákových výrobků“.

trafika

Inu, vrátím se k tématu

Aha, trafiku paní Petry rabují tři chlapi. Novinkou je státem zmetkovaný kolek „O“.  Přestal jsem se tedy nípat malíkem v nose a jal se kontrolovat regály. Nalezl jsem. Nalezl jsem čtyři krabičky označené kolkem „O“.  Doprdelepráce, státem pokutovaný daňový únik.  Tak jsem ty čtyři krabičky strčil do kapes. Kapsa je moje soukromá věc. Sakra, na moji kapsu snad nemá nárok ani jakýsi státní orgán.

 K oněm čtyřem krabičkám.  Cigarety se trafikantovi prodávají po kartonech (tyčkách).  Tedy po deseti kusech. Ale každý obchodník ví, které zboží je obrátkové a které je „Ležák“.  Ony čtyři krabičky byly „ležákové“.  Nicméně, nemít sortimentní ležák znamená nemít to, co zákazník v dané chvíli požaduje. Nemít to co zákazník požaduje znamená  nechovat se tržně. Můj pán je zákazník.  Nebo je to jinak?

 Asi je. Stát zakázal pod pokutou prodávat zboží, které jsem si s dřívějším souhlasem státu za své peníze nakoupil za účelem dalšího prodeje. Ano, učinil opatření, kdy stahoval z prodeje zboží vyzmetkované zákonem. Stahoval je v neporušených baleních, kartonech, (tyčkách). Rozbalené neobrátkové zbytky kartonů, tedy jednotlivé krabičky se zřejmě jal pokutovat. Pokutovat sazbami danými zase nějakým „Platným Českým zákonem“. Pokutově likvidačním. Jak jinak?

[ad#velkadolni]

No a tak si sedím. Nenípu se v nose, byť mám nozdry roztažené že by tam i palec vlezl. A paní Petra jde okolo doprovázena třemi pořízky v civilu. Aha, jdou rabovat druhou její trafiku. A paní Petra udělala jednu věc. Viděla, že se dívám, tak strčila pravačku za záda. Spojila ukazovák s palcem do písmene „O“.  Znáte tu napovídací prstovou abecedu ze školních let?

Nejen hezká, ale i chytrá a inteligentní ženská. Dala prostě vědět. Změnila sama od sebe onen konkurenční boj v symbiózu.  V čem je průšvih?  Průšvih je ve faktu, že vytvořila „Mafii“.  Podnikatelskou, živnostenskou, trafikantskou mafii.  Mafii, která se vzájemně informuje o krocích třídního nepřítele. Třídního nepřítele, který tvrdí, že mafiány, kteří se vzájemně informují je třeba potírat pokutami a tresty. Tak, vytvořila se nám v Přerově „Trafikantská mafie“. 

Paní Petra se třemi pořízky přešla a mě ony čtyři krabičky v kapse začaly svrbět. Svrbět tak, že to ani poškrábat nešlo.  Nenípal jsem se v nose ale měl ruce zaražené v kapsách s „horkým zbožím“. Tak, co s tím? Nemám v palici „Platné České zákony“, nevím, co státní kontrola může či nemůže. Nevím, kam sahají už zas pofiderní lidská práva a co může státní idiocie podpořená zákonem.  Možná skončí s paní Petrou a zlikvidují mne. Vytáhnou mě z boudy.  Použijí „hmaty a chvaty“, prásknou mojí hubou o dlažbu a rozšíří moje nozdry tak, že už se mi do nich vleze i palec od nohy, prohledají mi i soukromé kapsy. A najdou ono „horké zboží“?

Neriskoval jsem. Zavřel jsem a „opustil pracoviště“, pracoviště „ distribující daň z tabákových výrobků“. Uháněl jsem za roh nádražní zdi, tam kde se shromažďují bezdomovci. Bylo jich tam sedm.  Rozhodil jsem ony horké krabičky mezi ně. Tak mě hřál onen „dobrý skutek“. Dal jsem cosi lidem potřebným. I vrazil jsem si malík do nosu a došlo mi to.  Ty vole blbej. Ty jsi neučinil dobrý skutek. Ty ses jen posral před státní mocí. Tys jen zahodil zboží za 300.-  aby ses vyhnul pokutě od státu    v minimální hodnotě 50.000, Kč.  Inu prostudujte si sazebník pokut. Nekecám.

Nekecám. Prostě jsem se posral. Posral, protože pokuta za čtyři krabičky cigaret ze mne může učinit takového bezdomovce na kterých jsem spáchal onen dobrý skutek. Inu, na mého tátu mířily Lidové Milice zbraněmi. To proto, aby se vzdal toho co generace budovaly a vlezl do JZD.  Na střední školu jsem se dostal tak, že strejda uměl ovlivnit moje připuštění ke zkoušce. Na vysokou jsem nemohl. Můj kádrový profil nebyl pro společnost přijatelný. A strejda tam nedosáhnul. Mám na to doklady.

 Inu, dnes není nutné posílat SNB a milice. Dnes stačí zlikvidovat člověka, který by se chtěl živit sám jaksi platnými, demokratickými zákony. Tedy způsobem daleko sofistikovanějším než jsou namířené zbraně. 

Nebyl jsem dobročinný. Neučinil jsem dobrý skutek. Jen jsem ztratil zase kus cti, kterou jsem se pokusil vycinkat si klíči. Doprdelepráce, vždyť tahle politická reprezentace to jasně říká: „Jsi parazit, příživník, třídní nepřítel. Jako oba dědové a táta byli zlomeni. Zlomíme i tebe“  Podařilo se. Zlomil mě zase příslušník STB. Převlečený za „Ministra financí“.  Nelámete mi v této chvíli nos. Lámete moji čest. Nevěřím, že jste Nebureš. A čest máte jistě. Tu svou. Estébáckou.

 Kontrola u mě neproběhla (tedy do dnešního dne). Tři pořízkové ke mně nezavítali. Proč asi?

  1. Chyběl čtvrtý. Kdyby měli čtvrtého, mohli mi boudu uchopit za rohy a vytřepat mě z ní i s horkým zbožím.
  1. Nenavštívili mne, protože bysme se do trafiky čtyři nevlezli. Do boudy se vlezeme dva. Tedy já a Kožeňák. A já bych mohl jednoho Kožeňáka přemluvit, uplatit, ovlivnit. (Já venku a dva Kožeňáci v boudě bych nedopustil. To lze v boudě cokoli kamkoli podstrčit a získat tak oprávněné pokutové živobytí). Hm, ono to bude asi o tom, že každý Kožeňák musí kontrolovat dva jiné Kožeňáky. Co kdyby ta korupce?
  1. Stát už musí posílat Kožeňáky po třech. Proč? Nevěří vlastním, dobře placeným. Kožeňákům?

Milý Nebureši. V okamžiku, kdy uzákoníš jakési internetové pokladny, přestanu Ti dělat špatně placeného distributora „Spotřební daně z tabákových výrobků“ a zároveň  jakéhosi „Odvaditele DPH, a odvaditele DPH ze Spotřební daně“. Já vím, ušetříš. Nebudeš li mít Živnostníky, (po jednom) nebudeš muset platit svý Kožeňáky (po třech). Víš, Nebureši, raději budu svobodný Houmles než čipovaný parazitický živnostník.

[ad#velkadolni]

P.S. V téhle zemi se nedožiji stavu, kdy by se člověk nemusel vzdát posledního kousku vlastní cti pod nátlakem STB.

PPS. Provází mě to celým životem: http://raazservices.com/stafeta-aneb-romance-o-zlomenem-nosu/

Závěrem dodatek. V pátek, 27.3. 2015 přepadli příslušníci Celní správy dodávkový automobil jednoho z mých dodavatelů a třičtvrtě hodiny mu rabovali dodávku. To před mojí trafikou.

Mám oprávněné obavy, že neokomunistické represe jsou politicko korektním nástrojem represe a stát vynakládá daleko víc na financování represivních orgánů, než ony represe na pokutách a represích vynesou.

Produktem je „společnost“.

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (30 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...