15.10.2021
Redakce
0
Kategorie: Historie

Jak byla zajišťována ochranka bolševických diktátorů? Lenin osobní strážce nesnášel

Sdílejte článek:

SM

I Vladimir Iljič Lenin a Josif Stalin měli své ,,bodyguardy”, i když před 100 lety nemůžeme hovořit o ochrance v dnešním slova smyslu. Lenin například osobní strážce neměl vůbec v lásce.

Vladimir Iljič Lenin, ,,otec” říjnové revoluce v Rusku 1917, a Josif Stalin, který později vládl tvrdou rukou Sovětskému svazu, měli také svou ochranku. Nedá se samozřejmě hovořit o úrovni osobní ochrany, kterou známe dnes, a která tvoří propracovaný ucelený systém. O tom, že Leninova ochranka ve své době byla velmi slabá, svědčí počet atentátů, který byl na něho vykonán. Všechny však bolševický vůdce přežil.

Lenin měl k dispozici Stěpana Gila, řidiče a současně tělesného strážce, který jej měl chránit při každém veřejném vystupování či akci. Gil byl ozbrojen pouze pistolí a později vypověděl, že jeho ,,svěřenec” nikdy nenosil vlastní zbraň, až později výjimečně pistoli Browning, z níž ovšem nikdy sám nevystřelil. Lenin se prý divil, proč má Gil za pasem zbraň a k čemu ji potřebuje.

Nicméně po sérii atentátů na Lenina byla zformována první oficiální bezpečnostní jednotka sestávající z 20 lidí, kteří měli tvořit páteř Leninovy ochrany. Ruský revolucionář však zavedení bezpečnostních pravidel a opatření nesnášel, protože ho obtěžovala. Stejně tak mu nebyli vůbec po chuti tělesní strážci. Po Leninově smrti v roce 1924 byla bezpečnostní služba zreformována zreorganizována.

V letech 1923-1929 se o Stalinovu ochranu a další přední činovníky sovětského režimu staral Politický direktorát sovětské armády a námořnictva. Na konci 20. let se pak organizace prudce rozrostla. V roce 1934 zodpovědnost za ochranu Stalina a dalších byla svěřena nechvalně známé NKVD. Ta měla chránit Stalina od kriminálních živlů a zabraňovat možným atentátům na sovětského diktátora.

Stalin se rád procházel na volném prostranství například z Kremlu do Velkého divadla (Bolšoj těatr). Ochranka tak musela chodit s ním a v roce 1931 se jí podařilo zajistit bývalého důstojníka carské armády, který měl s sebou zbraň a chtěl na Stalina vystřelit. To se mu díky včasnému zásahu agentů nepodařilo. Po tomto incidentu bylo nařízeno, že Stalin se má podobně nebezpečných vycházek zdržet.

Důležitou figurou, která hrála významnou roli v osobní ochraně sovětského vůdce, byl Nikolaj Vlasik. A byl to právě Vlasik, který v závěru 30. letech zefektivnil Stalinovu ochranu a vyvořil poměrně robustní systém, který měl zabránit v zárodku možným útokům či atentátům na Stalina a další vysoké bolševické činitele.

Vlasik kladl také důraz na Stalinovo zdraví, které se v průběhu let horšilo. Stalinovi tak byla k dispozici zvláštní klinika s nadstandardním zázemím a péčí. Stalinova ochranná služba tak byla o několik úrovní výše než u jeho předchůdce. Skládala se ze zhruba 200 lidí, z nichž 30-40 bylo osobních strážců, kteří měli na starost svěřenou osobu, tedy Stalina. Služba nenechala nic náhodě, a když Stalin například cestoval vlakem, před soupravou, v níž se nacházel sovětský diktátor, jel vlak s agenty před ní i po ní.

Vlasikův systém se ukázal velmi účinný a na Stalina během Vlasikovy zformování bezpečnostního systému nebyl na Stalina spáchán žádný atentát. Tedy žádný oficiální, o kterém bychom věděli z dostupných zdrojů.

 

  • Zdroj: Russia Beyond
Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (7 votes, average: 4,14 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky