
Inflace je až příliš vysoko
MARKÉTA ŠICHTAŘOVÁ
V pátek statistici zveřejnili údaje o inflaci za předchozí měsíc, ze kterých vyplynulo, že spotřebitelské ceny byly v červenci meziročně vyšší o 2,7 %. Meziměsíčně vzrostly o 0,5 %. Na to se můžeme dívat dvojí optikou.
Při předešlém měření spotřebitelská inflace sledovaná skrze úhrnný index spotřebitelských cen (CPI) dosáhla meziročního růstu 2,9 %. Připomínáme, že naplánovaný inflační cíl centrální banky (ČNB) je 2 % meziročně. Tento cíl platí od roku 2010 a odpovídá standardům centrálních bank vyspělých ekonomik. Kolem tohoto bodového cíle se uplatňuje toleranční pásmo ± 1 %, tedy reálná inflace může kolísat mezi 1 % a 3 % bez okamžitého zásahu ČNB. Pokud jde o cílovanou inflaci, ČNB ve své komunikaci uvádí, že nebere jako porušení pravidla krátkodobé výkyvy kvůli nepředvídatelným šokům, jako jsou třeba jednorázové změny daní.
Můžeme říci, že inflace se stále drží v rámci tolerančního pásma ČNB 1-3 %. Na druhou stranu také můžeme konstatovat, že již až příliš dlouho se drží nad preferovanými 2 procenty, přičemž nahoru ji tlačí hlavně položky, které jsou monetární politikou ČNB extrémně těžko ovlivnitelné, či přímo neovlivnitelné. Neboli nevypadá to, že by inflace chtěla v příštích měsících výrazněji poklesnout.
Naopak výrazně nahoru inflaci táhnou potraviny. Konkrétně položka „nezpracované potraviny“ je meziročně dražší o 7,8 %. Je tedy zjevné, že zdražování koncových potravin bude dál pokračovat, a také potáhnou vzhůru celkovou inflaci. V podstatě se dá říci, že inflace se drží na přijatelných úrovních jen proto, že u nás proběhla vlna extrémního zdražení energií a nyní tyto enormní ceny energií ustupují – a tím opticky sráží celkovou inflaci.
Je dvouprocentní cíl skutečně žádoucí a normální?
Suma sumárum, inflace tedy nepřekvapila, dosáhla úrovně, jakou trh v průměru odhadoval. Výsledkem by měl být pozvolný pokles mezibankovních úrokových sazeb a spíše stagnace české koruny k euru. Podle našeho odhadu průměrné tempo inflace v roce 2025 dosáhne 2,5 %.
Ale ať se na čísla díváme jakkoliv, nelze přehlédnout jednu zásadní skutečnost – inflace není jen „číslo“, které sledujeme v grafech. Je to přímý důsledek znehodnocování měny, kterou jsme nuceni používat. A znehodnocování měny je naplánované centrální bankou, a dokonce prezentováno jako „žádoucí“ a chtěné. Pokud totiž centrální banka stanoví inflační cíl na 2 %, v podstatě tím říká, že si přeje znehodnotit naše úspory ročně o tato 2 %. Jinými slovy, ve skutečnosti centrální banky usilují o permanentní inflaci – byť „jen“ dvouprocentní. A je to již považováno za tak „normální“, že to nikdo nezpochybňuje a neklade si otázky, zda taková inflace je nutná a skutečně žádoucí. Nejen z řad veřejnosti, ale ani z řad centrálních bankéřů.
Kdyby si někdo začal klást tyto otázky, musel by dojít k závěru, že na dvouprocentní inflaci není pro veřejnost ani podniky žádoucího vůbec nic. Je chtěná státem. Permanentní inflace totiž také permanentně částečně smazává veřejný dluh. Stát se tak může donekonečna zadlužovat a inflace jeho dluh donekonečna maže. Nic jiného v tom nehledejte. Až tak jednoduché to je.
DENÍK.TO


Děkuji, že to konečně zaznělo!!!! Na inflaci, jakkoli nízké, není nic normálního a nic, s čím bychom měli souhlasit. A celkem by mě zajímalo, jak je inflace zanesena do zákona o ČNB, protože v jeho znění o ní není slova: https://www.cnb.cz/export/sites/cnb/cs/legislativa/.galleries/zakony/zakon_o_cnb.pdf
ČNB má podle zákona zajišťovat stabilitu měny, což znamená inflaci 0%. Jenže to ekonomové ječí, že to brzdí rozvoj (aneb nedělá uvěry výhodnými). Myslím, že by ječela i Šichtařová. Úvod článku je zřejmě chybný, protože před covidem byla podle EU oficiální chtěná inflace 4-5% a ČNB to plnila. Singer např. léta intervenoval proti koruně.
Holt všichni ekonomové jsou chytrý jak rádio, akorát nikdo z nich neví, co je správné.
Paní Šichtařová zraje jako víno, píše k věci a rozumí problematice makroekonomiky. Dovedl bych si jí představit jako ministryni ohledně ekonomiky, nicméně Babiš má sloní paměť a pamatuje di určitě, jak do něj paní Š. dříve šla.
prdy, kecy, beďary, plácání howen
„“spotřebitelské ceny byly v červenci meziročně vyšší o 2,7 % „“ ???? to psal debil ?
jako že před rokem stálo vše co spotřebováváme o 2,7% méně ??
jděte do p r d e l e s takovými články !
Na vše se každý kdo na to má může dívat nejen dvojí ale i mnohem násobnou optikou, Vy chytrá Horákyně!
I průměrně chytrý předškolák by Vás v mnohém utřel.
Vy raději doma roďte, kojte a toť vše co jste schopna zvládnout.
Jo, druhá část článku je dobrá. Ale ta první? Inflace nemá s CPI skoro nic společného. Dá se říct, že CPI je obecně velice opožděný nepřímý ukazatel inflace – a to by to CPI uselo být děláno nějakým vizionářem, který dokáže opravud správně nastavit váhy ve spotřebním koši. To, co nám počítá staťák je kouzelná ukázka matematických fines – jde jim jen o to, určit takový spotřební koš, aby to vyšlo 2. To znamená, dokud nám hlasí čísla pod 2 či jen lehce nad 2, znamená to, že se to povedlo spočítat. Pokud jim vychází 2,7, tak to znamená, že už to nejde ani kouzlit a je to jen logické: Singer dovážel inflaciz eurozóny a pomáhal tak především německu. Vlivem toho, jak funguje měnový trh se to v ceně rohlíků prakticky neprojevilo přestože narostla měnová báze M1 na dvojnásobek. Nicméně, dříve či později se to projevit muselo a Babiš ten projev spustil – těžko říct zda cíleně, vědomě, nebo mimoděk. Koruna přestala být důvěryhodný přístav a obchodníci se jí začali zbavovat, což je obecně jednosměrná jízdenka.
Takže, dokud nebyudou ceny na více než dvojnásobku úrovně ledna 2020, tak inflace pojede. K tomu zdvojnásobení je nutné přičíst ještě inflaci, kterou Babiš vytvořil a tu, co nám vytvořil Fiala. Nějaké fluktuace v ceně energií jdou zcela mimo tyhle kardinální počty, to je jako když vítr ovlivňuje vrcholek tsunami.
Ano, inflace je tu od toho, aby likvidovala střední třídu (neumožňuje konzervativní uchování hodnoty, spoření) a znemožňovala chudině vylézt nahoru. Tak ji popsal Lenin a přestože střední třída nebyla jeho favorit (eufemismus!!!), tak za něj se stále razily ruble a kopjejky se stejným podílem stříbra jako za cara. Prostě se své, v určité fázi, preferované cesty jak zatočit s buržousty zalekl a neuskutečnil ji. Keynes pak Tuto Leninovu tezi citoval a komentoval, tedy dobře věděl, co v BrettonWoods tvoří.
Zdravá ekonomika je v mírné deflaci na úrovni malých desetin procenta protože vytvářené bohatství roste rychleji než peněžní zásoba. Taková ekonomika jede na úspory a nikoliv úvěry, je tedy odpovědnější a kolapsy jsou jen lokální a jen na účet zůčastněných, ne celé společnosti.