
Evropské daňové peklo: České rodině dnes zbývá na život jen třetina hodnoty její práce
LUCIE MAŇÁKOVÁ
Daňové zatížení v České republice a napříč Evropskou unií dosahuje ve světovém kontextu neúměrných výšek. Zatímco EU sociální model v roce 2026 odčerpává občanům běžně přes 50 % hodnoty jejich práce, v jiných vyspělých částech světa je přístup státu diametrálně odlišný. Například ve Švýcarsku se reálné zdanění pohybuje kolem 25–30 %, v USA mezi 32–38 % a v některých asijských zemích či ve státech Jižní Ameriky se dostáváme na hodnoty méně než poloviční oproti naší zemi. Tento propastný rozdíl znamená, že např. průměrný Američan či Švýcar disponuje výrazně vyšší kupní silou i při srovnatelných nákladech.
Zato v České republice se střední třída ocitá v kleštích: na jedné straně stojí dravý stát, na druhé extrémně drahé bydlení. Výsledkem je realita, kde z výplaty po zaplacení nejnutnějších výdajů zbývá jen polovina. Uvažujme modelového rodiče s průměrnou hrubou mzdou 48 967 Kč. Na účet mu po zaplacení daně z příjmu a povinných odvodů přijde 41 633 Kč. V rámci rodinného modelu, kde se o náklady na domácnost dělí rovným dílem s partnerem, zaplatí 9 000 Kč na své polovině hypotéky a 2 250 Kč na čistém provozu bytu. Po započtení 9 700 Kč, které stát vybere skrze daně schované v cenách zboží a služeb (DPH, spotřební daně z paliv, tabáku či alkoholu), mu na vlastní potřeby a potřeby dětí zbývá 20 683 Kč. Z této částky musí rodič pokrýt polovinu nákladů na jídlo, ošacení, drogerii, školní pomůcky, servis auta i veškeré úspory.
Pohled na celkové daňové zatížení je ještě mrazivější, pokud se podíváme na tzv. superhrubou mzdu, tj. skutečný náklad zaměstnavatele, který v tomto případě činí 65 518 Kč.
- Daně z práce (pojistné a daň z příjmu) spolknou 36,5 % (23 885 Kč).
- DPH a spotřební daně (vč. tabáku a paliv) odčerpají dalších 13,5 % (8 850 Kč).
- Majetkové a ekologické daně tvoří přibližně 1,3 % (850 Kč).
Úhrnné daňové zatížení tedy dosahuje 51,3 % a modelovému občanovi s průměrnou mzdou v roce 2026 zůstane na reálnou spotřebu, očištěnou o veškeré daně, jen 31 933 Kč z původních 65 518 Kč. Zbytek – tedy 33 585 Kč měsíčně – končí v rukou státu. V ročním součtu tento průměrný občan odvede na všech typech daní a pojistného závratných 403 020 Kč.
Česko se tak v roce 2026 definitivně potvrzuje jako země, kde jedinec v produktivním věku pracuje více než polovinu roku pouze na státní aparát, zatímco jeho vlastní disponibilní příjem drtí náklady na střechu nad hlavou.
Pozn. Podle aktuálních predikcí pro rok 2026 zůstává Česká republika zemí s jedním z nejvyšších rozdílů mezi náklady práce a čistým disponibilním příjmem v rámci OECD.
Mgr. Lucie Maňáková, svobodni.cz
- Staroměstské divadlo moci: Proč česká politika miluje pokrytectví - 5.2.2026
- Změna komunikace - 5.2.2026
- Dobro přikázat. Zlo zakázat … - 5.2.2026


(16 votes, average: 4,75 out of 5)
Většina lidí těch 48 000 hrubého nemá…..
Sociální stát není zadarmo. Každá rodina živí (a dobře) půlku státního zaměstnance a čtvrtku důchodce (špatně).
No to zdaleka není všechno. Ještě jste zapoměl hlavně na korupční kmotry a ukrajince na dávkách. Ale stejně je to málo, viz. sekyra státního rozpočtu po Fialovi.
Ve starověkém Egyptě si prý dělníci mohli ponechat čtyři pětiny hodnoty, kterou vytvořili. Pracovali jeden den na pána a čtyři dny na sebe, daň z příjmu 20 procent. A i v tomhle postavení byli považováni za otroky! Co jsme potom my?
Je to ještě horší, protože v článku se nezapočítává DPH a spotřební daň, jakož i ostatní daně mimo těch vázaných přímo na mzdu.
Celkově ukrotschehcische daňoví otroci odvedou protektorátu okolo 74% z toho co vydělají.
A to se vyplatí, tupé ukrotschechische ojroovce!
👍 čecháčci se závistí sežerou , důsledkem čehož je 12% až 21% DPH na bydlení (!!!) , neuvěřitelní dementi
Jojo Mikelo tak nějak hlásí moudra, ale že by si přečetl články k nimž tak činí to ne. Takže někdy to sedne jako prdel na hrnec a jindy (jako teď) ze sebe dělá pitomce.
Ale na těch 74% trvám, autorka nesečetla všechno.
Sečetla
Obsaženy jsou veškeré běžné daně, které zaplatí průměrný pracující občan s hypotékou na byt a starším autem, co si příležitostně dá skleničku a občas cigaretu. Jedná se tedy o daň z příjmu, zdravotní, sociální a nemocenskou daň, DPH, spotřební daň na alkohol, benzín, cigarety, daň z nemovitosti, daň z internetu, která teď nově nahradila původní poplatky za veřejnoprávní média, ekologické daně skryté v cenách energií i poplatky za odpad.
Je mi jedno co spočítala autorka článku.
Zajímá mě to co spočítám ve své šrajtofli a tam jsem někde na těch 74%.
Kromě toho zapomínáte, že u procent se podíly dost mění v závislosti na tom z jaké částky je počítáte. A já skoro padesát hadrů na výplatě prostě nemám. Vy jo?
Autorka článku jsem já a s dovolením si ještě pamatuji, co jsem zahrnula do výpočtu. Je pravdou, že se procentuální podíl výsledného zdanění mění v závislosti na zvažovaném základu, ale přesně opačným směrem, než naznačujete. Přeji hezký den!
Dnes?????
Tohle je stav, který se vyčábřil za Kalouska a od té doby je dále modelován jen kosmeticky, neboť je na hranici přežití. Proč?
Že domáctnost potřebuje 2/3 výplaty, aby si udržela svou úroveň zjistili už ve starém Egyptě před nějakými třemi tisíciletími. Od té doby to bylo průběžně ověřováno a jakmile šly daně (ať už naturální či peněžní) nad cca 10% vždy hrozila nějaká ta selská bouře. I systém tří desátků se držel lehce pod únosnou mezí, ale zas to byla éra bez robotní povinnosti.
Za c.k. žaláře národů trpěli češi agregátním zdaněním práce kolem 10%, práci měl obvykle muž a žena se starala především o domáctnost. Zbývalo jim kolem 90% jedné výplaty měli se celkem slušně – v relaci dané doby, mobil pochopitelně neměli a novou telku taky ne. Jasně, museli si z toho naspořit na důchod (což se jim dařilo) i zdravotní péči, školství bylo obecně bezplatné ať už státní či církevní.
Za první republiky to začalo skřípat, protože nám chyběl Rašín a matadoři drobečkové politiky, která měla mocnářství hospodářsky udolat pokračovali ve svém ničivém díle, asi nějak přehlédli, že mají tu samostatnou republiku. Takže daně stoupaly a objevovaly se ve větší míře domáctnosti, kde musely ženy přijímat alespoň částečné úvazky.
Poválečné uspořádání s robotní povinností pro všechny na nějaký čas zakalilo zdravý ekonomický vývoj i přirozené ochranné mechanismy jak lidí tak trhu. No a po plyšáku pak nebylo pro socilistu Klause nijak obtížné rovnou nasadit agregátní zdanění kolem poloviny. Takže tehdy měla domáctnost trochu víc než za c.k., měla jednu celou výplatu od dvou pracujících. Dnes má 2x třetinu, tedy je na hranici, o níž je dávno známo, že není zdravá.
V tech výpočtech v článku fůra věcí chybí:
– cla
– důsledky státních regulací, které vynucují další výdaje. Já tomu říkám daňový outsourcing, kdy stát v praxi zařídí někomu víceméně bezpracný zisk z kapes občanů – tam patří třeba zákony o účetnictví, BOZP (které v praxi slouží jen k tomu, aby se zaměstnavatel mohl vylhat z toho, že nutí lidi pracovat v nevyhovujících podmínkách) a další úlety (třeba moderní kotle na pevná paliva, které mají větší spotřebu i produkci kouře při běžném použití 8 hodin denně – při provozu 24/7 jsou snad lepší, ale na to po celou zimu už dávno většina občanů ČR nemá.)
Tedy zase je tu článek o absurdní míře zdanění a opět je to realita namalovaná krásně na růžovo…