12.2.2017
Kategorie: Ekonomika

Hovadiny ze Zákoníku práce: Vhodná úprava pracovní doby a vhodné pro muže i ženy

Sdílejte článek:

KAJKA

  • Vhodná úprava pracovní doby

Zákoník práce 262/2006 Sb. § 241 (2): Požádá-li zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let, těhotná zaměstnankyně […] o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody.

[ad#clanek-respo]

Co to znamená v praxi? Velmi správně, jste-li větší firma, ve které funguje zastupitelnost (takže neprokážete provozní důvody), musíte mamince vyjít vstříc v jakékoli hovadině (v oblasti pracovní doby), kterou si vymyslí.

Zářný příklad za všechny: V jedné nemocnici se jakási vychcaná zdravotní sestra po rodičovské rozhodla požádat zaměstnavatele o takovou úpravu pracovní doby (PD), že bude chodit do práce jen o víkendech, svátcích a na noční (prostě všechny směny s příplatkem). Zaměstnavatel jí nevyhověl, a tak milá sestřička přestala chodit do práce. Zaměstnavatel s ní tedy ukončil pracovní poměr z důvodu neomluvených absencí. Sestřička to dala k soudu. A hádejte co. Soud vyhrála, protože zaměstnavatel neprokázal vážné provozní důvody – zaměstnával totiž samozřejmě ještě další sestry, a byl tedy schopen provoz zajistit. Při takovém rozhodnutí soudu pracovní poměr zaměstnankyně nadále trvá a zaměstnavatel je povinen jí doplatit mzdu od toho vyhazovu až do ukončení soudního sporu (bohužel nevím, jak dlouho se táhl, ale při rychlosti našich soudů bych se nedivila, kdyby to bylo v řádu let), nadále ji zaměstnávat a také jí vyhovět v jejím požadavku úpravy PD.

Pokud by vás napadla námitka, že ostatní sestry možná také mají děti a mohly by v tu chvíli požádat o to samé, tak správný postup, aby bylo vyhověno zákonu, je tento:

1/ té první mamince musíte umožnit prostě cokoli, co si vymyslí,
2/ všem ostatním taky, dokud se vám firma nezačne hroutit a nejste schopni pokrýt provoz,
3/ když už se firma fakt hroutí, můžete to začít zakazovat (těm dalším).

  • Vhodné pro muže i ženy

Při náboru zaměstnanců si musíme jakožto zaměstnavatel především dávat pozor, abychom náhodou někoho nějak nediskriminovali. Ano, je to ten důvod, proč, když se přihlásíte na nějakou pozici, vám při neúspěchu přijde v lepším případě nějaké hodně obecné zamítnutí. Pokud by se s vámi totiž zaměstnavatel vybavoval, proč vás nechce, a vy byste měli chuť se soudit, utavíte ho vlastně téměř na čemkoli.

Dobrým příkladem je výrazně šišlající pán, který se ucházel o pozici na call centru. Zamítla jsem ho s vysvětlením, že vzhledem k jeho specifickému projevu bych si ho dovedla mnohem lépe představit například na zákaznickém centru, než na pozici prodejce po telefonu (na té formulaci jsem si dala fakt záležet). Milý pán na mě podal stížnost, že jsem mu řekla, že má vadu řeči, což odmítá. Vyjádření právníků – nemám kompetenci pána zamítnout kvůli vadě řeči, kterou nemohu posoudit, jelikož nejsem profesionální logoped (!) – nakonec ale z dalšího řešení naštěstí sešlo díky svědkům.

Opravdu kuriózní je pak například situace, kdy hledáte zaměstnance ostrahy, který provádí fyzické prohlídky. Ty totiž může ze zákona provádět pouze osoba stejného pohlaví, jako je ten, jehož ochmatává. Člověk by si myslel, že když mu toto určuje zákon, a v týmu mu aktuálně chybí ženy, tak je OK vypsat pozici pouze pro ženy. Ale ejhle, ono i tohle je diskriminace. Dokonce neprošla ani formulace „vhodné pro ženy“. Pozici jsme nakonec inzerovali s dovětkem „vhodné pro muže i ženy“.

Ještě, že ty zákonodárce máme, jinak by byl výběr zaměstnanců prostě až moc jednoduchý…

[ad#clanek-respo]

ZDROJ: Kajka

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (17 votes, average: 4,76 out of 5)
Loading...