Evropská společnost se obaluje sádlem parazitů

Je ale terorismus tak říkajíc “fikaný”, že ho při našich každodenních starostech ani necítíme. Nikdo u něj nevybuchuje a přes to nás spolehlivě zbavuje drobných porcí svobody. Kdysi to udělal bolševik, ten ovšem jednou ranou, když předhodil davu ty úspěšné a hned na to, na oko, rozdal lidem jejich továrny, baráky a pole. A uspokojený dav se vzápětí nechal omotat ostnatým drátem, držel hubu a krok, až nakonec zjistil, že když to dělat nebude, tak o tu, s prominutím, hubu, přijde.

Bohužel, už to tu máme zase a v mnohem mazanější podobě. Zase tu máme nevolené vyvolené, kteří myslí za nás a kteří rozhodují o tom, co je pro nás nejlepší. Žárovkami, máslem a podobnými hloupostmi to začíná, a dnes už pokračuje zcela zjevným upíráním demokratického mandátu občanů. Evropu si usurpuje socialistické myšlení i konání. Žijeme zřejmě v době, kdy je příliš snadné žít a asi nejsnadněji v historii lze žít na úkor druhých. A je tak příjemné si na to zvyknout.

Jinak si nelze vysvětlit tak silný rozmach nic neprodukujících ouřadů, zbytečných parazitujících profesí a všehoschopných vychytralých bankéřů a právníků. Kdysi konkurenceschopná evropská společnost se obaluje sádlem parazitů a za chvíli si sama nedojde ani na záchod.

Dobře si pamatuji hospodskou diskuzi již z počátku devadesátých let v jakési hospodě v Amsterodamu: místní občan nám už tenkrát popsal nejluxusnější životní sen Holanďanů: Být státní zaměstnanec. Není celkem podstatné jestli cviká jízdenky ve vlaku nebo lapí na úřadě. Ale to, že má stálý plat, šest týdnů dovolené, všemožné benefity a brzký a velmi štědrý důchod. A je prakticky neodstřelitelný, pokud jen chodí včas do práce. Už tehdy tam zdili, uklízeli a prodávali hamburgery arabové z celého světa, už tehdy tam začali zavírat fabriky všeho druhu, už tehdy slábla produkce.

A proč to všechno tady sepisuji? Protože signály o tom, že to tak je, sílí, a pokud se tomu nebudeme bránit, zbyde nám za chvíli země sice bez ostnatých drátů (možná), ale jen s torzem toho, co se nazývá svobodnou společností. Bránit se, dokud máme hlas alespoň tady u nás, když už nám jej slavná EU neslavně upírá – demokratický deficit je nejvýraznějším rysem posledních evropskounijních let.

Bez politiků to nejde, ale myslím, že je čas opustit politiky socialistického typu (ODS, ČSSD, TOP09, KSČ, VV a další) i ty, kteří by se nejraději viděli kdesi v Bruselu i s celým Českem a orientovat se na ty, kteří mají na prvním místě svobodu člověka, nízké daně a v rámci možností co nejmenší stát. A takoví politici jsou, chce to jen krapet osobní odvahy vystoupit z té kalné řeky.

Je nejvyšší čas, protože přátelé: svoboda nemá alternativu.

[ad#velkadolni]