9.8.2013
Kategorie: Ekonomika

Dotační náboženství EU je předzvěstí totálního krachu

Sdílejte článek:

REDAKCE PP 09|08|2013

Richard Hartmann, předseda ústeckého krajského sdružení Svobodných,  se v rozhovoru pro eportal velmi rozumně vyjádřil k problematice dotací, které i dle našeho názoru naprosto zlikvidovaly volný trh, jsou zásadní příčinou korupce a předzvěstí totálního krachu současného eurosocialistického společenského zřízení. Vybrali jsme tedy pro naše vážené čtenáře několik zajímavých myšlenek:

 

[ad#hornisiroka]

 

Vedle kvót, desítek nesmyslných nařízení a nepochopitelně vřelého postoje k multikulturalismu vidím největší prohřešek Evropské unie v “dotačním náboženství”. Nerozumím tomu, proč by Česká republika měla vůbec nějaké dotace dostávat. Dovedu si představit, že snad jedině v případě, kdyby nás postihla válka, hladomor či přírodní katastrofa. Když cestujete po České republice, tak téměř v každé malé vesnici narazíte na tabulku „projekt byl financován z fondů EU“. Je takový stav věcí normální?

 

Normální to bohužel je, protože – jak správně říkáte – v každé malé vesnici narážíme na onu tabulku. Je to asi tak stejně normální jako tabulky s nápisem „zde pracuje brigáda socialistické práce“, které jsme vídali v dobách socialismu. Jsem optimista, jsem přesvědčen, že absurdní a nespravedlivý svět dotací, plýtvání a s tím spojené korupce nakonec ekonomicky zkolabuje. Jednou v životě, v roce 1989, jsem již měl to potěšení.

 

Když už tito zastánci Evropské unie neví, jak by svůj postoj k EU obhájili, odvolávají se přitom právě na dotace. Dostáváme prý z EU peníze, tak bychom měli mlčet a být jí vděční..

 

Dotace jsou negativní z mnoha důvodů. Jednak ekonomických, protože znamenají plýtvání a neefektivní alokaci zdrojů, jednak morálně etických, protože dotace jsou obohacováním jedněch na úkor druhých a vytváří etiku závislosti na centrální mocnosti. A to pomíjím základní skutečnost, že slavné dotace pochází zase jenom z potu a slz daňového poplatníka, tj. napřed jsme byli zdaněni, abychom následně byli vděčni, že se nám část těch peněz vrátila.

 

Když slyším ono „měli bychom mlčet a být vděční“, tak je mi opravdu velmi smutno. Kam se poděla hrdost a sebeúcta těch, kteří takto argumentují? Kde se v nich bere taková „otrocká“ mentalita? Jestli si neseme s sebou nějaké dědictví komunismu, tak je to právě tato mentalita.

 

V posledních měsících se v našem veřejném prostoru velmi hlasitě přihlásil o slovo asi největší příjemce dotací v ČR Andrej Babiš. Tento propagátor „nemravného“ podnikání, za které podnikání podporované dotacemi považuji, může zcela reálně uspět v nejbližších volbách. Proč lidem na jedné straně tolik vadí korupce a na druhé straně nespatřují nic škodlivého na dotacích?

 

Korupce znamená nespravedlnost a je pochopitelně ve společnosti vnímána se záporným znaménkem. Naproti tomu dotace jsou prezentovány jako projev nejvyššího dobrodiní, takže pro zdatného manipulátora nebo mediálního pracovníka je vcelku snadné prezentovat dotace se znaménkem kladným.

 

Negativní aspekty dotací, jak jsme o nich již hovořili, ovšem zůstávají skryty, jsou zamlčovány. Takže pro rychlé konzumenty mediálního obsahu není snadné dospět k úsudku, že dotace a vůbec všechny přerozdělované prostředky jsou živnou půdou pro korupci a prospěchu jedněch na úkor druhých.

 

Politické ambice Andreje Babiše jsou pochopitelné, když uvážíme, v jaké míře je jeho podnikání závislé na dotacích či zákonem ustanovených výhodách. Udržet si jistou kontrolu a vliv nad politickým procesem je pro něj existenční otázkou. Vzhledem k tomu, že budoucnost stran střídajících se u moci začíná být značně nejistá a nepředvídatelná, nemůže se spoléhat na včerejší kamarády v parlamentu, musí získat přímý politický vliv.

 

Je to stále stejné schéma, které jsme mohli sledovat již před minulými volbami: za nemalé peníze se objeví nový politický subjekt, do popředí je vystrčeno několik obličejů s kladným mediálním znaménkem, které staví na odiv svoji bezúhonnost a jen ty zaručeně nejlepší úmysly. Ani stopa po hodnotách, principech a politické filozofii, jen obratný politický marketing. Investice, která se nemůže nevyplatit, pokud ovšem občané neprohlédnou.

 

 

Svezu se v této otázce na módní vlně a také bych se vás zeptal na téma korupce. Recept Svobodných na řešení či spíše omezení korupce mi přijde logický. Říkáte: „Čím méně státu, tím méně příležitostí pro korupci.“….Chtějí však vůbec Češi méně státu? Z výsledků voleb mám vždy spíš pocit, že Češi naopak chtějí, aby se o ně stát staral mnohem víc. Aby jim zajistil práci, velký dům, pravidelnou dovolenou u moře atd. Většina voličů se nechává uplácet absurdními sliby. Jednou je to pastelkovné a šrotovné. Podruhé 13. důchod a prudké navýšení minimální mzdy…

 

Myslím, že v tom není český volič až tak odlišný od voličů jinde v západní Evropě. Mohou existovat dílčí historické, kulturní nebo třeba náboženské dispozice, proč v té které zemi se volební očekávání odvíjí mírně odlišně, ale v zásadě je to velmi podobné. Neorganizovaná většina je pod silným mediálním vlivem organizované menšiny, která dovedně prezentuje projety Dobra a sází na pozitivní emoce voličů a jejich neochotu zabývat se politikou hlouběji.

 

V Čechách může sehrát pozitivní roli tradiční skepticismus vůči státní autoritě vypěstovaný už z dob Rakouska Uherska a relativně čerstvý historický prožitek doby komunismu. Na řadě konkrétních případů jsem se přesvědčil, že pokud mají občané svobodu volby, tak se rozhodují racionálně. Nepochybuji, že pokud by měli občané např. formou lidového veta, které prosazují Svobodní, rozhodnout v otázce zvýšení DPH, v otázce církevních restitucí, v otázce přistoupení k mechanismu EMS nebo přijetí eura, rozhodli by lépe než vláda. Naprosto racionálně. Takže vůbec bych nelámal nad českým občanstvem hůl.

 

[ad#velkadolni]

 

ZDROJ: eportal.cz

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (10 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...