7.11.2021
Kategorie: Exklusivně pro PP, Politika

Dopis na obranu Polska

Sdílejte článek:

CATHOLIC OBSERVER

„Způsob, jakým unijní instituce vyvíjí nátlak na Polsko, je skandální“. Otevřený dopis slovenských osob veřejného života na obranu Polska.

„V posledních týdnech se zesílil spor mezi institucemi EU a Polskem. Spor trvá několik let a týká se polské reformy justice, některých aktivit polských měst a komunálních orgánů ve věci podpory tradiční rodiny či rozhodnutí polského Ústavního soudu o zvětšení rozsahu ochrany života nenarozených o zákaz eugenických potratů“ – čteme v dopise slovenských osobností veřejného života v obraně Polska. Portál wpolityce.pl publikoval jeho obsah jako první.

Dopis na obranu Polska

Unijní instituce uvalily na Polsko finanční sankce a další chystají. To vše dělají pod hesly ochrany zákonnosti a ochrany hodnot, o něž se EU opírá.

Na obranu Polska stvrzujeme, že je to země bojující po desetiletí s nepřátelskou mediální kampaní, utvářející její obraz jejího politického života jako života státu, v němž je prý autoritativním režimem ohrožena demokracie.

Tento obraz je falešný. V politice polských vlád nemusíme se vším souhlasit, ale vidíme, že Polsko je demokratickou svobodnou zemí, v níž prostřednictvím svobodných voleb panuje plynulá rotace vlád.

Nemnoho národů se – tak jak Poláci – přičinilo o to, že po pádu komunismu můžeme dnes žít ve sjednocené Evropě. Je absurdností, že Polsko se svou tradicí obrany svobody je sráženo do role problematické země.

Na eskalování tohoto konfliktu mají svou účast instituce EU. Rezoluce Evropského Parlamentu útočí na Polsko a vznášejí vůči němu požadavky v oblastech, v nichž činění rozhodnutí, na základě polského i unijního práva patří do kompetence Polska. Tyto rezoluce obsahují interpretace v rozporu s pravdou o tom, co se v Polsku na poli ochrany života a rodiny děje.  

Postkomunistická justice je podobně problémem ve všech zemích po pádu komunismu a není důkaz, že by pokusy o řešení tohoto problému orgány byly krokem proti nezávislosti justice. Představeny nebyly žádné důkazy o ztrátě nezávislosti polských soudů přestaveny. V tomto případě je také pravda, že justice patří do kompetence polských orgánů.

Způsob, jakým unijní instituce vyvíjejí na Polsko nátlak, je skandální. Je to metoda finančního vydírání. Západní země v období studené války, kde občané zemí východní Evropy přinášely oběti v boji s komunismem formou různých pronásledování, zakusily růst blahobytu. Poté, co tyto oběti v podobě pádu komunismu a pozdějšího sjednocení Evropy přinesly oběti, prošly obyvatelé východní Evropy bolestnou hospodářskou transformací, a země západní Evropy rozšířily na Východ své trhy. A dnes má bohatý Západ smělost finančně trestat chudší členské státy. Proto, že mají na některé věci jiný názor. Některým představitelům unijních institucí chybí historická paměť.

Máme za to, že opravdovou příčinou mnoholetého mediálního i politického nátlaku na Polsko je to, že Polsko – tak jak tomu v jeho historii bývalo často – brání právo svých občanů na život ve vlastní zemi i v Evropě ve shodě se svými mnohaletými historickými tradicemi a prověřenými hodnotami. Tyto tradice i hodnoty jsou trvalejší než módní politické trendy, které ještě před několika desítkami let byly současným kritikům Polska také cizí. Podporujeme úsilí Polska v obraně práv svých občanů a také vyjadřujeme naší solidaritu s Polskem.

Vyzýváme instituce EU ke změně svého přístupu, k zachování rozumné zdrženlivosti bez eskalace konfliktu a bez hrožení Polsku dalšími sankcemi a také k podniknutí kroků s cílem vyřešení konfliktu. Rostoucí nátlak na Polsko k řešené nevede

— čteme v dopise

Bratislava, 4. listopadu 2021

Signatáři:

  • Vladimír Palko, bývalý ministr vnitra, publicista
  • Božidara Turzonovová, herečka, univerzitní profesorka 
  • František Mikloško, bývalý předseda Slovenské Národní Rady 
  • Jaroslav Daniška, šéfredaktor deníku Standard
  • Ján Čarnogurský, bývalý  premiér
  • Martin Homza, historik, univerzitní profesor 
  • Rudolf Bauer, bývalý starosta Košic a předseda košické městské rady 
  • Milan Bočkay, umělec
  • Štefan Bučko, herec, akademický učitel
  • Anton Chromík, právník a aktivista pro rodinu
  • Oliver Andrássy, humorista
  • Peter Horák, matematik, univerzitní profesor 
  • Dušan Škvarna, historik, univerzitní profesor
  • Ján Zambor, básník, literární znalec, univerzitní profesor 
  • Pavol Hric, zakladatel Muzea Obětí komunismu v Košicích
  • Juraj Šúst, publicista, pracující v třetím sektoru w 
  • Pavol Rankov, spisovatel
  • Marián Kuna, filozof, akademický učitel

 

 

 

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (24 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...