
Do vesmíru za ostudou
ŠTĚPÁN CHÁB
V únoru 2023 jsme slíbili, že na Palmovce vybudujeme centrum pro Agenturu Evropské unie pro kosmický program. K dispozici měla být v roce 2025, kdy se měla agentura začít přesouvat na novou adresu. Už se stěhuje? Ani náhodou. Ještě se pořádně ani nestaví.
Mezi magistrátem, Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, Ministerstvem financí a jednotlivými stavebními firmami probíhá neustálá přetahovaná. Jakmile vyhraje jedna firma výběrové řízení, druhá vítězství napadne u ÚOHS, magistrát některé firmy vylučuje ze soutěže, ÚOHS je tam vrací…, a takhle my si tu bez zájmu užíváme ping-pongové peklo, roky utíkají, nová budova pro Agenturu EU pro kosmický program není. A my máme sami před sebou i před agenturou z ostudy kabát.
A v Evropské unii? Tam si budujeme nádhernou reputaci reptalů, kteří nepostaví ani bytelný barák, který postavit slíbili.
Možná, a je to hříšná myšlenka, já vím, měli být soudruzi za minulého režimu trochu prozíravější a preventivně nám tady tu budovu postavit. Abychom užili i těchto jejich plodů práce. Protože my už ani dostavět barák neumíme, aniž bychom se u toho nepožrali, neumlátili se paragrafy a při touze po valutách nenechali několik vybraných firem na sebe účelově donášet a zahlcovat úřadovny námitkami, které výstavbu paralyzují.
Přitom, kdyby tady vůbec něco někdy šlo, centrála agentury v Praze by mohla při šikovném uchopení dotáhnout do státní kasy velké peníze. Proč stát, když už dostal aspoň část vesmírné agendy unie, nezačal okamžitě zúročovat tu možnost? Proč do Prahy nestahujeme ty nejlepší mozky vesmírného výzkumu? Jsme ve středu unie. To není špatná adresa. Co by bránilo tomu, aby se na centrálu agentury navázal masivní výzkum a lákaly se zahraniční firmy z oboru, aby prosperovaly u nás (a tím i pro nás), aby nám rostl kredit?
Jenže my je nemáme ani kam nastěhovat. Protože už tři roky ani nestavíme to, co mělo být dávno postavené.
A právě tady leží podstata problému. Ne v jedné budově. Ne v jedné soutěži. Ne v jedné politické reprezentaci. Ale v systému, který si neumí poradit sám se sebou.
Máme zákony, které mají hlídat transparentnost – a je dobře, že ji hlídají. Máme Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který má dohlížet na férovost – a je dobře, že to dělá. Máme námitky, odvolání, přezkumy – a je správné, že existují. Jenže pokud se z kontrolních mechanismů stane permanentní blokáda, pokud se z práva stane zbraň k obstrukci a z každé veřejné zakázky nekonečné procesní bojiště, pak už nejde o ochranu pravidel. Pak jde o paralýzu.
Strategické projekty státu by měly mít jasný režim, jasnou odpovědnost a jasné termíny. Ne nekonečné kolečko rozhodnutí, rušení rozhodnutí a vracení rozhodnutí. Jinak budeme dál přihlížet tomu, jak nám pod rukama utíkají příležitosti, které jsme si sami vyjednali.
Nejde o to obdivovat minulý režim. Jde o to přiznat si, že efektivita demokratického státu se nepozná podle počtu paragrafů, ale podle schopnosti věci dokončit. Transparentně, férově – ale také včas.
Pokud nejsme schopni přestavět rozestavěnou budovu pro evropskou agenturu během několika let, jak chceme zvládnout mnohem větší projekty, které nás čekají? Jak chceme budovat energetiku, infrastrukturu, obranu? Jak chceme být technologickou zemí, když si neumíme ani připravit prostor pro instituci, která už u nás sídlí?
Možná je načase přestat se tvářit, že za všechno může „ten druhý“ – magistrát, ÚOHS, ministerstvo, firma. A začít si klást nepříjemnou otázku: máme ještě stát, který je schopen strategicky řídit sám sebe?


sláva ukrajině ! tam bude galaktické centrum šuldo
Nějak nechápu ten panický strach z pochvaly minulého režimu. Nebýt komunistů, nikdy bychom neměli mnoho významných staveb. Metro, přehrady, dálnice. Kolik se toho vybudovalo po převratu?
Evropa a byrokracie, byl jsem pred ni varovan, nez jsem se vracel z Canady. A opravdu, dodnes jsem ja blbec nepochopil napriklad to, JAK JE MOZNE, ze urady jsou otevreny pro lidi jen pondeli, streda a patek dopoledne. V Canade nebo Americe by reditel takoveho uradu okamzite letel, obzvlaste kdyz tam ti urednici jsou, nebo maji byt, KAZDY DEN, a jsou za kazdy den (i utery, ctvrtek a patek odpoledne) placeni! Jsem blbej, nechapu to, vysvetlete mi to tak, abych to i ja pochopil, dekuji!
Tak firmy by pro nás neprosperovaly, platily by daně na západě. Zase si to neidealizujme jako před 25 lety, snad už známe naše západní pappenheimské. Ale zaměstnalo by to pár set Čechů, asi přispělo k rozvoji vědy a školství a nepřímo servisní struktury.
Ten barák by po menších úpravách posloužil jako poliklinika UA válečné běžence drze se grátis rozvalujících snad ve všech pražskýh špitálech či ordinací,¨Zvlastním personálem distribucí léků ,přístrojů a pomůcek a ze svým zde zdanitelným sazebníkem
Chábe, přečti si něco o vesmírném programu Uhnije. Jako vždy velké plány a po letech, ano po letech, je to chcípáček a papírový tygr.
Samotná agentura nežádá budovou postavenou pro výzkum, oni chtějí budovou, kde bude více kanceláří pro uHnijní úředníky.
Možná to dělá tvoje chabé humanitní podvzdělání, možná relativní mladí, takže nevíš, že všechny původně velkolepé projekty končí akronymem NATO, FUBARed,
ostatně tímto akronymem OTAN končí pomalu, ale jistě i samotná uHnije.
Přečti si to slavnostní troubení, když agency začínala a co je to dnes za další padlý spolek vyžírků uHnijních poddaných. Money, money, give money….