24.4.2026
Kategorie: Exklusivně pro PP, Ze světa249 přečtení

Opatrný obrat větru?

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

V průběhu tohoto měsíce došlo ke třem politickým událostem, které maličko pootočily kurzem naší, středovýchodní část Evropy. V Bulharských parlamentních volbách drtivě vyhrála opoziční strana Progresivní Bulharsko, vedená Rumenem Radevem. V Maďarsku se k moci dostala rovněž opozice, vedená Peterem Magyarem a v Rumunsku se začala rozpadat proevropská vláda. Jaký to může mít vliv na nás a na EU?

Začněme Bulharskem. Vítězem voleb je bývalý vojenský pilot a pozdější president země, Rumen Georgiev Radev. Dobře obeznámené zdroje ho přirovnávají k Robertu Ficovi. Ranař, který se nebojí kritizovat Evropskou komisi, zejména pokud jde o její energetickou politiku a tak zvanou Zelenou dohodu. Již dříve kritizoval EU za přílišné spoléhání na obnovitelné zdroje.

A pokud jde o jeho vztah k posvátnému středobodu současné evropské politiky, k umanutému boji za zničení Ruska, ať to Evropu stojí, co stojí? Tak to Layenovou a spol. opravdu nepotěší. Hned po volbách zkritizoval desetiletou obrannou dohodu s Kyjevem, kterou minulý měsíc na poslední chvíli uzavřela končící vláda a vyzval k „ praktickým vztahům s Ruskem, založeným na vzájemném respektu a rovném zacházení “.

Pojďme do Maďarska. Jak se tam pomalu konsoliduje povolební situace, začínají se evropským liberálům protahovat obličeje. Tolik nadějí vkládali do porážky Orbána… A teď se k moci dostává lehce cholerická, tvrdě národovecká a vůči Bruselu zatím opatrně asertivní kombinace Fica s Babišem. Ano, hezky hovoří o proevropském směřování země. Ano, reformy budou, jistě, časem… Peníze z takzvané půjčky pro Ukrajinu zdržovat nebude. Ostatně, ropa už teče a Maďaři se na splácení oné „půjčky“ nebudou podílet. Stejně jako my se Slováky. Ovšem s přijetím Ukrajiny do EU nehodlá Peter Magyar nikterak spěchat. Spíše naopak. A zbraně jí taky posílat nebude.

No a v dalších důležitých bodech „evropské hodnotové politiky,“ se  už začíná bruselským liberálům rýsovat úplný debakl. V otázce imigrace zaujímá totiž Peter Magyar postoj velice podobný Orbánovu. Ostatně, jeho Tizsa hlasovala o „migračních“ záležitostech v Europarlamentu vždy společně a stoprocentně s Orbánovým Fidesem.

Sám Magyar se k otázkám migrace vyjádřil tvrdě a jednoznačně: „Nepřijímáme žádné pakty ani alokační mechanismy. Na jižní hranici si zachováme náš hraniční plot… nepřijímáme žádné nelegální formy migrace.“ A aby zhasly i poslední naděje Bruselu na pokorný návrat „nového“ Maďarska do poslušného stádečka pastýřky Layenové, a to nejlépe po kolenou, prohlásil Peter Magyar následující: „Maďarské dějiny se nepíší ve Washingtonu, Moskvě ani Bruselu – píší se v maďarských ulicích a na náměstích.“

Teď něco k Rumunsku. Rumunští sociální demokraté se chystají odvolat premiéra Ilieho Bolojana. Šéfa narychlo stlučené probruselské vlády, jakéhosi konglomerátu partají odleva doprava, jen aby nevyhrál některý z „proruských populistů,“ kvůli kterým se vloni v Rumunsku rušily presidentské volby. Znáte to. No a tenhle Bolojan by měl příští týden čelit v parlamentu hlasování o nedůvěře. Kdo by na tom mohl vydělat? No jasně, Aliance pro jednotu Rumunů, která v minulých volbách skončila druhá. Vedená předsedou jménem George Simion.

Kdo je to George Simion? Jde o zakladatele strany Alianța pentru Unirea Românilor (Aliance pro sjednocení Rumunů), která je na wikipedii označena za protimaďarskou, fašistickou, neofašistickou, konzervativní, proruskou a antisemitskou. Takže vcelku „dobrej oddíl“, jak zněla hláška z jedné známé starší české komedie. V minulých presidentských volbách postoupil do druhého kola. A jeho obliba, stejně jako preference jeho partaje, mezi Rumuny neustále rostou.

Co soudí o EU a jejích hodnotách? Jeho nedávná věta: „Chceme více pravomocí pro 27 států, nikoli pro evropské instituce,“ to asi naznačuje dostatečně. A pokud jde o zlaté tele unijní politiky, o podporu Ukrajiny a nenávist k Rusku? Během loňské debaty Euronews se v souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou zasazoval o „neutralitu, nikoli eskalaci.“ Požadoval, aby Ukrajina Rumunsku kompenzovala zbraňové dodávky, včetně systémů Patriot, a vojenskou pomoc své země Ukrajině označil za „národní zradu“.

Že by tedy v průběhu tohoto měsíce místo jednoho „padlého“ Orbána vstali, nebo vstávali, 3 noví? Ne tak úplně. Politika všech zmiňovaných osob vůči Bruselu je opatrnější, než byla Orbánova. Nesází na bouchání do stolu, ale spíše na švejkování, kličkování a švindlování, pokud jde o nejničivější unijní agendy. Tak, aby se moc doma nepokazilo a přitom z Bruselu vydojily všechny peníze, které jsou k dispozici. Ale vůči hlavnímu směru politiky EU je ze všech tří cítit více než chlad a zjevná ochota k sabotáži.

Nejásejme. Nejde o žádnou revoluci. Ale větrná korouhvička politického vanutí celé Únie se letos v dubnu o pár stupňů vychýlila z toho jediného správného směru. Začíná být vidět, jak se hluboký nesouhlas se směřováním kolosu EU, pod vedením německé gynekoložky a její party, začíná zhmotňovat v malé, postupné, politické změny. A proč právě na východě? To je jednoduché. Staré, zakládající Unijní státy to tak od počátku nastavily. Aby náklady na všeliké změny, transformace a zahraniční výboje Únie nesly pokud možno hlavně nově přistupující, východní země. Untermenschen…

Už to začíná být vidět i z centra Říše, z Berlína. Tamější Carnegieho Rusko-Eurasijské centrum, které vydává analýzy pro potřeby německé politiky, napsalo k otázce ukrajinského členství v EU) toto: Faktem je, že otázka integrace Ukrajiny do EU se ve východní části bloku stává stále méně populární. Země od Polska po Bulharsko vnímají Ukrajinu jako přímého konkurenta v boji o evropské dotace, pracovní místa a zemědělské trhy a mnohé ji také vnímají jako překážku v přístupu k ruským dodávkám energie.

Zkrátka, oni už to také vědí. Že se v „nových unijních zemích“ lidem čím dál více protiví dosavadní bruselská politika a že je rok od roku těžší udržet tam u moci vlády, které by to kryly. Proto si společně přejme: kéž jsou noví vítězové voleb „na východě“ prvními vlaštovkami postupného rozvolňování vazeb naší části EU k bruselskému Centru. A tím třeba trochu přispějí ke změně Únie. Ať už k výměně bruselských elit a politiky, nebo k dezintegraci prohnilého spolku.

K tomu jim držme všechny palce, které máme.

Redakce

Sdílejte článek:
249 přečtení
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (3 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
1 komentář

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)