Pře
24.4.2026
Kategorie: Exklusivně pro PP, Ze světa1615 přečtení

Opatrný obrat větru?

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

V průběhu tohoto měsíce došlo ke třem politickým událostem, které maličko pootočily kurzem naší, středovýchodní část Evropy. V Bulharských parlamentních volbách drtivě vyhrála opoziční strana Progresivní Bulharsko, vedená Rumenem Radevem. V Maďarsku se k moci dostala rovněž opozice, vedená Peterem Magyarem a v Rumunsku se začala rozpadat proevropská vláda. Jaký to může mít vliv na nás a na EU?

Začněme Bulharskem. Vítězem voleb je bývalý vojenský pilot a pozdější president země, Rumen Georgiev Radev. Dobře obeznámené zdroje ho přirovnávají k Robertu Ficovi. Ranař, který se nebojí kritizovat Evropskou komisi, zejména pokud jde o její energetickou politiku a tak zvanou Zelenou dohodu. Již dříve kritizoval EU za přílišné spoléhání na obnovitelné zdroje.

A pokud jde o jeho vztah k posvátnému středobodu současné evropské politiky, k umanutému boji za zničení Ruska, ať to Evropu stojí, co stojí? Tak to Layenovou a spol. opravdu nepotěší. Hned po volbách zkritizoval desetiletou obrannou dohodu s Kyjevem, kterou minulý měsíc na poslední chvíli uzavřela končící vláda a vyzval k „ praktickým vztahům s Ruskem, založeným na vzájemném respektu a rovném zacházení “.

Pojďme do Maďarska. Jak se tam pomalu konsoliduje povolební situace, začínají se evropským liberálům protahovat obličeje. Tolik nadějí vkládali do porážky Orbána… A teď se k moci dostává lehce cholerická, tvrdě národovecká a vůči Bruselu zatím opatrně asertivní kombinace Fica s Babišem. Ano, hezky hovoří o proevropském směřování země. Ano, reformy budou, jistě, časem… Peníze z takzvané půjčky pro Ukrajinu zdržovat nebude. Ostatně, ropa už teče a Maďaři se na splácení oné „půjčky“ nebudou podílet. Stejně jako my se Slováky. Ovšem s přijetím Ukrajiny do EU nehodlá Peter Magyar nikterak spěchat. Spíše naopak. A zbraně jí taky posílat nebude.

No a v dalších důležitých bodech „evropské hodnotové politiky,“ se  už začíná bruselským liberálům rýsovat úplný debakl. V otázce imigrace zaujímá totiž Peter Magyar postoj velice podobný Orbánovu. Ostatně, jeho Tizsa hlasovala o „migračních“ záležitostech v Europarlamentu vždy společně a stoprocentně s Orbánovým Fidesem.

Sám Magyar se k otázkám migrace vyjádřil tvrdě a jednoznačně: „Nepřijímáme žádné pakty ani alokační mechanismy. Na jižní hranici si zachováme náš hraniční plot… nepřijímáme žádné nelegální formy migrace.“ A aby zhasly i poslední naděje Bruselu na pokorný návrat „nového“ Maďarska do poslušného stádečka pastýřky Layenové, a to nejlépe po kolenou, prohlásil Peter Magyar následující: „Maďarské dějiny se nepíší ve Washingtonu, Moskvě ani Bruselu – píší se v maďarských ulicích a na náměstích.“

Teď něco k Rumunsku. Rumunští sociální demokraté se chystají odvolat premiéra Ilieho Bolojana. Šéfa narychlo stlučené probruselské vlády, jakéhosi konglomerátu partají odleva doprava, jen aby nevyhrál některý z „proruských populistů,“ kvůli kterým se vloni v Rumunsku rušily presidentské volby. Znáte to. No a tenhle Bolojan by měl příští týden čelit v parlamentu hlasování o nedůvěře. Kdo by na tom mohl vydělat? No jasně, Aliance pro jednotu Rumunů, která v minulých volbách skončila druhá. Vedená předsedou jménem George Simion.

Kdo je to George Simion? Jde o zakladatele strany Alianța pentru Unirea Românilor (Aliance pro sjednocení Rumunů), která je na wikipedii označena za protimaďarskou, fašistickou, neofašistickou, konzervativní, proruskou a antisemitskou. Takže vcelku „dobrej oddíl“, jak zněla hláška z jedné známé starší české komedie. V minulých presidentských volbách postoupil do druhého kola. A jeho obliba, stejně jako preference jeho partaje, mezi Rumuny neustále rostou.

Co soudí o EU a jejích hodnotách? Jeho nedávná věta: „Chceme více pravomocí pro 27 států, nikoli pro evropské instituce,“ to asi naznačuje dostatečně. A pokud jde o zlaté tele unijní politiky, o podporu Ukrajiny a nenávist k Rusku? Během loňské debaty Euronews se v souvislosti s rusko-ukrajinskou válkou zasazoval o „neutralitu, nikoli eskalaci.“ Požadoval, aby Ukrajina Rumunsku kompenzovala zbraňové dodávky, včetně systémů Patriot, a vojenskou pomoc své země Ukrajině označil za „národní zradu“.

Že by tedy v průběhu tohoto měsíce místo jednoho „padlého“ Orbána vstali, nebo vstávali, 3 noví? Ne tak úplně. Politika všech zmiňovaných osob vůči Bruselu je opatrnější, než byla Orbánova. Nesází na bouchání do stolu, ale spíše na švejkování, kličkování a švindlování, pokud jde o nejničivější unijní agendy. Tak, aby se moc doma nepokazilo a přitom z Bruselu vydojily všechny peníze, které jsou k dispozici. Ale vůči hlavnímu směru politiky EU je ze všech tří cítit více než chlad a zjevná ochota k sabotáži.

Nejásejme. Nejde o žádnou revoluci. Ale větrná korouhvička politického vanutí celé Únie se letos v dubnu o pár stupňů vychýlila z toho jediného správného směru. Začíná být vidět, jak se hluboký nesouhlas se směřováním kolosu EU, pod vedením německé gynekoložky a její party, začíná zhmotňovat v malé, postupné, politické změny. A proč právě na východě? To je jednoduché. Staré, zakládající Unijní státy to tak od počátku nastavily. Aby náklady na všeliké změny, transformace a zahraniční výboje Únie nesly pokud možno hlavně nově přistupující, východní země. Untermenschen…

Už to začíná být vidět i z centra Říše, z Berlína. Tamější Carnegieho Rusko-Eurasijské centrum, které vydává analýzy pro potřeby německé politiky, napsalo k otázce ukrajinského členství v EU) toto: Faktem je, že otázka integrace Ukrajiny do EU se ve východní části bloku stává stále méně populární. Země od Polska po Bulharsko vnímají Ukrajinu jako přímého konkurenta v boji o evropské dotace, pracovní místa a zemědělské trhy a mnohé ji také vnímají jako překážku v přístupu k ruským dodávkám energie.

Zkrátka, oni už to také vědí. Že se v „nových unijních zemích“ lidem čím dál více protiví dosavadní bruselská politika a že je rok od roku těžší udržet tam u moci vlády, které by to kryly. Proto si společně přejme: kéž jsou noví vítězové voleb „na východě“ prvními vlaštovkami postupného rozvolňování vazeb naší části EU k bruselskému Centru. A tím třeba trochu přispějí ke změně Únie. Ať už k výměně bruselských elit a politiky, nebo k dezintegraci prohnilého spolku.

K tomu jim držme všechny palce, které máme.

Redakce

Sdílejte článek:
1615 přečtení
(20 votes, average: 5,00 out of 5)
2 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-) 
 

Čtenáři drží Pravý prostor při životě

Podpořte svobodný Pravý prostor

Zdá se, že máte zapnuté blokování reklam. Reklamy nám pomáhají financovat provoz webu. Pro pokračování je prosím povolte pro Pravý prostor, nebo si zvolte Premium a čtěte bez reklam.

Čtení bez reklam

Premium za 99 Kč měsíčně
nebo 990 Kč ročně.

Předplatit Premium Podpoříte redakci a získáte odznak odběratele.

Čtení s reklamami

Povolte reklamy na našem webu a pokračujte ve čtení zdarma.

Stačí výjimka pro pravyprostor.net.