Peníze nejsou všechno
ZBYNĚK FIALA
Ještě důležitější, než kolik bereme, je kolik spolykají účty. Pomůže, když je k tomu i něco zadarmo, třeba park, přírodní koupaliště, knihovna, místa, kde se můžeme setkávat. Pak tolik nevadí, že jsme chudí.
Zpívávalo se, ale byla to iluze: Až ten proletariát porazí kapitalistický řád, to budou překrásné chvíle, jak píše Marx ve svém díle. S tím třídním bojem měl Marx pravdu, boj pokračuje, ale proletariát je bit. Moc se o tom nepíše, ale stačí být chudý, a přijdete na to sami.
Podle statistiky ohrožení relativní příjmovou chudobou (AROP) vychází Česko dlouhodobě jako stát s nejmenší chudobou v EU, citují Michael Švrňák a Daniel Prokop z paq research oficiální statistiky a dokládají, jak malou vypovídací hodnotu má takové tvrzení. Uvedený ukazatel totiž není mezinárodně srovnatelný, protože nabízí porovnání příjmů těch chudších se střední mzdou v domácí zemi, ale ta je v každé zemi jiná a většina EU je bohatší než my. Proto na tom může být rakouský či finský „chudý“ lépe než česká domácnost, kterou bychom považovali za docela slušně zajištěnou.
Pokud bychom definovali hranici chudoby tak, aby srovnání v EU dávalo smysl, pak by se muselo říci, že sledujeme příjmy pod 60 procent evropské střední mzdy a ještě po zohlednění různých cenových hladin (to znamená v přepočtu na paritu kupní síly).
Podle takového výpočtu trpí relativní chudobou přes 21 procent českých domácností. „Jsme zhruba v průměru EU, nikoli na špičce,“ konstatovali zhruba před rokem autoři a poukazují na nejzávažnější rozdíly: „Častěji než v Evropě jsou u nás chudí nájemníci, samostatně žijící senioři a samoživitelky s dětmi.“
https://www.paqresearch.cz/post/chudoba-cesko-eu/
Vzpomněl jsem si na to nad současným jásotem, že česká průměrná mzda přesáhla 50 tisíc korun, z čehož plyne, že dál už jsou jen radostné zítřky. Padesát litrů jistě není málo, zvlášť když je dostanete. Jenže tolik a víc opravdu dostane jen horní třetina nejlépe placených, jejichž skutečné postavení skrývá průměr, kterým to tlačí ty slabší dvě třetiny dolů.
https://csu.gov.cz/rychle-informace/prumerne-mzdy-1-ctvrtleti-2026
A protože čert přidává vždy na větší hromádku, sociální nůžky se vytrvale rozšiřují. Když se každému přidá stejně procent, pak ten, kdo má víc, dostane víc. Z každého přírůstku HDP dostane ta horní skupina vždycky největší částku.
Zajímavější je střední mzda, která je zhruba o pětinu pod průměrem. Ale ani podrobnější čísla o mzdovém vývoji neříkají všechno o sociálních rozdílech a sami statistici přiznávají, že větší váhu mají rozdíly v majetku. Ty jsou obrovské. Nejbohatší 1 procento drží 36 % celkového majetku a přibližně 58 % veškerého finančního majetku v Česku. (Jestli chcete hrát na burze a nepatříte do horního procenta se spoustou milionů, jste blázni.)
Ještě špičatější špička nejbohatších, nejvyšší jedna tisícinanení v oficiálních statistikách sledována, tam jsme odkázáni na odhady. Ty naznačují, že tato nepatrná skupina drží jednotky až nižší desítky procent celkového národního bohatství. Řekněme dvacet, ať je tu nějaké číslo. Naopak spodní polovina domácností vlastní jen zlomky procent celkového majetku.
Zjednodušme to. Jedno promile má 200 a pět stovek promile má 1. Ti nahoře jsou tedy na tom deset tisíckrát líp než většina. Jestli má příslušník dolní poloviny obyvatelstva jen slabou desetitisícinu bohatství, jakým překypuje horní jedno promile, a není to bída („jsme na špici v EU“), pak jsem Panna Orleánská a pletu drátěný košíky, jak říkával s oblibou můj běžecký parťák Václav.
Tady se dá namítnout, že mimo bídu se dá pohybovat i bez bohatství, prostě vydělávám, kolik stačí. No, není to celá pravda. Potřebuju taky, aby dobře fungovaly veřejné služby jako je bezplatné zdravotnictví nebo školství, nemluvě o dostupnosti energii, sítí nebo dopravy. To mají ti bohatší pod kontrolou a tvrdí, že musíme šetřit a privatizovat. A potřebuju taky knihovny, parky, koupaliště a příležitosti pro setkávání, kterých je i s divadly a koncertními sály v bohatých centrech velkých měst dost. Jenže odtud mě vypudí ceny bydlení.
Uvedené téma systematicky rozvíjí skupina levicových ekonomů z britského Manchesteru (kolébky průmyslové revoluce) sdružených ve Foundational Economy. To je něco jako ekonomie základních potřeb domácnosti. Někoho překvapí, že se jedná o více než polovinu HDP. Má složky materiální (dráty, trubky, stavby), složky orientované na budoucnost (pojištění, školství, zdravotnictví) a doplňkové, které odlišují život od přežívání.
Ekonomové z FE dokládají, že důležitější než výše hrubé mzdy, kterou se ve statistikách s takovou oblibou operuje, je kolik vám v domácnosti zbyde ze všech příjmů a podpor po zaplacení nejen daní a pojistného, ale také všech základních potřeb. Jaký je váš reziduální příjem. Není náhodou v mínusu? Nežijete v hrůze, že neuhraditelné náklady na elektřinu, nájmy, potraviny a dopravu vás ženou do dluhů, kterými se můžete probíjet jen vytloukáním klínu klínem?
https://foundationaleconomy.com/
Pokoušel jsem se zjistit, jestli české statistiky, které nás s takovou jistotou řadí mezi země s nejnižší příjmovou chudobou, tohle sledují. A jako obvykle, probral jsem to s umělým inteligentem Umělkou (on sice jméno nemá, ale nějak mu říkat musím).
Umělka mi potvrdil, že česká statistika nezná reziduální příjem, který vznikne po odečtu čtyřech základních potřeb od disponibilního příjmu, tedy hrubého příjmu bez daní a pojistného. Hledáme tedy zdroje, ze kterých bychom sami odečetli od disponibilního příjmu náklady na bydlení (nájemné nebo hypotéka a teplo), utility (plyn, voda, elektřina), potraviny a dopravu. A to v deseti (nebo aspoň pěti) odstupňovaných příjmových skupinách.
Evropské šetření SILC (Životní podmínky) zachycuje složky disponibilního příjmu (ale neodčítá je) vynaložené na bydlení a energie. To je zhruba polovina toho, co potřebujeme vědět. Rozlišení podle příjmů je do pěti skupin (kvintily). Britové pracují s deseti skupinami, ale budiž.
Jak ale dál? A tady mě Umělka upozornil na českou zvláštnost. Existuje další šetření ČSÚ Statistika rodinných účtů (SRÚ), kde už je členění do deseti příjmových skupin, a to sleduje náklady domácností nejen na bydlení, vodu, energie a paliva, ale taky na potraviny a dopravu. A toto šetření SRÚ se provádí od roku 2017 na stejném vzorku domácností jako SILC. Dá se tedy propojit. To je evropský unikát.
Po příležitosti sáhli sociologové Martina Mysíková a Tomáš Želinský ze Sociologického ústavu Akademie věd a analyzovali výdaje na potraviny a bydlení ve vztahu k disponibilnímu příjmu podle příjmových decilů (rovnoměrné rozdělení do deseti skupin od nejnižšího do nejvyššího příjmu). A zjistili, že v letech 2020 až 2022 u nejchudšího decilu činily výdaje na bydlení a potraviny 72 procent disponibilního příjmu.
Chybí doprava za prací, náklady na hlídání dětí, kroužky. Život v takovém sevření se asi nedá jen vlastním úsilím změnit. Údaje tedy máme, a bídu taky.
Války pokračují a nemíní jentak skončit. Náklady energií porostou a promítnou se do všeho, i úroků a hypoték. Tohle je třaskavé téma. I to, že peníze nejsou všechno. Část příjmu mohou doplnit veřejné služby a dostupná infrastruktura pro udržování těla i duše, a to je ze značné části v pravomocích obcí.
Bída naučila Dalibora housti, praví staré moudro. A kde nestačí, Umělka poradí.
S úctou a pokorou děkujeme za jakýkoliv příspěvek, který nám společně pomůže PP dále rozvíjet. Můžete tak učinit platbou přes PayPal, poslat Bitcoin na adresu: 3HPkQ31E6U9Y9HhVSc1f2DXMkbmWq1ttJ5 nebo příkazem na účet: 4221012329/0800
(Pro platby ze zahraničí: IBAN: CZ07 0800 0000 0042 2101 2329, BIC: GIBA CZ PX), QR platby
Pokud chcete podpořit PP a nechcete, abychom mezi dárci zveřejnili vaše jméno, stačí do zprávy pro příjemce uvést: Anonym. Pokud máte zájem o vydání potvrzení o poskytnutí daru (např. pro daňové účely), napište nám na redakční mail [email protected]
Příspěvky za měsíc ČERVEN 2026:
*****************************************
RNDr. Richard Čapek CSc. 400,- Kč, František Šmíd 1000,- Kč, ing. Antonín Zlínský 1000,- Kč, Jaroslav Jedlička 200,- Kč, Pavel Komínek 300,- Kč, Dana Lufinková 100,- Kč, Jan Procházka 500,- Kč, Dr. Ilja Baudyš 500,- Kč, Josef Tichý 1000,- Kč, Anonym 300,- Kč, Karel Vávra 200,- Kč, ing. Jan Dvořák 100,- Kč, Miroslav Andreska 300,- Kč, David Bezděk 50,- Kč, Anonym 50,- Kč, RNDr. Václav Vohánka 1000,- Kč, Lubomír Štěpán 250,- Kč, Martin Vacek 500,- Kč, Zuzana Karlová 300,- Kč, ing. Jaromír Válek 500,- Kč, Anonym 70,- Kč, ing. Jan Lipský 100,- Kč, František Burda 50,- Kč, Radomír Šimek 100,- Kč, Jiří Obermaier 200,- Kč, Marek Janicko 500,- Kč, Jiří Kobližka 400,- Kč, Dr. Věra Hýlová 250,- Kč, František Škoda 500,- Kč, Ivo Pimper 500,- Kč, Jan Petr 500,- Kč, Václav Tykvart 100,- Kč, Zdeněk Frič 200,- Kč, Jiří Ovčáček 100,- Kč, Antonín Glacner 500,- Kč, Anonym 100,- Kč, Anonym 150,- Kč, Petr Franc 500,- Kč, Ladislav Oudes 200,- Kč, Václav Červinka 200,- Kč, Marek Polášek 500,- Kč, V. Trulley 500,- Kč, Hynek Řihák 140,- Kč, Bohdanka Hoťová 200,- Kč, Aleš Votruba 250,- Kč, Jaroslav Sypecký 1000,- Kč, Jan Tengler 1000,- Kč, Květoslav Ondráček 30,- Kč, Petr Hučín 50,- Kč
Celkem za měsíc: ... 17 440,00 Kč
Než začnete komentovat článek, přečtěte si prosím pravidla diskuze.
Podle českých zákonů jsme povinni na žádost orgánů činných v trestním řízení poskytnout veškeré informace o vás shromážděné systémem (IP adresa, pošta, vaše příspěvky atd.). ) Žádáme vás, abyste do diskuze na naší stránce nedávali komentáře, které by mohly naplnit skutkovou podstatu některých trestných činů zmíněných v trestním právu. Zejména nezveřejňujte příspěvky rasistické, podněcující násilí nebo nenávist na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, národnostního nebo společenského původu, národnosti nebo etnické skupiny atd. Zjistěte více o povinnostech diskutéra v pravidlech našeho portálu, které je povinen prostudovat každý diskutér. Zveřejněním diskusního příspěvku potvrzujete, že jste studovali, pochopili pravidla a berete za svůj příspěvek plnou zodpovědnost.
Jak přidat ikonu Pravého Prostoru na plochu mobilu či tabletu? Návod ZDE.
Náhledové fotografie k článkům jsou většinou ilustrační. Ne všechny články musí explicitně vyjadřovat názor redakce.
(13 votes, average: 4,69 out of 5)
Loading...Podobné příspěvky
Stát je jen letadlo, Ponziho schéma. A komu...
MICHAL HÁJEK Hovoří o tom sociologové, ekonomové, vizionáři. Jakýkoli (a zejména pak sociální) stát vychovává stádo ovcí na takovém
Ekonomika: Zima se blíží
CHRISTOPHER P. CASEY Fanoušci televizní série HBO Hra o trůny znají dobře motto rodu Starků: „Zima se blíží.“ Toto motto varuje
„Pomůže, když je k tomu i něco zadarmo, třeba park, přírodní koupaliště, knihovna, místa, kde se můžeme setkávat. Pak tolik nevadí, že jsme chudí.“
– – – –
To sice chudým pomůže, ale pokud máte peníze, tak nepotřebujete, aby vám to pomáhalo. Peníze vám v mnoha případech mohou dát zdraví (lepší zdravotní péče, možnosti zdravého života, méně stresu), mohou vám dát štěstí (nemusíte pořád pracovat, můžete více dělat co vás baví), dají vám další úspěch (otevřou příležitosti k dalším možnostem vydělávat stále více) a konečně vám mohou přinést i lásku – pokud ne tom jste finančně špatně, tak máte problém někoho sehnat a to že hledáte pravou lásku vám zrovna dvakrát nepomůže. Uznávám že je to hodně cynické, ale s nadpisem z větší části nesouhlasím. Peníze v dnešní době jsou všechno. Nebo alespoň všechno, co můžete mít.
Peníze nejsou všechno, protože žádná věc není a nemůže být všechno. To ale nic nemění na tom, že hodně peněz je nejvíce co můžete mít. Pravda, pokud za týden máte umřít na něco na co nejsou léky, peníze vás nezachrání. Ale pokud nebudete mít peníze na jídlo, nepřežijete ani ten týden. Je sice pravda, to asi dnes nikomu nehrozí, ale ani delší mizerný život není žádná výhra a zemřít později se nemusí nijak zvlášť lišit od toho zemřít dříve.
Peníze nejsou všechno, ale skoro všechno můžou vyřešit, například pomocí nájemných zabijáků. Jak údajně řekl Vožď: „Smrt řeší všechny problémy. Kde není člověk, není ani problém“.
P.S. Ve skutečnosti Stalin nic takového nikdy neřekl, autorem je spisovatel Anatolij Naumovič Rybakov (Děti Arbatu). Je to podobný nesmysl jako údajné Goebbelsovy výroky: „Stokrát opakovaná lež se stává pravdou“ nebo „Když slyším slovo kultura, vytahuji revolver“. Na druhou stranu Joseph Goebbels prohlásil: „A srdce Němců zvítězí nad lží a nenávistí“ a také „Sloužíme pravdě tím, že sloužíme německému vítězství“. Poslední citát si patrně vzala za své i současná kolaborantská hradní garnitura…
S tím Goebelsem se mýlíte, jeho příručka propagandy obsahuje v zásadě právě takovou formulaci. Ale předchází jí ta důležitější, která to umožní – pokud možno nelhat vůbec, jen vynechávat a zabarvovat.
V Česku máme dvě skupiny lidí: jedny, kteří nevědí, co s penězi, a druhé, kteří nevědí co bez nich.
Mimochodem: chudší polovina lidstva dohromady vlastní jen usmrkaná dvě procenta veškerého bohatství. A Noví světoví neřádi jí chtějí sebrat i to…
v česku jsou nejvyšší nájmy, nejvyšší hranice odchodu do důchodu a nejvyšší ceny energií, češi makají jak barevní víc než sousední němci ale mají se hůř než němci, průměrný plat je debilita, její hranici zvyšují megaplaty nenažraných poslenů a šéfů nadnárodních korporací včetně energobaronů, průměrný plat běžného ovčana je děs a katastrofa, peníze nejsou všechno ale to je přece iluze a kecy neziskovek kde se bez práce peníze přehazují vidlí, s penězi v kapse můžete bydlet kde chcete, dělat co chcete, mít lepší zdravotní péči, lepší školy pro děti a tak se dá pokračovat, peníze nejsou všechno je mantra pro chudé ovce aby se nebouřily
Ale europapaláši tvrdí, že jsme přece všichni na jedné lodi.
https://vlkovobloguje.wordpress.com/2026/06/07/jedna-lod-na-tento-den/#more-1035474
V ČT si díky Fialově dani z internetu přidali v průměru 300 tisíc ročně každému zaměstnanci. Ti se nemusejí chudoby bát a připadají si jako lepšolidé.
volič si to tak opakovaně už přes 30 roků přeje, tak co do p rd ele furt fňukáte ? máte přesně to, co jste si přáli !
Přesně tak, 99% aktivních voličů z posledních voleb chce být otroky a chce aby na tom ani jejich děti nebyli lépe. Takže naopak, slavíme, hurá!
A koho volí to jedno procento?
„Ekonomové z FE dokládají, že důležitější než výše hrubé mzdy, kterou se ve statistikách s takovou oblibou operuje, je kolik vám v domácnosti zbyde ze všech příjmů a podpor po zaplacení nejen daní a pojistného, ale také všech základních potřeb. Jaký je váš reziduální příjem. Není náhodou v mínusu? Nežijete v hrůze, že neuhraditelné náklady na elektřinu, nájmy, potraviny a dopravu vás ženou do dluhů, kterými se můžete probíjet jen vytloukáním klínu klínem?“ — nojono, levicový ekonom nikdy nepřipustí, že by daně byly moc velká rozkrádačka a tak hledá komplikované obezličky ke zjištění triviálního a tisíciletí známého.
Na udržení životní úrovně je zapotřebí 2/3 plodů práce, tedy příjmu. To fungovalo ještě v ranném novověku až do počátku 20. století. Maximální míra agregátního zdanění práce byla kolem 30% a jednalo se o naprosto vyjímečné stavy, obvyklá míra byla kolem 10% a i to se Josefu dobrovskému zdálo moc.
Dnes máme sice jakoby bezplatné zdravotnitcví a sociální systém, ale ani jedno nefunguje pořádně, obé je kontraproduktivní samo o sobě: zdravotnictví je předražené a za ty zdroje (které nikdo nemá potřebu hlídat) poskytuje zatraceně málo; sociální systém má eugenickou povahu směřující k náhradě pracovité populace tou flákačskou. Takže z praxe vidíme, že jak zdravotní péči tak i úspory na volno a stáří jsou do značné míry ve vlastní režii. Jenže k tomu je tu agregátní zdanění kolem 2/3, tedy dva pracující mají dohromady méně než měl před sto lety jeden.
Jinými slovy století budování socialismu vedlo ke stavu, kdy lidem opravdu nezbývá a musejí se uskromňovat ve prospěch jedinců, kteří jim nic nepřinesli, kteří by mohli sami užitečně pracovat, ale proste se jim nechce. Na to není potřeba propočítavat nějaký reziduální příjem, na to stačí agregátní zdanění práce, které bylo poprvé do nějaké míry rozpracováno (se stejným závěrem) ve starém egyptě!!!
“ To fungovalo ještě v ranném novověku až do počátku 20. století“
– – – –
A také fungovala dětská práce, práce 12 hodin denně 6 dní v týdnu, neexistence minimální mzdy… Bylo to mnohem horší než dnes. Právě kvůli takovému kapitalismu vznikl Marxismus. A právě proto že se ti nahoře Marxismu bojí, tak to nikdy nevátí. Měly by na krku revoluci. Ale vždy se najde nějaké procento lidí, kteří tomu věří a kterým to lze slíbit, i když to nikdy nikdo neudělá. Ano, dnešní systém má mnoho chyb, ale i tak je mnohem lepší než návrat k primitivnímu kapitalismu.
Tak třeba v USA to zdravotnictví je daleko více soukromé a blíže k tomu co chcete, a je neefektivní a více zkorumpované. A i tak si jej lidé platí, alespoň ti co na to mají. Pravda, místo na neschopné přispívají na všehoschopné, ale levněji je to rozhodně nevyjde.
Zdravím, pokud víte jak to v Usa funguje, tak vás určitě nepřekvapí, že pokud nemáte pojištění tak vás nechají kolidně exnout u dveří.