Pře
27.2.2020
Kategorie: Společnost20 přečtení

Dlouhý vlaky

Sdílejte článek:

RED HOOK

Slovenský premiér České republiky pan Babiš jel v úterý vlakem z Prahy do Benešova a celou cestu mu mozek pracoval jak mašinka Tomáš, neúnavné „Š Š Š“, znáte to, a když vystoupil, poklekl, políbil perón a řekl, že je potřeba vlakama přepravovat do práce a z práce mnohem víc lidí a ministr dopravy a všeho možného pan Havlíček přikyvoval, až mu váčky pod očima cinkaly jak kliklak, bo pan ministr spí jen hodinu denně a jinak maká a maká a maká a prostě takovéhle nasazení je neuvěřitelně o vůli a já znám pouze jednoho, co tohle dokáže, jmenuje se Wolverin a je to skvělej mimoň, jako náš pan ministr.

A pan premiér řekl, že těch víc lidí se přepraví, když se prodlouží nástupiště a v továrnách když začnou vyrábět delší vlaky a já úplně viděl, jak panu Prchalovi v tu chvíli zaskočil šnicl a pan ministr Havlíček chvilku vypadal, že odpoguje někam do ztracena, ale díky tomu, že se umí nelidsky ovládat jen nakrčil čelo a řekl, že tohle mu přijde vizionářské, a že nástupiště by bylo třeba mít dlouhé něco málo přes dvě stě metrů a v České republice maj takováhle nástupiště jen dvě nádraží, Hlavák v Praze a Masaryčka taky v Praze, a že by ten dlouhej vlak moh zatím jezdit mezi těmahle stanicema, bez přestupu, a výhodu by to mělo takovou, že když byste šli někoho vyprovodit na cestě do práce a on nased na Hlaváku do toho super dlouhýho vlaku a vy mu zamávali a vlak se rozjel, tak byste v klidu došli na Masaryčku a tam byste ho přivítali, protože než by se tam ten dlouhej vlak doplahočil, byli byste tam pěšky dvakrát.

Tvl.

Mi nevadí, když lidi blbnou na kvadrát, akorát nejsem nadšenej z toho, když mi někdo takovej dělá vedoucího.

Jinak prodloužit nástupiště v dalších nádražích je podle pana ministra Havlíčka akce asi na pět let, což v překladu znamená, že s našema současnejma pacientama, co nás vedou, to nebude nikdy. Já kdysi čet scifi knihu, tuším byla od Lema a tam byla popisovaná doprava v budoucnosti a lidi se přesouvali po jezdících chodnících a ty chodníky jezdily různě rychle, bo šlo o takové pásy poskládané vedle sebe a nejpomalejc to jezdilo na kraji a nejrychlejc uprostřed, tam to fakt byl fofr, sto pade za hodinu jako nic a já bych do tý budoucnosti ty naše soudruhy a soudružky vedoucí zaved, na ten nejrychlejší chodník, a pak bych ty zbylý chodníky vypnul a nechal je, ať frčej vstříc netušeným zítřkům, rozevlátý vlasy a vztyčený čela a uslzený oči plný modravejch dálek a leť si, sokole švarný a nehoď u toho tlamu a my pomalejší že bysme si v klidu sedli, dali si pivko, zapálili cigáro a užívali si ten vzácnej pocit, že se do nás chvíli nikdo nesere.

Tak.

Tačvúd s Gekonem se mě nedávno ptali, jestli je to s těma dlouhejma vlakama pravda. Jsem jim řekl, že bohužel jo. Slzej doteď.

Dnes bude pod mrakem a větrno. Což je mi celkem jedno, protože na zahrádce se ještě sedět nedá.

To je zatím vše.

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
20 přečtení
(21 votes, average: 4,38 out of 5)

Čtenáři drží Pravý prostor při životě

Podpořte svobodný Pravý prostor

Zdá se, že máte zapnuté blokování reklam. Reklamy nám pomáhají financovat provoz webu. Pro pokračování je prosím povolte pro Pravý prostor, nebo si zvolte Premium a čtěte bez reklam.

Čtení bez reklam

Premium za 99 Kč měsíčně
nebo 990 Kč ročně.

Předplatit Premium Podpoříte redakci a získáte odznak odběratele.

Čtení s reklamami

Povolte reklamy na našem webu a pokračujte ve čtení zdarma.

Stačí výjimka pro pravyprostor.net.