5.12.2018
Kategorie: Ekonomika

Další komunistická lež, co stále žije

Sdílejte článek:

JAKUB ROTH

Je těch lží mnoho, jedna hnusnější, než druhá. Ale jedno tvrzení, ač dávno vyvrácené, se opět objevilo v souvislosti s dnešním „vybrabčením“ účtu privatizačního fondu.

 [ad#textova1]

Dnes si totiž vláda odsouhlasila, že rozebere na různé účely 22 miliard na tomto účtu. Něco, co si zatím nikdo nedovolil, a dokonce současný premiér před lety proti takovému návrhu sám protestoval. Nyní má podporu ANO, ČSSD a komunistů, a tak se peníze fondu rozpustí do běžných výdajů bez určení konkrétního účelu.

Opoziční strany pochopitelně protestují, ovšem kvůli hlasovací mašinérii tré stran žádnou zbraň proti rozhodnutí nemají. Protestují hlasitě, v médiích i na sociálních sítích. Slova, jako vybrabčení, krádež a podobně nejsou výjimkou. A jsou pravdivá.

Ihned se však objevil fenomén posledních let, tedy relativizace. A spolu s ním ona stará komunistická lež. Totiž – směrem k opozici se říká, že „To je toho, vy jste rozkradli důchodový fond, a to bylo nějakých 300 miliard“. Takže – Babiš, socani a komouši to sice kradou, ale vy, milí politici, jste toho ukradli daleko víc.

Je to relativizace, a to z onoho druhu tvrzení – „Jo, on zabil sice mámu, ale vy jste zase dřívávějc zabili strejdu Alberta a tetu Jůlii“. Přesně ve smyslu – Možná Babiš krade, ale oni kradli taky a víc. Už toto samo o sobě je komunikační faul. Jenže problém není ani tak v té relativizaci, jako v tom, že jde o vyvrácenou lež. Takže, pokud zůstaneme u těch mrtvých příbuzných, nejen, že je prokázáno, že nikdo strýce Alberta a tetu Jůlii nezabil, oni dokonce ani nikdy neexistovali.

Podle mne ne první veřejné tvrzení, nicméně poprvé v médiích, se objevilo, kde jinde, než v komunistickém deníku Haló Noviny v roce 2012. Tehdy autor vzpomínal na rok 1993: „Tehdy totiž jistý odpovědný politik, jehož jméno je Klaus, prosadil na vládě převod přibližně tří set třiceti miliard tehdejších korun z důchodového účtu do státního rozpočtu. Tím pokryl tehdejší problémy. Důchodový účet byl prostě zrušen.“

Lež jako věž. Jak to? Vždyť si to přece pamatujete! Byly toho plné noviny! Nu – nebyly. Ani být nemohly. K ničemu, v HaNo popisovanému nedošlo. Z jednoduchého důvodu. Žádný takový fond s takovou sumou neexistoval! Mimo jiné i proto, že jak před rokem 89, tak i poté byly důchody financovány tzv. průběžným systémem. Dodnes na stránkách Ministerstva financí visí text, který komunistické lhaní uvádí na pravou míru.

Je roztomilé, že tato lež už žije tak dlouho, že si ti, kteří já používají, ani nepamatují, kdo že měl ten důchodový fond rozkrást. Nečas, Topolánek, Klaus. Mají v tom sice binec, ale jedno ví pevně – fond je rozkraden a může za to pravice. Myslíte si, že tento článek, který onu fámu opět napravuje, nějak pomůže?

Osobně mám za to, že ne. Určité procento jednodušších jedinců bude ještě za třicet, padesát let hromovat nad zlotřilostí někoho, koho ani jménem už neznají. A tito lidé budou přesně „vědět“, kdo může za jejich menší důchody. Přece zloději! To je totiž tak krásné a jednoduché slovo, že řeší mnohé frustrace.

[ad#pp-clanek-ctverec]

Autor: Jakub Roth
Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (22 votes, average: 4,09 out of 5)
Loading...