České dráhy – hrdý národní dopravce

Máme už nějaký ten věk, tak jsem opravdu hledal vlak, který kola přepravuje, ukládá, i místenkuje. Našel jsem a k jízdence jsme dokoupili i místenky a to i s místem pro kolo pod vlastním dohledem. Prostě ta nejdražší varianta příplatku k jízdnému. Vůz číslo 255 a v něm naše místa.

Dějství 1 – Praha hl. nádraží

Čekáme na nástupišti na náš vlak. Z Německa konečně přijíždí. Chodíme podél vlaku i s koly a hledáme náš vůz. Nalézáme náš vůz 255 a soukáme se i s koly do něj. Jenom je divné, že všichni vystupují. Jsme upozorněni, že vlak zde jízdu končí a bude přistavena nová souprava. A tak všichni co přijeli z Německa a pokračují dále na jih, tahají veškerá svá zavazadla na nástupiště a čekají na nový vlak. Nechápu. Ten pak přijíždí.

Některé vozy očíslované jsou, jiné ne. Nakonec matematicky vydedukujeme, že vlak začíná vozem 256 a číslování stoupá, tudíž vůz číslo 255 vůbec neexistuje. Prostě vůz 255 sice z Německa přijel, ale v nové soupravě vypravované z pražského Hlavního nádraží už zařazen nebyl. To zdůrazňuji, až budete číst odpověď Českých drah na mou stížnost – dole. Ale nepředbíhejme.

Po zmateném pobíhání po peróně odchytíme průvodčího a ptáme se ho na to. Máme štěstí, my pokládáme slušný dotaz, zatímco cestující před námi mu skoro nadávají. Ty posílá do první třídy (jsou bez kol), nám sděluje, že tady má jedno uzamčené apartmá, že nám ho dá, ale že více jak 4 kola se tam nevejdou. Ujišťuji ho, že jsme jen dva a tak pod jeho dohledem nastupujeme.

Dějství 2 -Kupé

Dvě kola skládáme do kupé jen taktak. Stejně nejdou dveře dovřít. Sedět můžeme (i třetí cestující by se vešel), ale nohy si určitě nenatáhneme. Představa čtyř kol v tom kupé je pro mě z říše SciFi. Ostatně poměry jsou patrné z fotky.

Nejhorší je, že jakýkoliv pohyb znamená otření se o kolo a tím pádem znečištění ať už rukou, nohou, nebo oděvu, o plášť či řetěz. To se mi podařilo hned při nastupování. Odcházím si na WC aspoň ty ruce omýt. Cedulka je jednoznačná:

Takže špinavý přes celý vagon, nebo do vedlejšího vagonu a hledat funkční WC. Paráda. Jelikož vagónů je méně, než plánováno, tak lidé posedávají i na kufrech v uličkách. Při návratu jsem si povšiml značení našeho kupé. S překladem si nikdo hlavu moc nelámal.

Opatstvím jsme rozhodně necestovali. A výměna jízdních kol? Že by ČD předjímaly, že na jihu Evropy, kam vlak směřoval, se kola často kradou? Ta cedule je prostě k pousmání.

Dějství 3 – Jízda

Přistupující lidé na trati si nás většinou opovržlivě prohlíží. Zjevně si o nás myslí své. Znečišťujeme kupé a sami ušpinění od těch kol také nevypadáme nejcivilizovaněji. Dovrší to jeden německy mluvící turista, který nás požádá o svolení si celé kupé vyfotografovat a se slovy: „BALKAN EXPRES“ mačká foťák jako divý. Když na každé stanici zazní hlášení vlakového rozhlasu, které začíná: „ČESKÉ DRÁHY – NÁRODNÍ DOPRAVCE …..“ tak fakt nevím, jestli se mám smát, nebo se stydět.

Dějství 4 – Služby ve vlaku

Marně čekám milou dívčinu s vozítkem s občerstvením, která prochází vagóny, jak jsem zvyklý z trati z Prahy do Plzně. Ale chápu to. V tak přeplněném vlaku by prostě neprošla ani kdyby měla to kafe a nápoje v batohu na zádech.

Po asi dvou hodinách jízdy se rozhodnu přinést z jídelního vozu něco k pití. Na jídelním lístku se dozvídám, že pivo stojí 74. Čert to vem, žízeň je veliká. Dostanu do ruky dva plecháče, naštěstí vychlazené, a jsem zinkasován o 180 Kč. Bez dokladu. Nad tím už mávnu rukou. Jedná se přeci o Národního dopravce a je potřeba ho podporovat.

Dějství 5 – Písemná stížnost

Po návratu samozřejmě okamžitě píšu prostřednictvím kontaktního formuláře a skutečnost dokládám i fotografií.

Dobrý den,

přikládám svou jízdenku pro 2 osoby na EC 173 dne 17.09. z Prahy do Bratislavy. V rámci zachování našeho pohodlí, jsme si připlatili za místenku a to i s místem pro kolo, každý 158 Kč (vůz 255, místa 95 a 96).

Bohužel tento vůz ve vlaku neexistoval, ba neexistoval ani jiný vůz s místy pro kola a průvodčí nás usadil do normálního kupé. Jak to v něm vypadalo si jistě dokážete představit z přiloženého obrázku.

– Celou cestu jsme si nemohli natáhnout nohy.

– Kupé z důvodu délky jízdních kol ani nešlo uzavřít.

– Došlo ke znečištění oděvu od kol, protože při jakémkoliv pohybu docházelo ke kontaktu s nimi.

– Nelichotivé poznámky cestujících, kteří přistupovali na trati a kteří se domnívali, že takto cestovat nesmíme, snad ani nebudu zmiňovat.

Rozhodně takovéto představy o kvalitním cestování nemám, přesto nežádám o slevu na jízdném, ale určitě o vrácení poplatku za místenku + místo pro kolo.

Převeďte proto prosím 2 x 158,- = 316,- Kč buď na účet mé kreditní karty, z kterého jsem hradil jízdenku, nebo na můj bankovní účet ….. .

Děkuji.

Dějství 6 – Odpověď Českých drah (po 19 dnech)

Vážený pane inženýre,
děkujeme za Váš zájem o služby dopravce České dráhy. 
Vlak EC 173 je řazen z vozů maďarské společnosti MÁV a německé DB. Právě německá společnost v den Vaší cesty nezařadila do soupravy vůz 255,(neuvěřitelné, podívejte se na Dějství 1 – zvýraznění a poznámka autor blogu) který je určen na přepravu kol. Tato situace nás velmi mrzí, nicméně jsme Vás přepravili alespoň náhradním způsobem. Přestože k přepravě došlo, jsme si vědomi nepříjemností, které náhradní uložení způsobilo. I proto Vám vrátíme poplatek za zaplacené rezervace a přepravné za kolo, a to na účet, z nějž byl doklad 6-4996-975 uhrazen.
Za nepříjemnosti se Vám jménem dopravce České dráhy omlouváme.
S pozdravem

Jan Behro
Kancelář člena představenstva pro obchod
oddělení kvality osobní dopravy
Generální ředitelství ČD, a.s.

A za pár dnů později:

Vážený zákazníku,

na základě Vámi uplatněného práva z přepravní smlouvy ze dne 23.9.2018, k dokladu *6-4996-975, Vám zasíláme doklad o vyřízení. Podrobnosti jsou uvedeny v připojené příloze.

Výpočet návratku u vnitrostátních dokladů se řídí podmínkami uvedenými ve Smluvních přepravních podmínkách Českých drah …….

S pozdravem

České dráhy, a.s.

Národní dopravce

Dějství 7 – Jsem fakt dement, jak mi naznačují České dráhy

My opravdu viděli, že ten vůz 255 z Německa přijel, ale na Hlavním nádraží v soupravě vypravované od nás už nebyl. Hrdý národní dopravce mi dále sděluje, že tu je sice ten německý šlendrián, ale oni to zvládli, a, sice náhradním způsobem, ale přesto nás přepravili. Skoro bych dojetím nad nasazením Českých drah slzičku zamáčkl. A přesto že to tak perfektně a hrdinně zvládli, nám dokonce vrátí poplatek za rezervaci. Z toho tónu odpovědi úplně vyplývá, že vlastně mohu být rád jak to všechno bylo skvělé. A podpis “Národní dopravce” nechybí. Chybí tam už jen to slůvko “Hrdý”.