8.3.2019
Redakce
0
Kategorie: Společnost

Buďme svobodní

Sdílejte článek:

PAKO

Žijeme v demokratickém státě. Můžeme svobodně a veřejně vyjádřit vlastní názor. Anebo taky velký hovno.

Krásným příkladem nesvobody nechť nám je Cikán, který se musel díky tlaku rasistů z Romey omluvit za to, že mu nevadí oslovení Cikán. A už vůbec, že všechny příslušníky svého etnika si dovolil vzít do huby se stejným prý pejorativním oslovením. Viděl jsem kousíček jakéhosi rozhovoru, kde ještě tento multikulti zločinec rozebíral, zda Cikán nebo Cigán. Ale to už je jedno. Důležité je, že byl k omluvě přinucen.

Trochu mi to připomíná doby mého dospívání, kdy se provinilci museli veřejně omlouvat za výroky, které pronesli proti socialistickému zřízení. Samohanu udělali z přinucení, aby nepřišli o práci, dětem nezničili budoucnost a nevypadli z pořadníku na byt či auto. Ten pán je mi sympatický především proto, jakým způsobem se omluvil: „Doteď jsem byl Cigán, no tak teď budu Rom.“ Jako kdyby řekl „A přece se točí.“ Není to ale hlavně tak, že by si bez omluvy u filmu už ani neškrt a už by zase jen kutálel popelnice? Kde je ta svoboda projevu? Proč strážcům rasové čistoty tak strašně vadí slovo Cikán? Půl tisíciletí jsme jim tak říkali. Jde o uměle vyvolaný problém a jeho hysterické vyvolávání svědčí pouze o ohnutí se před tlakem nikým nevolených neziskovek, které nám bez jakéhokoli mandátu diktují, co si máme myslet a říkat. Ostatně i takový Liam Neeson si to pěkně pohnojil, a to je nějaký Pan Herec.

Nějak se nám ty naše svobody přeskupují. Dnes nemohu pochválit kolegyni v práci za to, že zvolila příjemný parfém, aniž bych přitom neriskoval zničení vlastní existence prostřednictvím #MeeToo. Dnes můžete svobodně mluvit o vražedných praktikách určité skupiny států, ale běda, zmíníte-li pro srovnání zločiny spáchané našimi momentálními spojenci (stejně jako za komančů). Zkuste si ve veřejném prostoru zkritizovat multi-kulti-gender-úchyl agitku Most, ze které hipsteři uchcávají ricíňák, a kde všichni odpůrci těch úžasných černých a duhových lidiček jsou prezentováni jako naprostí kreténi, ochlastové a omezenci. Zkuste tvrdit, že xenofobie je přirozený reflex, který lidstvu pomohl přežít, a nejen v ČT už si ani neškrtnete. A už vůbec si nedovedu představit, že by skupina Buty dnes vydala takovouhle píseň. Tlak neomarxistických hovad dosáhl stupně, že si zase začínáme dávat pozor na hubu, abychom neměli problémy.

Během mého dospívání jsem narážel na skupiny lidí, kteří si právě z důvodů nesvobody budovali vlastní omezený svět. Tak se stalo, že mnoho mých vrstevníků začalo zalamovat palce, protože tak to dělali lidé, kteří v pátek vypadli do přírody a celej socialismus jim mohl bejt u prdele. Jenže tenkrát to opravdu mělo význam protestu, nešlo o teatrální gesto za účelem vypadat cool před kámoši na instáči. Další lidé svůj přetlak vyplývající z nesvobody vybíjeli různými způsoby. Někdo se schoval na chatě a ryl do úmoru na zahrádce, a například Moraváci se zakopali pod zem – projděte si třeba Hustopeče a přečtěte si letopočty na portálech vinných sklípků. Důležité pro ty lidi bylo nepřipustit spuštění procesu autodestrukce, která byla hlavním cílem jejich kariérní a lidské likvidace ze strany komunistických politruků.

Svobodně už toho dnes moc nemůžeme, leda tak hulákat na náměstích a posílat Babiše s Milošem do řiti, „neboť to se může,“ jak zpíval Karel Kryl. Dá se nějak bránit proti Matrixu, který Orwellův nejslavnější scifi román použil jako manuál? Jak se nenechat trestat za pouhé vyslovení myšlenky? Můj recept je zařadit stávající diktaturu do kategorie „Ovlivňuje můj život – Nemohu ovlivnit“ a naučit se s tím žít. Nejít hlavou proti zdi, ale hledat skulinky v Systému, díky kterým pak můžeme prosadit svou s využitím těch samých mechanismů, které proti nám Matrix vybudoval. Drobným návodem může být i jednání starého pána v Mádlově filmu Na střeše, který nenáviděný systém zneužil k tomu, aby ho dokonale ojebal. Důležité je hlavně přemýšlet, jak překonat překážky, které mi do cesty mocní tohoto světa staví, a nemít nic za nemožné.

Teď určitě někoho napadne, že jsem postižen totalitním režimem ze svého mládí. Ale my už zase žijeme v totalitě – zákonů, předpisů, nařízení, dohledu fašizujících neziskovek, a neexistuje člověk, který by alespoň jednou za den minimálně nějaké nařízení neporušil. Nezbývá než svobodně myslet.

Svobodu vám nikdo nedá. Není ani na prodej, a žádný papír ani zákon ji nikomu nezajistí. Svoboda je stav mysli. Největší nebezpečí pro Matrix jsou svobodně uvažující lidé. A kdo chce vědět, jak na to, nechť si přečte Tuláka po hvězdách.

Redakce
Sledujte PP
Latest posts by Redakce (see all)

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (20 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...

Podobné příspěvky