22.11.2023
Kategorie: Exklusivně pro PP, Ze světa

Blíží se konečná?

Sdílejte článek:

LUBOMÍR VYLÍČIL

Počátkem tohoto týdne hostil Kyjev dvě významné zahraniční návštěvy. Jako první tam v pondělí přiletěl americký ministr obrany, Lloyd Austin, a přislíbil Ukrajincům novou vojenskou pomoc ve výši 100 milionů dolarů. Vzápětí jej následoval o stupínek nižší, podřízený ministr obrany. Tentokrát z Německa. Boris Pistorius. Ten slíbil dodávky za 1,3 miliardy eur (1,4 miliardy dolarů). Oba pak, nezávisle na sobě, naléhali na vedení Ukrajiny, ať ve válce nepolevuje a pokračuje v boji, že podpora bude. Technika, zbraně, peníze, všechno bude! Jenže… Bude s tím mít ještě kdo bojovat?

Současnou personální situaci ukrajinské armády pěkně nasvítil jeden nekrolog, který se před časem objevil v lokálních, ukrajinských novinách Poltava. Pojednával o hrdinovi, nadporučíku Viktoru Sologubovi, který padl u Robotyne. Do ukrajinské armády byl povolán ve zralém věku 58 let a hned zařazen k tankistům. Protože před mnoha lety, v roce 1987, absolvoval základní vojenskou službu u tankové jednotky v Konotopu a dotáhl to na velitele čety. Takže o tancích něco věděl a navíc, byl opravářem zemědělských strojů, tedy technik.

Nebyl na tom zdravotně nejlépe. Měl žaludeční vředy, problémy se zády a špatně chodil. Ale po vyhlášení mobilizace se do armády přihlásil (víceméně) dobrovolně. Měl ve své vojenské knížce zapsáno, že při mobilizaci se musí do 40 dnů dostavit na vojenskou registrační a náborovou kancelář. Tak šel. Peníze na úplatky neměl, utéct nebylo kam, stejně by si ho našli…  Jako velitel tanku si krátce zabojoval na Doněckém směru. A poté byl vybrán, aby se v Polsku přeškolil na nejmodernější, darovanou techniku – na německý Leopard. Byl v první várce. I polský prezident Duda se k nim přijel podívat… No a pak, 29. července letošního roku, zasáhla jeho Leopard raketa. Poblíž vesnice Robotyne. Asi si ho vyhlédl ruský Aligátor, Ka 52. Dostal přímý zásah do věže, kde velitel tanku sedí. Z Viktora mnoho nezbylo. Ale další tři členové posádky prý přežili. Z toho jeden s 80% popálenin…

Tolik smutný příběh Viktora Sologubova. Co nám říká o ukrajinské armádě? Přinejmenším to, že je v zoufalé personální nouzi. Že už do boje nasazuje poloinvalidy a lidi daleko za hranicí běžného, vojenského věku. A to dokonce i na prestižních, vzácných a nedostatkových Leopardech. Jestliže nějaký stát vyšle na zaškolení na tu nejnovější dostupnou bojovou techniku vojáka na prahu šedesátky, musí na tom být fakt blbě.

Ostatně, proč myslíte, že se všude ve světě považuje za „vojenský věk” něco mezi osmnácti a třicítkou? Není to jen kvůli fyzičce. Kvůli síle, mrštnosti, rychlosti… Je to i z důvodů psychologických. Dvacetiletý, testosteronem nabušený mladík je vnitřně přesvědčen o své nesmrtelnosti. Jemu se to nestane. On to přece zvládne. I když se bojí, dá se vyhecovat. Takže: Pojďme to zkusit! My to dáme! Naproti tomu muž okolo padesátky už dávno postrádá mladický drive a chová se mnohem opatrněji. Uvažuje: Má tohle šanci? Není to sebevražedná pitomost? S takovými vojáky se válčí až z nouze, z holého nezbytí…

Není ale příběh Viktora Sologubova nějakou ojedinělou vyjímkou? Bohužel nikoli. Průměrný věk ukrajinských vojáků je, podle Businessinsider, 43 let. Je to o celých 10 let více, než na začátku konfliktu. Což znamená jediné. Mladí, kteří by byli pro odvodní úřady dostupní, už došli. Něco bylo vybito na frontě, část se stala válečnými invalidy, část dezertovala… No a pak, docela podstatná část mladé populace, prostě zdrhla za hranice. I podle střídmého a Ukrajině nakloněného Eurostatu, žije ve 27 zemích EU na 650 000 Ukrajinců, mužů ve věku 18 – 64 let. Jen v samotném Německu má pobývat více než 189 100 Ukrajinců ve vojenském věku. A to ještě výzkumníci přiznávají, že na dva „oficiální” mladé Ukrajince připadá nejméně jeden „neoficiální”, který se pro jistotu nikde nehlásí.

Ti mladí, kteří neměli peníze či známosti, aby utekli na bezpečný Západ, se často skrývají. I pokrokový Guardian popisuje „náborové praktiky” ukrajinských vojenských úřadů jako divoký, pouliční lov bez pravidel. Rekrutační úředníci ve spolupráci s policií přepadávají diskotéky či hospody, odchytávají mladé na ulici a v nečekaných hodinách obcházejí domy a buší na dveře. Došlo to až tak daleko, že si majitelé továren na relativně bezpečném západě Ukrajiny stěžují, že mladí prostě nechodí do práce. Z obavy, aby je tam neodchytili pánové s povolávacím rozkazem v ruce.

Takže válčí šedesátníci. Podle nejrůznějších, jen obtížně ověřitelných údajů z Ukrajiny, je v některých jednotkách každý čtvrtý voják starší 60 let. Nepřímo to potvrzuje i vojenský psycholog Andrij Kozinčuk, který slouží jako důstojník v první linii. Uvádí, že prý sám poslal tři vojáky ze svého praporu do zázemí, protože jim bylo více než 60 a na boj v první línii prostě neměli. Nicméně vrchní velení je jiného názoru. Plánuje změnit náborový věk a začít mobilizovat lidi od 17 do 70 let. Podobně, jako se to dělalo v Třetí říši na jaře roku 1945.

Jak je na tom země, která hodlá ve válce nasadit sedmnáctileté kluky a sedmdesátileté „vojáky”, vyšťourané z domovů důchodců, to ať si odpoví každý sám. Ale Evropa prý ještě nějaké zdroje má, a tak Amerika také nějakou tu pětku přihodí. Aby jí ta válka, nedejbože, neskončila. Je třeba bojovat dál! Do posledního muže! Do úplného zničení země! A hlavně, do krachu Evropy…

Na závěr malá perlička. Minulý týden se v americkém San Fanciscu konal summit zemí APEC. Ruskou delegaci vedl ministr Overčuk, místopředseda vlády pro otázky asijské spolupráce. Přijel i s chotí. Byla to přece slavnostní akce. Po vstupu do sálu je s úsměvy a velikou úctou uvítali Joe Biden a první dáma Jill Bidenová. Tuším, že i na líbačku ruky došlo. O Ukrajině nepadlo ani slovo. Nejen mezi nimi, ale ani jinde v průběhu celého summitu.

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (15 votes, average: 4,73 out of 5)
Loading...
45 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)