25.1.2021
Kategorie: Společnost

Bečva a její jedy

Sdílejte článek:

VIDLÁK

Dnešní text mám v zásobníku už dlouho. Samozřejmě jsem se zajímal o podzimní havárii na Bečvě, kdy do řeky unikl jakýsi sajrajt, který pozabíjel ryby v pěkně dlouhém úseku řeky a dodnes není znám viník. A protože do Bečvy ústí i potrubí z Babišovy chemičky Samotná DEZA je hned vedle řeky. Uvedené informace jsem měl už před vánoci, ale dělo se toho tolik, že jsem to pořád odkládal. Teď naopak bude vhodné odpočinout si od koronavirových témat, takže se to hodí. 

Policii celou situaci nezávidím. Od první minuty za to samozřejmě může DEZA, protože to řekli novináři a protože Babiš je původcem veškerého zla. A tak na ně tlačí všichni a ze všech stran. K tomu se strašně špatně zjišťuje, co se vlastně stalo, protože na jedné straně můžete nabrat vzorky a doteď můžete snadno zjistit, co všechno proteklo trubkami za poslední rok, ale na straně druhé dneska v každém odpadním potrubí naměříte všechno, protože ve stopovém množství je v každé vodě každý jed. 

Chvíli před vánoci jsem se potkal s člověkem, který měl ve své době podíl na tvorbě prakticky všech hnojivových receptur. Měl co do činění i s uhlím a spolu s dalšími navrhnul a provozoval clou tu jednotku zpracování uhelného dehtu, která tam v DEZE je. Dneska je ten člověk dávno důchodce, ale velmi vitální a o chemii ví první poslední. Není to laborant nebo vědec, ale technolog, který ty pokusy ve zkumavkách převáděl do průmyslové výroby. Pochopitelně neuvádním jeho jméno. 

Nejsem odborník, ale co mi řekl, to mělo hlavu a patu, takže jak jsem koupil, tak dneska prodávám: 

Nejřív jen tak úvodem: víte, proč se používal kyanovodík na průmyslové zabíjení židů? Proč se nepoužil třeba chlor, který se snáze vyrábí a v zabíjení je mnohem přímočařejší? Proč se nepoužil třeba Yperit nebo jiné jedovaté látky? Kyanid a kyanovodík jsou totiž v podstatě bezpečné. Velmi rychle se v přírodě rozkládají na neškodné látky. Zaplynované obilné silo je za tři dny zcela bezpečné… a jednak jejich jedovatost spočívá v množství. Kyanovodík se naváže na krev místo kyslíku, kyanid funguje obdobně v žaludku. Při trávení se uvolňuje kyanovodík. To znamená, když se nadýcháte jen trošku, nebo si včas vezmete protijed, nestane se vám nic. Kyanovodík se z krve zase vyloučí a pokud zbylo dost krvinek i pro kyslík, máte to bez následků. Stejně tak, pokud včas vypijete ustalovač na fotky, dostanou sice vaše ledviny brutálně zabrat, ale jinak se vám po cyankáli prakticky nic nestane. Jsou to jedovaté látky jako sviňa, ale rychle vyprchají a jsou celkem blbuvzdorné. Proto kyanidové havárie skoro nikdy nikoho nezabijí. Dá se to relativně snadno řešit.  

První co jsem se dozvěděl bylo, že novináři jsou jako obvykle idioti, protože pokud to byl kyanid, tak sice otrávil co mohl, ale teď už je dávno rozložený a příroda už dávno zasela semínka a jede se dál. Bečva se velmi rychle vrátí do normálu. Kyanid se už dávno rozložil na uhličitan draselný. 

Druhé, co jsem se dozvěděl je, že v DEZE není žádná nádrž s kyanidem. Nikde není žádné potrubí ani ventil ze kterého by mohl kyanid vytéct. Není tam všeobecně vůbec žádný ventil, ze kterého by mohlo něco vytéct. Je tam čistička, která má havarijní nádrže i všeobecný havarijní systém, aby právě žádný sajrajt nikam odtéct nemohl. A že by do DEZY někdo přivezl cisternu kyanidu a tam to nalili do kanálu –  blbce, který tohle tvrdí, toho bych chtěl vidět. 

Z DEZY každou vteřinu odchází poměrně velké množství vody. Vody, která proběhla čističkou, která byla použita na průmyslové procesy. Tato voda je sice vyčištěná, ale obsahuje stopová množství různých chemických látek. Tato množství se přísně hlídají a kromě kyanidu jsou tam i fenoly, azbest… a mnoho dalšího. Z této vody se berou vzorky, dávají se na odbor životního prostředí a prostým výpočtem množtví vody za rok se pak stanoví, že DEZA vypustila třeba sto kilo kyanidů na rok. Tyto kyanidy jsou rozpuštěné ve sto tisících kubíků vody. Je jich tam asi tak desetina množství, které vypouští každá komunální čistička, protože světe div se, kyanidy a jiné chemické látky vznikají i chemickými reakcemi hoven s Persilem a Jarem. 

V principu jsou všechny chemičky vymyšlené tak, aby se nic nestalo i když se povolená množství překročí. Navíc podle vzorků a celkového vypuštěného množství se vypočítají poplatky a ty jsou velmi mastné. Tak mastné, že se dneska vyplatí co pět let instalovat novou lepší technologii čištění, protože ušetřené peníze za poplatky za znečištění to v pohodě pokryjí a ještě udělají zisk.  Aby v chemičkách v České republice vznikla vážná havárie, musí to být složitá souhra okolností nebo třeba povodeň, požár, nebo něco takového. Nikde není ventil u kanálu, který by se dal otevřít a ven by vytekly chemické látky. Stejně tak nikde na čističce není nějaký přepínač, který by umožnil vodu nečistit, ale vypustit ji nějakou zkratkou. 

Tohle všechno se samozřejmě nikdo neobtěžoval zjistit. Žádný novinář nechodil po DEZE a nehledal ventil. Neseznámil se s provedením čističky, nestudoval na stavebním úřadu projektovou dokumentaci a nepřečetl si, jak to funguje. Zadání znělo jasně – Babiš je viník. 

Můj kolega chemik tímto jednoznačně říká, že z DEZY nemohlo uniknout nic, co by takhle dokázalo pozabíjet ryby. Leda že by se tam našel vůl, který tam dovezl jed a vylil ho tam schválně. Což je zcela mimo realitu. 

Dobrá, už víme co se nestalo, a teď co se tedy nejspíš stalo: 

V tomto státě se vůbec neřeší (teď – kdysi se to řešilo) souběh chemických látek ve stejné kanalizaci. Dneska je zcela běžné, že je na jedno dlouhé potrubí napojena řada firem, řada čističek, řada různých obskurních malých hal, kde se kupříkladu žárově zinkuje. Tyto provozy nikdo nezkolaudoval, prostě si někdo pronajal halu, dovnitř dal zinkovou lázeň, kadmiovou vanu, tiskne plošné spoje, lakuje konzoly nějakým hnusným lakem, nebo prostě svařuje nerez a po svaření ty sváry čistí kyselinou.  Pronajímatele vůbec nezajímá, co se tam děje, nájemce také mlčí a ve výsledku máme situaci, kdy do kanálu teče kde co, aniž by měl někdo přehled. 

Dokonce i když je provoz řádně zkolaudován, i když existují havarijní plány, nikdo nedává do souvislosti, že kousek po proudu může být druhý provoz, který dělá zase něco úplně jiného a vypouští jiné chemické látky.  Můj kolega mi řekl, že by dokázal z fleku vyjmenovat několik desítek chemických látek, které podle havarijních plánů jednorázově mohou vytéct do kanalizace, protože jsou samy o sobě neškodné – třeba hnojivo ale pokud se smíchají s jinými neškodnými látkami, vytváří to velmi zajímavé věci. Nemusí toho ani být moc .  Špatně se napojí hadice a na nově opravený asfalt vyteče nějaký hnus. Pár litrů. Obluha hnus odplaví do kanálu. Dělá to tak dlouhá léta, nikdy se nic nestalo, protože to samo o sobě nemá schopnost významně škodit. Stejně jedná i jiná obsluha na stejném kanalizačním vedení. Tu tam jim někde něco vyteče, oni to pokaždé odplavili do kanálu, nebo to udělal déšť a nikdy to nic neznamenalo. 

Nebo prostě v nějaké malé dílně vylil do kanálu někdo zapomenutý kanystr (nebo EBC kontejner) něčeho, co ani nevěděl, co je. To se po cestě smíchalo s jiným bordelem a neštěstí bylo hotovo. 

Pokud je pravda, že rybáři cítili při zjištění mrtvých ryb chlor, podle onoho kolegy určitě nešlo o kyanid, ale právě o odpad z nějaké galvanizace, kde se s chlorem pracuje. K tomu stačilo třeba jen, aby z jiného kanálu vytékala stará sůl, kterou tam měli po předchozí zimě, byla už rozměklá, nepoužitelná na sypání, tak jí prostě nasypali do kanálu a ono se to tam potkalo s něčím jiným a chemická reakce následně otrávila ryby. 

Samozřejmě, nic není stoprocentní, ale kolega celkem s jistotou tvrdil, že z vyšetření vyplyne, že došlo k souběhu okolnotí, které byly protiprávní, ale děly běžně dlouhé roky, jen se nikdy nepotkaly. A výsledkem bude časem nějaký předpis podobající se zákonu z roku 1960, který stanoví povinnost příslušnému vodprávnímu úřadu, aby brali do úvahy nejen jednotlivé provozy, ale i jejich možné souběhy.  Rozhodně ale kolega vylučoval, že by velká chemička, která je na tohle nebezpečí mnohonásobně jištěná, kde nedošlo k požáru ani povodni, že by vypustila něco tak jedovatého. 

Naopak se nejspíš ukáže, že nebezpečí je v těch velkých poloprázdných areálech bývalých továren, kde jsou různé malé firmičky, které si z bezpečnostními předpisy nedělají hlavu. Kde prostě lijí do kanálů zcela běžně cokoliv, co nedělá mastná kola. Jako třeba líh, sůl, různé louhy a podobně. A procházelo to dlouhé roky proto, že samo o sobě to nebylo dost nebezpečné. Jednoho dne se ucho utrhlo a dva blbečci ve stejnou dobu vypouštěli do dešťové vpusti nějaký hnus, který se v kanále potkal a zareagoval…. 

Nejsem odborník přes chemii. Jak jsem koupil, tak prodávám. 

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (18 votes, average: 4,44 out of 5)
Loading...