Auta musí být stejná!

[ad#clanek-respo]

Téma nerovnosti je populární v každém ročním období. Působí přímo na jeden z našich nejdůležitějších, slovy Jonathana Haidta “morálních pohárků”. Férovost. Proč by měl mít někdo tak nepředstavitelně mnoho, když někdo jiný má mnohem méně?

Instinkt užitečný v malých tlupách lovců a sběračů se však mění ve velké společnosti na snadno zneužitelný předsudek. Pogromy, socialistické revoluce a nacionalistické hnutí těžily a těží z nesouladu mezi těmito instinkty a rychle se měnícím prostředím velké společnosti.

Ekonomové rádi vysvětlují, proč není až tak důležité relativní postavení, ale spíše absolutní úroveň bohatství. Tedy proč není až tak důležité, zda má bohatý člověk 3, 10, nebo 3 000krát více než my, ale jestli se máme dobře nebo lépe, jak jsme se měli před pár lety.

To samozřejmě platí za předpokladu, že ten bohatý člověk získal svůj majetek cestou obchodu a svobodného podnikání – tedy dobře posloužil velkému počtu zákazníků. To neplatí pro pseudopodnikatele, který zbohatl z obchodu s politickou rentou – tedy dobře posloužil pár vybraným politikům.

Ekonomika srozumitelně

Ekonomické argumenty jsou však často abstraktní a obtížné na porozumění. Proto je dobré je přiblížit k něčemu, co zažíváme každý den – například cestování. Podívejme se na nerovnost na cestách. Konkrétně nerovnost ve vlastnictví aut.

Když porovnáme automobily na dnešních cestách se situací před 30 let, tak skutečně uvidíme rapidní nárůst nerovnosti. Pokud i vyloučíme vozový park “podnikatelů”, kteří zbohatli na daňových podvodech, stále zůstává množství luxusních a hlavně drahých aut, které se jezdí po našich cestách.

V porovnání se situací na cestách před 30 let, kdy cesty brázdilo jen několik modelů Škodovky a možná sem tam nějaká Lada, se určitě nerovnost zvýšila. Nůžky mezi auty bohatých a auty chudých se rozevřely.

Benefity pro každého

Ani největší idealizátor minulosti by však dnes nebyl ochoten porovnávat kvalitu, rychlost, komfort nebo bezpečnost více rovnostářského vozového parku z minulosti s auty, které jezdí v současnosti. Ojeté auto nízké třídy dnes předčí kterékoliv auto před 30 let. Dnes každý řidič každý den zažívá benefity rostoucí úrovně automobilů a to i přesto, že ve stejnou dobu narostla “automobilová nerovnost”.

To však není všechno. I přes nárůst nerovnosti narostla stejně i dostupnost automobilů. Dnes pro domácnost není nepředstavitelný problém našetřit si za dva-tři roky na obstojné, několikaleté auto. A následně ho možná i o pár let posunout dál a koupit si další. Naopak, pro naše prarodiče z rovnostářské společnosti byl nákup auta celoživotní rozhodnutí.

Mnoho lidí považuje tento vývoj v oblasti vozového parku společnosti za něco “přirozeného”. Považují za samozřejmé, že máme dnes lepší a dostupnější auta. To je však omyl. Rapidní nárůst bohatství normálního člověka za poslední století nemá v minulosti obdoby.

A jeden z důležitých faktorů, který za ním stojí, je ekonomické uspořádání, v jehož rámci spolupracujeme a produkujeme – a to i ty automobily. Tedy svobodné podnikání, otevřená konkurence a spotřebitelská volba jako konečný arbitr správnosti, respektive nesprávnosti podnikatelského záměru. Toto ekonomické uspořádání vede k růstu zmiňované nerovnosti na cestách. Jedním dechem však třeba dodat i to, že vede i k růstu celkové úrovně kvality a dostupnosti automobilů na cestách.

Automobilové odvětví tak mohlo pokračovat i díky tomu, že se nezjevil politik, který by začal tlačit na morální pohárky férovosti řidičů. Dnes se naštěstí nikdo nestěžuje na rostoucí nerovnost na cestách a není z toho politická otázka. Díky tomu máme na cestách rostoucí úroveň kvality a dostupnosti automobilů pro všechny.