Pře
14.9.2019
Kategorie: Společnost27 přečtení

Právo na odpor

Sdílejte článek:

RADEK ŠEBESTA

Už cca 20 let se v Česku progresivistická levice pokouší převzít kontrolu nad společností a vnutit jí svou variantu dobra. Nejde o žádné místní specifikum, stejný proces probíhá v celém euroatlantickém prostoru.

Země, které za studené války patřily k Západu, zažívají ataky progresivistů od konce šedesátých let. My, co jsme kdysi žili za železnou oponou, jsme si levicový progresivismus do svých zemí importovali v průběhu devadesátých let v naivní víře, že „liberální“ demokracie je lepší než demokracie.

Nejdříve nám byly předkládány progresivistické ideály v light podobě. Hesla o občanské společnosti, ochraně klimatu a právech menšin se nám zdála lákavá — už proto, že nám byla nabízena v otevřené diskusi, vedle těch o neviditelné ruce trhu a ekonomickém liberalismu.

Pocit, že něco není v pořádku, se u mne osobně dostavil při vládním angažmá Zelených (2007 — 2009). Tehdy se už viditelně začínali progresivisté vlamovat do soukromého prostoru každého z nás.

Začalo to pokusy Džamily Stehlíkové prosadit do legislativy to, jak smíme a nesmíme vychovávat vlastní děti…

To, co je nám progresivisty předkládáno dnes, známe z produkce Monty Python — tenkrát to ovšem byla sranda, dnes se to myslí opravdu vážně.

Co tu máme dnes?

Do fungování státu se vměšují nevládní organizace, o kterých vlastně nevíme, kde se tu vzaly. To ovšem nebrání tomu, aby byly placeny z veřejných rozpočtů — tedy z našich daní.

Neustále sílí tlak zavádět zelenou politiku — což není nic jiného, než zakazovat, přikazovat a danit.

Ve veřejném prostu exhibují aktivisté, kteří údajně bojují za práva sexuálních menšin. Hlásají při tom genderovou ideologii, která je v rozporu s biologií a zdravým rozumem.

Veřejný prostor je stále více svazován politickou korektností — tedy cenzurou.

Společnost, která byla na počátku progresivistickým ideálům vstřícná, procitla a začíná se bouřit.

Když se podívám zpět, je patrné, že progresivismus přichází ve vlnách. Vždy útočí v nějakém směru. Získá další pozice, chvíli se nic neděje a pak z jiného směru přijde další vlna. Naposledy se nám pokoušeli vlamovat do hlav s padesáti odstíny genderu, předtím s uprchlíky… Prostě, jak praví lidová moudrost a teta Kateřina: „Častá krůpěj i kámen proráží.“

Obojí už bylo soudnými lidmi prohlédnuto, pochod ke šťastným zítřkům trochu ztratil na tempu. To progresivistům ale nevadí. Mají svou zkušenost a vědí, že je čas změnit téma. Došlo tedy znovu na ochranu klimatu.

Věc není o tom, že bychom byli svědky nějakého nového poznání v klimatologii — jde jen o vzbuzení vlny emocí. Probíhá mobilizace studentů. Jsou mladí, bez zkušeností a zatím vlastně bez vzdělání. A především: na rodiče se vždy nejlíp cílí přes děti. Rozjíždí se vlna vyhlašování klimatické nouze a uhlíkové neutrality od úrovně obcí až po celou Evropskou unii.

Zase se připravují ukousnout kousek z prostoru naší svobody. Možná je čas připomenout si článek 23 Ústavní listiny práv a svobod:

„Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny.“

Při paralýze státní moci, kterou postup progresivistů vyvolává, se možná přibližuje čas na jeho uplatnění.

Autor: Radek Šebesta, NP

Redakce
Sledujte PP

Sdílejte článek:
27 přečtení
(26 votes, average: 4,85 out of 5)

Čtenáři drží Pravý prostor při životě

Podpořte svobodný Pravý prostor

Zdá se, že máte zapnuté blokování reklam. Reklamy nám pomáhají financovat provoz webu. Pro pokračování je prosím povolte pro Pravý prostor, nebo si zvolte Premium a čtěte bez reklam.

Čtení bez reklam

Premium za 99 Kč měsíčně
nebo 990 Kč ročně.

Předplatit Premium Podpoříte redakci a získáte odznak odběratele.

Čtení s reklamami

Povolte reklamy na našem webu a pokračujte ve čtení zdarma.

Stačí výjimka pro pravyprostor.net.