Toho jarního dne v Minneapolis se stalo jen to, že obří černoch s dlouhou kriminální minulostí se bránil zatčení potom, co zkoušel platit falešnou bankovkou. Byl nemocný s Covidem, tedy oslabený, zfetovaný do kostičky a fakt obří. Zatýkající policisté použili standardní chvat, který se z pozdějšího pohledu zdál nepřiměřeně dlouhý. George zemřel krátce nato.
Co následovalo dodnes nepochopím. Z kriminálníka, který měl mimo jiné na triku vloupání, kdy mířil těhotné pistolí na břicho, tak tohle obří černé zlatíčko bylo médii vykresleno jako Něžný obr. Jako takový černý anděl, obětovaný Ježíš, díky němuž mohlo posílit Black Lives Matter, staví se mu sochy a pamětní lavičky a chudák policajt, jehož koleno to všechno způsobilo, nesedí za neúmyslné zabití, jež by i tak bylo dost tvrdé, ale rovnou za plánovanou vraždu a má si odsedět 22,5 let natvrdo.
Jaktože veřejnost neodmítla tak očividnou lež? V Americe hořela města, budovy i auta na ulicích, ozývala se střelba, černí ve jménu svého BLM rabovali a ve skupinách naháněli majitele obchodů a bělochy či Asiaty. Od té chvíle se černí v médiích píší s velkým písmenem, tedy Black, zatímco bílí zůstávají hezky malým, bezvýznamným white. Černý reportér CNN má za sebou hořící město, ale v klidu reportuje o Strašidelných, ale většinou poklidných protestech po policejní střelbě. V USA i v západní Evropě se bílí ochotně pustili do poklekávání při sportu, třeba při úvodním hvizdu ve fotbale. Vůbec si nepřijdou pitomí, myslí si, že jsou vznešení a něčím víc, než Středoevropan, který se nad tím jen ušklíbne.
A ono jim to prochází. Lidi jsou naprdnutí nebo pobavení. Všichni, úplně všichni, i ti blbí, vědí, kde je pravda, ale média si stejně dovolí drze přijít se svou dehonestující, vzpupnou lží.
Oficiálně se rapidně snížil počet teroristických útoků v západním světě. To je přece bezva, ne? Obavy nácků a xenofobů se nepotvrdily.
Nebo je to jinak? Každý muslim, který za řevu Alláhu Akbar zapíchne, přejede, zastřelí nebo aspoň shodí pod vlak je vydáván za nepříčetného. Odporného teroristu, krutého vraha nám média předvedou jako chudáka, jehož je potřeba litovat. Byl totiž duševně nemocný. Pominu-li, že islám asi je možné vnímat jako duševní chorobu, vraždy ve jménu džihádu, ve jménu krutého a nenávistného boha Alláha vydávat za nepříjemný vedlejší účinek toho, že oni se nám muslimští chlapci cítí nějak zavrženi, když jim nedali do začátku miliony a blondýnu k tomu. Tak se rozhodli obohacovat. Média sama podbízivě nabídnou oficiálním místům myšlenku, že sice černý, sice muslim, sice radikál, ale naprosto neškodný, jen blázen, vlastně ani zabíjet nechtěl.
Jak jim to může projít?
Ze všeho nejvíc mi vadí, že se vrahům Islámského státu říkají bojovníci. Ne, není to jedno. Nebyl poražen. Pořád existuje. Potichu dobývá území na Blízkém východě a z Afriky nezmizel nikdy. Když se řekne bojovník, představím si nejmíň dva, kdo stojí proti sobě. Mají stejné šance, nebo aspoň nějaké. Oba vědí, že se bojuje. Oba to přijali. Určitě si nevybavím hajzlíka v islámském munduru a sandálích, černé kukle a se zabijáckým nožem proti týpkovi v oranžovém, svázaném, s roubíkem a zavázanýma očima, který se v odporu nezmůže ani na nadávku, natož na boj.
Jací bojovníci? Jen nedávno proběhl soud s jedním takovým, co umučil pětiletou holčičku žízní. Kdo dokáže být takhle krutý a den za dnem snášet nářek a bolest malého nevinného dítěte?
Ale podle médií jde o bojovníky IS. Slovo bojovník mne napadne až jako úplně poslední.
Pokaždé, když nějakému incelovi (nuceném panicovi) rupne v koulích a v Americe postřílí spolužáky, média řvou, že vše by vyřešil zákaz zbraní. Druhý dodatek je přežitek. Ohánějí se studiemi, které jsou krátkozraké a berou v potaz jen úzkou vybranou sortu informací a argumentů. Republikáni už dlouho požadují, aby učitelé nebo vychovatelé ve školách mohli nosit zbraň a jen tento fakt může spolehlivě ochránit, aby Američanům neumírala další mláďata jak slepice na hřadě.
Média mají obrovskou moc. Slovo umí vyléčit nebo zabít. Už dávno povolání novináře není spojováno s respektem a úctou, jak by také mohlo být. Mnoho novinářů se změnilo v aktivisty a docela otevřeně přiznávají, že jejich čtenáři nemají být vystaveni útrapám jiných názorů, než mají jejich posluchači, čtenáři a diváci.
Říkají, že zákazníci médií nemají čelit pravdě.
Média dávno nepřinášejí informace, jakkoli nepříjemné. Média jsou vesměs levicová, liberální sebranka intelektuálů, kteří navzdory faktům sdíleným na internetu přinášejí báječný, multikulturní, humánní a láskyplný pohled a je jedno, jak moc ho kvůli tomu museli pokroutit a zohavit. Proti slovu fake news truimfují slovem dezinformace, protože vše, co není plod tradičních velkých médií, je hnus fialovej nacistickej.
Je čas čelit tomu tlaku.
Je čas sebrat médiím jejich moc. Je čas, aby velké korporáty na pravdu zkolabovaly a nahradila je třeba i poloamatérská studia, pro které pravda bude mít váhu.
Je na čase.
Bude rok 2022 rokem vzpoury proti tradičním médiím?
(29 votes, average: 4,83 out of 5)
Loading...