
Manipulují elity záměrně s počasím?
MAREK DOBEŠ
Lidé málokdy uvěří, že se zásadní historické události odehrály zcela přirozeně. Je mnohem pohodlnější předpokládat, že svět řídí tajné služby, mocné skupiny a neviditelní loutkovodiči, kteří tahají nitky.
A také to dává větší smysl naší existenci. Copak by nás čistý chaos mohl dovést tam, kde nyní jsme? Pokud nám lhali ohledně epidemie jednou, nelžou nám konstantně, když předstírají, že pro nás občany rádi snesou i modré z nebe?
Konspirační teorie chemtrails, tedy o tom, že za letadly jsou záměrně rozprašovány chemikálie či viry, je sice desítky let stará klasika, ale v posledních letech chytila druhý dech. Už to není jen o primitivním práškování lidstva. Celý tento narativ se proměnil a propojil s nejmodernějšími technologickými a politickými tématy.
S příchodem pandemie a rozvojem moderních technologií se chemtrails navíc propojily s dalšími strašáky v jeden obří superpříběh. Na internetových fórech se začalo tvrdit, že letadla nerozprašují běžné jedy, ale oxidy grafenu nebo nanočástice. Tyto mikročástice mají podle nové teorie lidé vdechnout, načež se v jejich těle aktivují pomocí signálu z 5G vysílačů, což má umožnit buď dálkovou kontrolu mysli, nebo cílené poškozování zdraví obyvatelstva.
Konspirační scéna začala velmi obratně využívat také reálné vědecké debaty o takzvaném zastiňování slunce. Když vědci začali teoreticky diskutovat o vstřikování stratosférického aerosolu, který by mohl odrážet sluneční záření a bojovat proti globálnímu oteplování, zastánci teorií okamžitě začali tvrdit, že věda konečně přiznala pravdu. Pro běžného laika je pak nesmírně těžké odlišit teoretický vědecký model od reálného komerčního provozu běžných dopravních letadel. Zajímavý je také ekologický paradox, který tento posun provází. Lidé, kteří dříve odmítali klimatickou změnu jako podvod, dnes velmi aktivně fotí nebe a bojují za čistou oblohu. Zastánci chemtrails se tak stali svéráznými radikálními ekology, kteří věří, že příroda je ničena, ale nikoliv průmyslovými emisemi, nýbrž tajnými substancemi z letadel. Konspirační teorii o oteplování Země lidstvem si necháme na později.
Nové technologie chaosu
Způsob, jakým se šíří teorie o chemtrails – mimochodem, vymyslí někdo český překlad stejně geniálně, jako se to povedlo Ludvíku Vaculíkovi se sexuálním harašením? – zásadně proměnily vizuální sítě jako TikTok a nástroje generativní AI. Dnes už lidé nečtou dlouhé texty na starých webech, ale sledují estetická patnáctisekundová videa s dramatickou hudbou, kde autoři natáčejí kondenzační čáry. Umělá inteligence navíc umožňuje snadno vytvářet falešné fotografie pilotů v kokpitech s tlačítky pro zapnutí chemtrails. Celkově tak tato teorie funguje jako dokonale přizpůsobivý fenomén, který do sebe úspěšně nasál moderní strach z technologií a globální – ze zkušenosti zcela oprávněnou – nedůvěru v elity.
Moderní konspirační teorie jsou nebezpečné právě proto, že nestojí na čisté lži, ale na překroucené pravdě. Vezmou reálný historický zločin, jako byl projekt MKUltra nebo operace Sea-Spray, reálnou technologii v podobě osevání mraků a reálný vizuální vjem, tedy přetrvávající kondenzační čáry, a spojí je logickým můstkem, který dává vyděšenému člověku smysl.
Z vědeckého a logistického hlediska je však plošné „práškování“ utopií. Vyžadovalo by koordinaci stovek tisíc lidí napříč konkurenčními státy, jako jsou Spojené státy, Rusko nebo Čína. Vyžadovalo by také zapojení soukromých aerolinek, tisíců letištních mechaniků nakládajících tuny chemikálií a samotných pilotů, kteří by tím pádem trávili své vlastní rodiny žijící na zemi pod nimi. Všechny nezávislé analýzy vzorků ovzduší a srážek navíc přítomnost anomálních koncentrací těchto látek v souvislosti s přelety letadel opakovaně vyvrátily.
Tato teorie navíc naráží na hluboký logický rozpor v samotném motivu globálních elit. Proč by tajné organizace složitě investovaly miliardy do tajné depopulace západního světa, když tamní populace v čele s bílou rasou prochází přirozenou demografickou krizí a dobrovolně volí bezdětnost nebo nízkou porodnost? Z hlediska dlouhodobého udržení ekonomického systému a stability států by dávalo daleko větší smysl, kdyby mocní usilovali o pravý opak, tedy o znovupopulaci a podporu porodnosti, aby zabránili kolapsu sociálních systémů.
Právě v tomto vakuu důvěry leží obrovská odpovědnost novinářů, zejména těch z největších a veřejnoprávních médií. Pokud totiž novináři namísto objektivního informování s fakty manipulují, zamlčují je nebo je překrucují ve prospěch určitého narativu, fatálně tím ničí svou vlastní kredibilitu. Výsledkem je, že zklamaná veřejnost ztrácí půdu pod nohama a v reakci na mediální lži se pak masově uchyluje do náruče šarlatánů, dezinformátorů a skutečně nebezpečných konspirací.
Plodné devadesátky
Nyní se podíváme na to, jak reálné historické operace a současné meteorologické technologie neúmyslně pohánějí fenomén chemtrails, rozebereme si chemii a fyziku za těmito jevy a detailně zmapujeme operace CIA a americké armády, které daly vzniknout mýtům o kontaminaci vodovodních řadů.
Teorie o chemických stopách vznikla v polovině devadesátých let dvacátého století, kdy americké letectvo publikovalo teoretickou studii s názvem Počasí jako násobitel síly: Ovládnutí počasí v roce 2025. Ačkoliv šlo o akademický armádní brainstorming o možnostech budoucího vedení války, veřejnost si text vyložila jako přiznání k probíhajícím operacím.
Podle zastánců této teorie jsou běžná dopravní a vojenská letadla tajně vybavena nádržemi a tryskami, které do atmosféry vypouštějí toxické látky, nejčastěji se zmiňuje baryum, hliník, stroncium nebo viry. Účelem má být buď depopulace planety, sterilizace obyvatelstva, kontrola mysli, nebo tajné řízení klimatu. Hlavním argumentem pro existenci chemtrails bývá tvrzení, že kdysi čáry za letadlem zmizely za pár minut, zatímco dnes zůstávají na obloze celé hodiny a rozlévají se do podivného závoje.
Fyzikální realita je však závislá na čisté termodynamice atmosféry. To, co vidíme, jsou kondenzační stopy. Vznikají tak, že horké výfukové plyny z proudových motorů, které obsahují vodní páru a mikročástice sazí, se v uličkách civilních letových hladin střetnou s extrémně chladným okolním vzduchem. Chování stopy závisí výhradně na relativní vlhkosti vzduchu v dané výšce. V suchém vzduchu se ledové krystalky téměř okamžitě vypaří a čára mizí za několik sekund. V přesyceném vzduchu se na ně naopak vlhkost nabaluje, stopa přetrvává hodiny a může z ní vzniknout umělý řasový mrak. Vzhledem k rostoucímu provozu je obloha těmito stopami pokryta mnohem častěji.
Časté je zaměňování fiktivních chemtrails s reálnou a oficiálně využívanou technologií zvanou osevání mraků. Když laická veřejnost čte oficiální vládní zprávy, že se do atmosféry záměrně vypouštějí chemické sloučeniny k úpravě počasí, snadno získá pocit, že teorie o plošném práškování je pravdivá. Technologii objevili v roce 1946 američtí vědci Vincent Schaefer a Irving Langmuir v laboratořích společnosti General Electric. Zjistili, že pokud do podchlazené mlhy vhodí kousky suchého ledu, okamžitě tím vyvolají tvorbu ledových krystalů. O něco později Bernard Vonnegut objevil, že ještě efektivnější je jodid stříbrný, jehož krystalická mřížka je strukturou velmi podobná přirozenému ledu.
Princip je prostý. Aby v mraku začalo pršet, potřebuje vodní pára takzvané kondenzační jádro, mikroskopickou částici, na které se zkapalní nebo zmrzne. Pokud je v mraku vlhkost, ale chybí jádra, pršet nezačne. Letadla nebo pozemní hořáky proto do mraků rozptýlí jodid stříbrný, na který se okamžitě naváže voda, ztěžkne a padá k zemi jako déšť nebo sníh.
Čína provozuje největší systém modifikace počasí na světě. Používá ho k zajištění deště pro zemědělství, ale i k vyčištění oblohy nad Pekingem před velkými vojenskými přehlídkami nebo olympiádou. Spojené arabské emiráty vzhledem k extrémnímu suchu investují miliony dolarů do osevání mraků. V poslední době experimentují i s drony, které do mraků vysílají elektrické výboje, čímž stimulují kapky ke spojování bez použití chemických činidel. V minulosti byla tato technologie dokonce vojensky nasazena. Během války ve Vietnamu americká armáda v rámci tajné Operace Popeye osetím mraků uměle prodlužovala monzunové deště, aby rozbahnila zásobovací trasy nepřátel.
Projekt MKUltra
Pokud lidé hledají důvod, proč nevěřit oficiálním vyjádřením vládních institucí, nejčastěji se obracejí k historii tajných operací z dob studené války. V čele těchto argumentů stojí Projekt MKUltra, schválený CIA v roce 1953. V rámci desítek podprojektů byly testovány stovky chemických látek, zejména tehdy nově objevené synestetické psychedelikum LSD-25, dále pak heroin, marihuana nebo skopolamin. Experimenty byly prováděny na vězních, duševně nemocných nebo náhodných občanech, a to bez jejich vědomí.
V konspiračních kruzích se často tvrdí, že CIA v rámci MKUltra testovala hromadné podávání drog tak, že je nasypala do rezervoárů pitné vody pro celá města. Pravda je taková, že vědci z CIA o tomto scénáři skutečně uvažovali a prováděli teoretické studie. Gottliebův tým zkoumal, zda by bylo možné paralyzovat nepřátelské město kontaminací vodního zdroje psychotropními látkami.
Výzkum však ukázal, že v praxi je to nerealizovatelné. Za prvé kvůli nestabilitě látky, protože chlor v moderních vodovodních systémech molekuly LSD téměř okamžitě ničí. Za druhé kvůli objemovému množství, protože by bylo potřeba takové kvantum čistého LSD, které v té době nikdo nedokázal vyrobit. Voda navíc v řadu neustále proudí, takže by se látka zředila na zcela neúčinné minimum.
Operace Sea-Spray
Namísto vodovodních řadů si však armáda a tajné služby vybraly jako přenosové médium vzduch a provedly sérii rozsáhlých biologických experimentů přímo na civilním obyvatelstvu. Tyto testy měly ověřit, jak zranitelná jsou velká města vůči případnému sovětskému útoku, a jako simulanty bojových látek byly zvoleny bakterie, které vědci tehdy považovali za zcela neškodné.
V září roku 1950 zahájilo americké námořnictvo Operaci Sea-Spray. Speciálně upravená loď se šest dní pohybovala podél pobřeží San Francisca a pomocí obřích rozprašovačů vypouštěla do ovzduší husté mraky obsahující dva druhy bakterií: Serratia marcescens a Bacillus globigii. Cílem bylo využít přirozenou mořskou mlhu, která město pravidelně zahaluje, jako krytí a dopravní prostředek pro patogeny.
Armádní monitorovací stanice rozmístěné po celém městě potvrdily, že test byl z vojenského hlediska úspěšný, infikována byla téměř celá osmisettisícová populace města, přičemž lidé při každém nadechnutí pojali miliony bakteriálních částic. Ačkoliv armáda tvrdila, že mikroorganismy lidskému zdraví neublíží, krátce po testu došlo v místní nemocnici k bezprecedentnímu nárůstu těžkých infekcí močových cest. Jeden z pacientů, Edward J. Nevin, který se zotavoval po operaci srdce, na tuto tehdy neznámou infekci zemřel, což vedlo o desítky let později k soudnímu sporu, kdy se rodina neúspěšně domáhala spravedlnosti.
Tímto incidentem však testování neskončilo. V padesátých a šedesátých letech následovaly desítky dalších tajných pokusů. V roce 1966 se cílem stalo newyorské metro. Agenti v civilním oblečení procházeli stanicemi a na vytížených linkách přímo do větracích šachet nebo na kolejiště shazovali žárovky, naplněné sušenými kulturami bakterie Bacillus globigii. Proud vzduchu, generovaný projíždějícími vlakovými soupravami, okamžitě roznesl bakteriální prach napříč kilometry podzemních tunelů. Během několika minut se mikroby dostaly z hlubokého podzemí až na povrch do pouličního vzduchu, přičemž test ukázal, že lidé v metru neměli nejmenší šanci se nákaze vyhnout.
Podobné aerosoly se skrytě vypouštěly z jedoucích automobilů na dálnicích v Marylandu nebo pomocí letadel nad rozsáhlými oblastmi státu Georgia. Když byly tyto operace v sedmdesátých letech během parlamentních vyšetřování odhaleny, vyvolalo to vlnu veřejného odporu a trvalé nedůvěry.
Právě tyto reálné historické události, kdy státní složky prokazatelně prováděly tajné biologické postřiky nad hlavami vlastních občanů, tvoří psychologické jádro dnešních konspiračních teorií. Když lidé spojí reálnou historii vojenských experimentů s oficiální technologií osévání mraků a vizuálním vjemem přetrvávajících kondenzačních stop na obloze, vzniká moderní mýtus o chemtrails, který je pro řadu lidí velmi těžké racionálně vyvrátit. Obzvlášť když existuje reálný americký patent č. 5003186 z roku 1991 na zastiňování slunce, tedy rozprašování oxidů hliníku a thoria do atmosféry k redukci oteplování, o kterém píše i Wikipedie.
Doma u Jožinů
A co z toho plyne pro nás v srdci Evropy? Obavy z chemtrails a pocit, že nám z oblohy hrozí bezprostřední nebezpečí, se ve světle současných technologických a legislativních reálií začínají jevit jako pouhá naivní fikce, či dokonce jako pohodlné odklánění veřejné pozornosti od mnohem reálnějších hrozeb. Zatímco se společnost pře o čáry na obloze, v pozadí se zcela oficiálně a bez tajností formuje systém totální kontroly. Evropská unie otevřeně promýšlí a připravuje mechanismy, které by umožnily vzdálený přístup k našim soukromým zprávám v rámci boje s kriminalitou nebo dálkové brzdění a odstavení vozidel.
Ve spojení s prudkým rozvojem umělé inteligence a vytěžováním Big Data tak nevzniká jen pasivní sledovací aparát, ale systém schopný mapovat vzorce chování každého jednotlivce a s vysokou pravděpodobností předvídat jeho kroky ještě předtím, než je sám učiní. Skutečná ztráta osobní svobody a soukromí se tak neodehrává v mracích nad námi, ale v digitální infrastruktuře, kterou si k sobě dobrovolně a denně připoutáváme.
Zdroje: Wikipedia (ZDE), Česká televize (ZDE), Český rozhlas (ZDE)

Komunisté byli pěkněí hajzlíci, a vyvíjeli se z toho špatného přístupu k občanům k lepšímu, viz třeba nuzná padesátá léta v ČSR a pak třeba ty pozdější osmdesátá léta minulého století. Nicméně ale Západ v čele s USA, to je mimořádné zkondenzované zlo, kde super bohaté elity vymýšlí neskutečně lumpárny vůči občanům vlastních zemí a ve světě se chovají jako šílená loupeživá banda. Jejich zájmem je všechno co se může ukrást od surovin, energií po drogy a zmocnit se toho. Kdo jim stojí v cestě je odstraněn nebo v lepším zkorumpován. A mají plnou hubu demokracie. Přečtěte si historií nejmocnějších světových rodin Rothschildů a Rockefellerů od Michaela Morrise v jednom z dílů knih „Co nesmíte vědět“ a budete konsternovaní hloubkou zla těchto rodin vyznávajících kabalu a talmud. A tito lidé diky ohromným majetkům a penězům maji roupy a osobují si právo ovlivňovat život ostatní většiny lidí dokonce mw celé na planetě.
Pokud nepoznáte hloubku jejich myšlení a uvažování, budete pořád naivní manipulovatelné ovce.
Ať do leteckého paliva něco přidávají, nebo ne, výsledek je tento: ve vhodných klimatických podmínkách ( cca 30% dní ) je obloha leteckou dopravou zatažena tak, že moje solární elektrárna dodává jen 70% elektřiny v poměru k čistě modré obloze. Při příjezdu mým starým autem na emise pak mám chuť vraždit. Mají břevno v oku a vůbec jim to nevadí.
tak děti, a ted tu o smolíčkovi…
Po prvních větách jsem si myslel, že čtu Seznam a pak jsem toho radši nechal :).
Po letadlech na nebi zůstávají jen kondenzační stopy, to přece ví každé malé dítě a všichni, kdo čumí do mobilu a nekouknou se nahoru :).
Ta smradlavá deka na nebi, když začnou vyjebanci sypat, je úplně normální přírodní a přirozený jev :).
Elity vedou dnes lidi ke zničení země. Zda k tomu potřebují manipulaci počasí už je vedlejší. Možná jim k tomu stačí jen miliardové majetky a moc nad ekonomikou i politikou.
Ja bych pisalkovi propagandistickemu poradil at si da na zahradu sud a do nej at sbira destovou vodu a po pulroce at si z ni necha udelat rozbor a pak nam muze napst dalsi pohadku proc je normalni ze je plna tezkejch kovu a zeje to preci soucast prirody.
Dne 29. června 2016 se tehdejší ředitel Ústřední zpravodajské služby CIA John Brennan zúčastnil bezpečnostní konference amerického think-tanku Council on Foreign Relations a v závěru svého projevu odhalil to, o čem se do té doby mluvilo jen jako o sprostých konspiracích proruských webů a výplodech chorých mozků různých alarmistů. Ředitel CIA John Brennan totiž překvapeným účastníkům konference CFR přiznal existenci programu Stratospheric Aerosol Injection (SAI), tedy programu na injektáž chemických a částicových aerosolů do stratosféry s cílem odrážet zpátky do vesmíru sluneční záření, konkrétně tepelnou složku v podobě IR záření na podobném principu, jako to umí sopečný prach v atmosféře.
Takže, bývalý náměstek ředitele CIA je tupec a lže, na rozdíl od chytrolína a pravdomluvce Dobeše.