Zlatý podraz, další důkaz komunistických zločinů

Film Zlatý podraz připomíná skutečný příběh osudů hráčů československé basketbalové reprezentace, která po II. světové válce v roce 1946 vyhrála mistrovství Evropy. Blízko k němu měli později, bohužel už po únorovém komunistickém puči v roce 1948, kdy ve finále hráli se Sovětským svazem a Rusové stříleli po ukončení hrací doby jeden trestný hod. Ten proměnili a tak za nerozhodného stavu vyhráli o bod. Jenomže naši hráči reklamovali porušení pravidel – přešlap a ten potvrdil i jeden z rozhodčích. Ředitel turnaje poté uvedl, že Československo jistě v takovém případě podá protest, který je v kompetenci vedoucího výpravy, koš nebude uznán, a zápas se tak bude prodlužovat. Sovětský trenér se arogantně rozčiloval, jaký protest, co si to kdo dovoluje. Jenomže náš vedoucí výpravy a zároveň předseda basketbalového svazu a rovněž už velký soudruh jako zbabělý ustrašený králíček prohlásil, „proti Sovětskému svazu nikdy protestovat nebudeme.“ A bylo to, přišli jsme tak o vítězství, které nebylo ztraceno.

Ve filmu je přesvědčivě ukázána zrůdnost socialistického režimu, hlavní hrdina, špičkový hráč a zároveň reprezentační trenér nakonec skončí v kriminále, protože jako vlastenec odmítá opustit republiku. Hráči jsou nevybíravým nátlakem nuceni k projevům loajality k srpokladivácké diktatuře. Rudá věrchuška si vymýšlí absurdní nesmysly, například, že mužstvo pojede na mistrovství Evropy do Paříže pouze v případě, když dva hráči budou dělnického původu, tedy nerozhodovala hráčská kvalita, ale správný původ. Hráčí také museli sepisovat socialistické závazky a podobné nesmyslyDěkuji, České televize, že podpořila tento film a doufám, že podobná potřebná díla, která ukazují hrůzu socialistické totality bude platit i nadále. Líbí se mně, jak k tomu na Facebooku napsala jistá basketbalistka, na jejíž jméno si nevzpomenu, ale má naprostou pravdu. „Po zhlédnutí filmu Zlatý podraz konstatuji, že komunismus je s……o a komunisté jsou s…ě. Nemám problém s tím souhlasit.