3.8.2023
Kategorie: Ekonomika

Zálohovací šaškárna s PET lahvemi

Sdílejte článek:

ŠTĚPÁN CHÁB

Zavedli jsme fungující systém recyklace PET lahví, většina lidí si zvykla na žluté kontejnery a třídí. Systém stál miliardy korun, funguje. Pro obce se žluté kontejnery staly sice nevelkou, ale jistou položkou v obecní kase. Z PET lahví se stala obchodovatelná komodita, na které obce vydělávaly. Takže když člověk v Horní Dolní nesl pytel s plasty do žlutého kontejneru, dělal tak s vědomím, že vlastně pomáhá vlastní obci. To teď zrušíme, rozkopeme a naženeme lidi do ještě většího krysího závodu. A obce přijdou zkrátka, veškerý zisk inkasuje podle předběžných návrhů univerzální a monopolní operátor.

Nyní je výběr recyklačního materiálu krásně decentralizovaný. Obchodovatelný odpad přinášel zisk tam, kde byl vytvořen. V malé obci, ve městě. To se zálohováním skončí. Na každou PET lahev se uvalí zálohovací poplatek ve výši čtyř až pěti korun. Čímž nápoje zvýší svou cenu. K tomu přibude nepohodlí s tím, že lahve musí být v původním tvaru, takže kdo je chce vrátit, nesmí je nijak mačkat ani lisovat. Obaly také musí mít čitelnou etiketu s čárovým kódem.

To samé se pak bude dít s nápojovými plechovkami. K něčemu se přiznám. Jsem trochu třídící pošuk. V jedné místnosti mám šest pytlů, do kterých rodina střádá bordel, jenž pak odnášíme do kontejnerů. Před rokem nám naše obec donesla tu radost, že přistavila i kontejner na plechovky. Další kontejner, který obci vydělá trochu drobných na provoz. Nádhera. Jakmile jdu po venku a spatřím plast nebo plechovku, sehnu se a nález putuje na recyklaci do kontejneru. PETky i plechovky jsou tradičně pomačkané, pro znovupoužití nepoužitelné.

Podle statistického úřadu třídí 75 % obyvatel ČR. Jsme tak prakticky na světovém vrcholu v třídění u domácností (nemluvím o tom, jak se následně zpracuje vytříděný odpad, tam už kulháme na obě nohy, ale na tom domácnosti skutečně nenesou vinu). Pokud se přestanou třídit v domácnostech PET lahve a začnou se nosit zpátky do obchodů, přijde problém s tříděním ostatního, většinou drobného plastu (který se také na skládkách tak rád mění na mikroplast). Kolik lidí se na to vykašle? Nesníží se tak množství tříděného odpadu? Jsem si tím jist.

Pak je tu operátor na státní úrovni, který to má vše řídit a podle nynějších úvah kasírovat veškeré zisky. A to včetně zisků z PET lahví, které sice budou nakoupené, ale nikdo je nevrátí do oběhu. Záloha prostě propadne operátorovi. Operátor bude samozřejmě pragocentricky dlít svým pozadím v Praze, zisky se tedy budou opět stahovat do Prahy, z regionů, z obcí, z malých měst. Stejně „centristický“ pak může být dopad takového zálohování. Vesnické a malé obchody nebudou vybavené zálohovacím automatem. Ten si budou moci dovolit jen korporátní supermarkety, které v drtivé, až ostudně drtivé většině říkají pane zahraničním majitelům. A těm to začne nahrávat nové zákazníky. Protože ten, který pojede vrátit PET lahev, ten také nakoupí. A nenakoupí u malého obchodníka, ale u zahraničního korporátu.

Sám pro sebe si tiše konstatuji, že je celá ta šaškárna se zálohováním PET lahví a nápojových plechovek jen zlodějina. Navíc zlodějina, která ve výsledku zhorší třídění u domácností. Takže zlodějina s negativním dopadem na ekologii a životní prostředí.

Jak to řešit jinak? Zavést systém zálohování PET lahví bude určitě stát další miliardy korun. Nebylo by daleko, daleko, ale daleko lepší, kdybychom za ty peníze výrazně zlepšili následnou recyklaci, aby plasty nekončily ve spalovnách nebo na smetištích?

Redakce

Sdílejte článek:
1 Star2 Stars3 Stars4 Stars5 Stars (10 votes, average: 5,00 out of 5)
Loading...
14 komentářů

Vložit komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

:bye:  :good:  :negative:  :scratch:  :wacko:  :yahoo:  B-)  :heart:  :rose:  :-)  :whistle:  :yes:  :cry:  :mail:  :-(  :unsure:  ;-)